Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Počátkem letošního roku se stala Městská knihovna v německém Wuppertalu první veřejnou knihovnou, která svým uživatelům poskytuje bezplatné streamování not. S aplikací „nkoda“ mají zájemci k dispozici více než 100 000 dokumentů od 80 vydavatelů hudby. Zájem o zpřístupnění notových záznamů mají hudebníci, pedagogové a studenti hudby – studenti zejména o elektronickou podobu. Dlouhodobě probíhají jednání mezi sdruženími hudebních škol a vydavateli o paušálních cenách. Podobně jako u služeb streamování hudby mohou uživatelé Městské knihovny ve Wuppertalu získat bezplatný přístup k notovým materiálům. Aplikace „nkoda“ je zajímavá pro svoji mimořádně rozsáhlou hudební knihovnu, je zde také mnoho funkcí šitých na míru hudebníkům, mj. pro personalizaci a pro individuální zpracování streamovaných not. Aplikaci financovala Nadace dr. Wernera Jackstädta a částečně také Spolek přátel Městské knihovny Wuppertal. Uživatel, který chce pracovat s aplikací, musí knihovnu požádat e-mailem o přístupový kód. Pro její integraci bylo v knihovně nutné přizpůsobit řadu organizačních procesů a technických podmínek („nkoda“ nenabízí sdílené rozhraní s knihovnou, proto není možná registrace přes čtenářský průkaz). Po třech měsících od spuštění zaznamenala knihovna velký mediální ohlas. V roce 2021 o ni měla zájem i Městská knihovna v Dűsseldorfu.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 73, Nr. 7, 2021, s. 372–374)

Knihovní služby pro domorodé národy v Latinské Americe existují přinejmenším od 80. let 20. století, jsou velmi specifické, malého rozsahu a do nedávné doby špatně systematizované. Během jejich krátké, ale intenzivní historie v mnoha zemích od Kanady po Nový Zéland čelily řadě konfliktů. Z nálepky kontroverzních domorodých knihoven (s ohledem na jejich rozsah a metodiky, které používají) se těžko vymaňují. Domorodé národy uchovávají informace primárně orálním způsobem. Ústní tradice zahrnuje příběhy, písně, hádanky, vtipy, recepty, léky, zkušenosti atd. Role knihoven by však neměla být omezována pouze na uchovávání těchto informací. Knihovny jsou dobře organizované, mají jasné cíle a mohou se stát pomocí domorodým obyvatelům, poskytovat podporu při celoživotním vzdělávání, konkrétní data k řešení naléhavých problémů. Mohou být motorem změny postojů a myšlenek a nástrojem společenských změn v oblastech rasismu, xenofobie, genderového násilí, sociálního a ekonomického zvýhodnění, politické manipulace, diskriminace atd. Knihovníci často v minulosti využili možností knihoven jako veřejných institucí, které slouží všem bez rozdílu a bariér jakéhokoliv druhu. Obyvatelé Latinské Ameriky vytvářejí čtecí koutky, místa pro písně a příběhy, sbírky kartonových knih nebo cokoliv, co lidem umožňuje objevovat staré i nové vědomosti, chytit se informací a aktivně je používat. Knihovny jsou také budovány samostatně v rámci domorodé komunity, mohou působit jako neutrální prostředí, kde identifikují nejpalčivější problémy a potřeby komunity.

(IFLA Journal – Volume 47, Number 3, October 2021, s. 321–330)

Významní maďarští badatelé István Monok a Edina Zvara, kteří se dlouhé roky věnují dějinám maďarské knižní kultury, zpracovali dějiny knižní sbírky maďarského šlechtického rodu Esterházyů. Na základě pozůstalostí připravili rekonstrukci této unikátní vzácné knihovny (publikováno v roce 2020 v monografii Esterhasiana Biblioteca). Jde o knihy, provenienční záznamy, testamenty, účty za nákupy knih, vyhotovení vazeb atd. Velká část původní knihovny se nachází v zámku Esterházyů v Eisenstadtu, ale několik exemplářů se uchovává také ve slovenských, rakouských a ruských sbírkách. V rámci výzkumu byly objeveny i další prameny. Jediný dosud známý celkový soupis knih pochází z roku 1756. Byl vyhotovený po smrti Pavla Esterházyho, kdy se na základě testamentu majitele knihovna předávala františkánům v Eisenstadtu. K významným dokladům formování knihovny patří účty za nákupy knih ve Vídni, knihy Francesca Orsoliniho z roku 1700, záznamy v knihách Sebastiana Ferdinanda Dobnera z roku 1718, soupis Jánose Háricha z roku 1937, soupis vyhotovený v Grazu z roku 2006. Knihovna obsahuje i knihy s posesorními údaji významných osobností politického, kulturního a církevního života Maďarska.

(Knižnica – ročník 22, číslo 3, 2021, s. 52–56)

Připravil ROMAN GIEBISCH