Text i foto: OTAKAR HYBNER hybner@arcig.cz

V pondělí ráno se o své knížky hlásí první lidé. Objednali si je přes internet a vyzvednou si je v okénku mezi dveřmi do knihovny. Až k výpůjčními pultu se nedostanete a do studovny zatím také ne. Čtenáři si tak o pár kroků zkrátí cestu a knihovníci se zase více projdou. Na polici je vyskládána řada knížek připravených k vyzvednutí. Jenom za dnešek bylo třeba vyřešit padesát objednávek.

Pondělí je nejtěžší den, objednávky se za víkend nakupí, upozorňuje Monika Horáková z knihovny Pedagogické fakulty UK. Knížky se tu navíc hromadí. Problém je rušení objednávek. Čtenáři si knížky objednají, ale nepřijdou si je vyzvednout. A tak tu knížky sedm dní leží na polici bez užitku. To je Monice Horákové, která je v knihovně zástupkyní vedoucí, líto. Připomíná, že smyslem knihovny je zpřístupňovat knihy co nejvíce lidem. To by se dařilo více, kdyby si čtenáři pro knížky skutečně přišli nebo svůj zájem o knížku odvolali.

Omezení provozu knihoven vycházelo z předchozích krizových opatření vlády. Čtvrtý stupeň Protiepidemického systému (PES), který aktuálně v České republice platí, ukládá knihovnám pouze výdej předem objednaných výpůjček a jejich vracení přes výdejní okénko. Vláda však rozhodla, aby protiepidemická opatření přešla v prosinci 2020 na mírnější třetí stupeň PES. To pro knihovny znamenalo možnost otevření pro omezený počet osob (jedna osoba na 15 m2 provozní plochy) při zachování dvoumetrových rozestupů mezi zákazníky. Také se musela přijmout různá organizační a režimová opatření.

V gymnaziální knihovně bylo i přes omezený provoz práce dost

Pomoci čtenářům s jejich situací se snažily také některé školní knihovny. Nabízely svým studentům výpůjčky po předchozí telefonické nebo písemné domluvě. Pak došlo k otevření škol, ale na živý provoz knihovny to zpočátku moc nevypadalo. V knihovně sedí u stolů několik studentů oktávy osmiletého gymnázia. Podle pracovnice školní knihovny Arcibiskupského gymnázia byl zájem o výpůjčky během distanční výuky malý. Studenti si pravděpodobně četbu sháněli jinak. Měla jsem díky tomu čas na výrobu seznamů knih podle vzdělávacích oborů. Předala jsem je vedoucím předmětů ke kontrole. Nepotřebné knihy vyřadíme, dodává Nicol Němcová.

Oproti školním zařízením, kde se provoz vra-cel k životu, bylo před Národní knihovnou ČR (NK ČR) v Klementinu liduprázdno. Nádvoří rozsáhlého areálu, jehož návštěvníky jsou obvykle právě pouze návštěvníci knihovny nebo turisté, zelo prázdnotou. Práce v ní však neustala...

Jak se dá pro knihovnu pracovat z domova?

Rozdíl je bezpochyby v systému práce. Řada kolegů přešla do režimu práce z domova, další kolegové vykonávali jinou činnost. Věnovali se například práci na úkolech, na které nezbývá při běžném provozu čas, odhalovala situaci v NK ČR její bývalá tisková mluvčí Irena Maňáková. Co by těmi úkoly mohlo být a jakou práci lze v knihovně odvádět z domova, poodhaluje Monika Horáková, která poukazuje na probraný fond a vyřazené tituly. Jejich čárové kódy je třeba v knihovně nasnímat, ale odebrání z knihovní databáze lze provést doma.

Stejně jako školní knihovny si i NK ČR našla cestu ke svým čtenářům jinudy, a to přes svou digitalizovanou sbírku. Na stránkách Národní digitální knihovny zpřístupnila i obyčejně nedostupné tituly. Podle dat eviduje NK ČR několikanásobný nárůst zájmu oproti době mimo nouzový stav. Je to logické, protože jsme zpřístupnili také ta digitalizovaná díla, která jsou chráněna autorským zákonem. Uživatelé, kteří splnili podmínky zpřístupnění, tak mohli studovat a pracovat s fondy na dálku, dodala Irena Maňáková.

Nejen NK ČR postoupila v digitalizaci. Pedagogická fakulta UK zakoupila automatický výdejní box na heslo, který snad ještě v žádné jiné knihovně v České republice neměli. Knihovny se tak snažily i v obtížné situaci dostát svému smyslu a zpřístupňovat tituly co nejvíce lidem. Po jejich návštěvě zůstal pocit, že máme k dispozici fungující službu, která se snaží vyjít vstříc.