Main content
LITERATURA: Koronavirus a obraz pandemie v současné literatuře pro děti a mládež
HELENA ZBUDILOVÁ hzbudilova@tf.jcu.cz
Literatura pro děti a mládež, která je dlouhodobě progresivním odvětvím knižního trhu, na jehož kontě bývalo u nás v předepidemické době kolem dvou tisíc vydaných knižních titulů ročně, nabízí po více než dvě desetiletí díla určená dětskému a dospívajícímu čtenáři, v nichž dochází k otevírání nových témat a žánrů. Vývojové tendence dětské literatury v našem prostředí po roce 1989 zahrnují proces detabuizace řady témat, zájem o vybrané literární žánry (např. považované za spíše brakové) a rozvolňování tradičních žánrových i věkových hranic recipientů.
Literární díla zachycují svět v mnoha podobách, nabízejí možnost jeho poznání, pochopení a reflektování, což jde ruku v ruce se socializací a kultivací osobnosti čtenáře. Od 90. let minulého století se české literatuře pro děti a mládež otevřela brána pro poznání mnoha aktuálních i starších témat, jako jsou např. narušené rodinné/mezigenerační vztahy (rozvod, neúplná či nová rodina), jinakost, outsiderství, život s handicapem, nemoc, umírání a smrt, multikulturní tematika, sociálně patologické jevy, ochrana životního prostředí či rizika virtuální reality. Jak bylo naznačeno, literatura reflektuje palčivé problémy soudobé společnosti a svým způsobem na ně reaguje. Tematickou paletu literatury pro děti a mládež tak rozšířilo v uplynulých několika měsících téma koronaviru a života za koronavirové pandemie.
Společné poslání
Dříve než se zaměříme na tři vybraná díla pro děti a mládež, uveďme jejich společné poslání – informovanost o novém nebezpečí ohrožujícím lidský život, předložení jistého příkladu a vzoru chování v dané situaci, umožnění citových prožitků a poskytnutí podnětů k dalšímu zamyšlení. Tato díla, oslovující dětského či dospívajícího čtenáře, jsou vhodná pro výchovnou práci rodičů či pedagogů. Během epidemie bylo možno nalézt inspiraci pro seznámení dětí s koronavirem v několika zdrojích.
Časopis Informatorium (č. 5/2020) např. vydal v rámci části nazvané Portfolio předškoláka stránku s ilustracemi dětí v rozličných rouškách, hrajících si na dětském hřišti. Tato ilustrace se může stát vhodným podnětem k následným aktivitám s dětmi. V roce 2020 umístilo Ministerstvo vnitra ČR na svůj web českou verzi ilustrované brožury „pro malé i velké“ nazvanou Ahoj, já jsem Korona! Brožura je určena nejen všem profesionálům pracujícím s dětmi, ale i laické veřejnosti. Vznikla v březnu loňského roku v rámci mezinárodní spolupráce s psychoterapeutkou Lies Scaut, která pracuje pro Odborné centrum pro terapii traumatu a smutku (Belgie) a na fakultě Portland Institute for Loss and Transition (USA). Tato brožura, obsahující barevné obrázky a minimum textu, je připravena v cizojazyčných verzích (do češtiny ji přeložil Š. Vymětal). Materiál usnadňuje realizaci rozhovoru mezi dospělým a dítětem o tomto aktuálním tématu, umožňuje dítěti pochopení vlastních pocitů a zodpovězení nejasností. Je zacílen na vysvětlení základních faktů o koronaviru, seznámení se základními pravidly ochrany a doporučení ke zvládání negativních emocí. V závěru se text brožury zaměřuje na pozitivně prožívané emoce. V metodickém doporučení k užívání této příručky se uvádí, že úkolem dospělého je vysvětlit, že korona není dobrý kamarád, ale nenápadný nepřítel, proti kterému se můžeme všichni určitými postupy bránit. Doporučuje se s dítětem zároveň probrat téma soudržnosti, vzájemné pomoci a posilovat jeho vědomí, že společně to zvládneme.
V oblasti světové literatury pro děti a mládež, která reagovala na tematiku koronaviru, došlo k pozoruhodné situaci. V Německu byla vloni z knižního trhu stažena na žádost Číny kniha pro děti nazvaná Koronavirová duha pro Annu a Moritze od spisovatelky Constanze Steindammové. V knize se totiž objevila věta o čínském původu viru a informace o jeho dalším rozšíření do celého světa. Tato kniha byla stažena z knižních pultů a v novém vydání se již inkriminovaná věta neobjevuje. Text knihy je obecně zaměřen na vysvětlení změn v každodenním životě, jež lidem přinesla pandemie.
Omalovánky pod záštitou Ministerstva zdravotnictví
Nakladatelství Meander vydalo v roce 2020 omalovánky pro děti od čtyř let nazvané Jezevec Chrujda vyhání koronavirus (kniha vyšla jako 160. svazek umělecké edice Modrý slon; má 24 s.). Autor Petr Stančík (* 1968) vytvořil během nouzového stavu společně s ilustrátorkou Lucií Dvořákovou omalovánky s pěti výjevy o tom, jak s koronavirem bojují zvířátka v lese Habřinci. Tyto omalovánky se distribuovaly do nemocnic a ordinací. Po pozitivních ohlasech se autoři rozhodli vytvořit speciální příběh, ve kterém se vedle řady známých postav série příběhů o jezevci Chrujdovi objevuje také koronavirus. Stančíkova originální postava jezevce tak v jednotlivých dílech točila film, stavěla urychlovač částic, našla lásečku, dobyla vesmír, prošla divočinou, ostrouhala křen, založila pěvecký sbor netopýrů, krotila kůrovce a také bojovala s virem v rodném lese.
Projekt od počátku probíhal pod záštitou Ministerstva zdravotnictví. Dějová linie příběhu je jednoduchá – tchoř Smradolf přitáhne z lyžování do lesa nesympatického a zamračeného vetřelce fialové barvy. Brzy se jím nakazí i ostatní zvířátka, avšak moudrá sůvička Stáňa v knihách najde informaci, jak se nemoci bránit (jedná se o cvičení, otužování, zdravou stravu, nošení roušky, dodržování rozestupů, mytí rukou, o pomoc druhým a dodržování denního režimu, pamatování na koníčky, ale i na povinnosti včetně učení). Společným dodržováním pravidel příběh zvířátek končí šťastně, protože koronavirus, humorně autorem označen jako „vnuk moru“, je poražen a z lesa vyhnán. Didaktický příběh s oblíbenými postavami, vystupujícími ve 12 ilustracích, naučí malého čtenáře, jak se správně chovat při pandemii, a poslouží jako osvětový materiál k informovanosti o možnostech prevence onemocnění.
S peklem proti covidu
Autor David Laňka (* 1974) vytvořil podle námětu Nikolky Lukešové knihu nazvanou Albert, Norbert a nemocný svět (2020). Publikaci pro děti ilustrovala jedna ze současných nejpopulárnějších ilustrátorek Markéta Vydrová. Knihu vydalo nakladatelství No Limits Arts. Na čtyřiceti třech stránkách beletristického textu autor popisuje, jak by to vypadalo, kdyby všichni čerti onemocněli a hříšníci se nemuseli obávat, že budou za své tresty potrestáni. S jemným humorem se odvíjí příběh volně navazující prostředím a postavami na knihu Vítejte v pekle! (2014), v níž se poprvé objevují postavy dvou malých neposedných čertíků Alberta a Norberta.
D. Laňka je autorem populárních příběhů o Billu Madlafouskovi (Průšvihy Billa Madlafouska, 2013 a 2016; Dobrodružství Billa Madlafouska, Triton 2010; No Limits Arts 2013 a 2017; Prázdniny Billa Madlafouska, 2014), knih Barunka a malovaný svět (2015) a O Ježíškovi (2018). V roce 2003 vyšla v nakladatelství Formát jeho publikace pro děti nazvaná Panáček ze sna. V nakladatelství Triton autor vydal Pohádky pro dospělé děti a nedospělé dospělé (2011) a Pohádku o středisku pro efektivní využívání energie (2012). Dále publikoval několik povídek. Spolupracuje s neziskovou kulturní agenturou zaměřující se na divadlo a film a je autorem knih o osobnostech kulturního světa.
Příběh knihy Albert, Norbert a nemocný svět se začíná odvíjet v okamžiku, kdy se oba čertovští sourozenci chystají na svět, aby jako každý víkend navštívili svého kamaráda Fífu, kterého poznali v předchozím knižním příběhu. Po skončení pekelné školy si vždy společně hráli i s Fífovými sestřičkami. Avšak Albert je nemocný, cítí se divně, potí se, pokašlává a má teplotu minus deset stupňů – autor vysvětluje, že v pekle nemívají teplotu, ale chladnotu: (čelo) bylo studené jako ledová kra někde v Antarktidě (s. 8). Maminka Alberta začala léčit, dala mu hrnek ohně. Norbert proto musí jít na svět sám. Je překvapený, protože vše je jinak: ulice jsou prázdné, nikdo v nich není a pán, kterého jediného potkal, po něm divně pokukuje a má přes pusu nějaký šátek… Fífa Norbertovi vysvětlí, že po celém světě začali být lidé nemocní a musí nosit zakrytou pusu a nos, aby na ně nemohla zákeřná nemoc skočit. Až prý budou všichni zavření doma, nemoc odletí třeba do vesmíru a bude tam kroužit v nekonečnu (s. 19).
Když se čertík vrátil domů, zjistil, že je tam opravdové „peklo“: rodiče onemocněli a pod kotli s hříšníky pomalu slábl oheň, protože postupně onemocnělo celé peklo včetně pana učitele Belzebuba a vládce pekla Lucifera. Norbert všem pomáhá, udržuje peklo v chodu. Po uzdravení se Lucifer radí s Norbertem nad zrcadlem, ve kterém sledují dění na zemi; mezi lidmi se dějí strašné věci, přibývá těch, kteří lžou, podvádějí, zastrašují ostatní… Zavolají na pomoc samotného Pánaboha, ten je však stejně jako andělé nemocný. Společně najdou řešení – peklo přenesou na zem a hodní lidé najdou zatím útočiště v pekle. Svět se začal měnit k nepoznání, protože zlých lidí přibývalo každým dnem, a tak se peklo usídlilo na Zemi.
Jednoho dne se v zrcadle objevil svět s modřejším nebem a zelenější trávou, zpěvem ptáků a zurčením vody. Byl to jiný svět, než jak si ho pamatovali. Čerti otevřeli brány pekla, pustili lidi do jejich životů (s. 40) a pochytali zbývající hříšníky, které odnesli do pekla pod zemí. Děti se loučí s tím, že snad všechno bude jako dřív. Statečný čertík Norbert vrtí hlavou: No, to doufám, že nebude. Snad se z toho všichni poučí a už ty hamouny a falešníky nikdy nenechají, aby jim vládli (s. 42). Příběh končí obrazem, kdy vítr roznáší velký oblak prachu, který zbyl z duší lidí, co chtěli svět sami pro sebe a zapomněli na to, že je pro všechny.
Inspirace ze zahraničí
Třetí titul inspirovaný koronavirem pochází ze zahraničí. Italská ilustrátorka, 2D animátorka a autorka z Bologni Francesca Colombara (* 1995) vytvořila v letošním roce komiks pro dospívající čtenáře (a dospělé) nazvaný Panik! Pandemický deník z Itálie (88 s.). Překlad Terezy Sieglové vyšel v nakladatelství Centrala. Autorka získala v roce 2019 tři ocenění (druhé místo za povídku I Hate Drawing v soutěži Art of Hate; její ilustrace byla vybrána na výstavu Italské asociace knihoven během Veletrhu dětské knihy). Autorka spolupracuje s několika nezávislými časopisy. Po studiích výtvarných umění v Bologni se zde zabývá studiem komiksů na Akademii výtvarných umění.
Název komiksu odkazuje na jméno psa Panika, který v příběhu postupně roste od štěněte do velikánského psa podle toho, jak jeho majitelé Diego a Viola, uzavření ve svém bytě, prožívají nekonečné dny koronavirové pandemie. Růst psa ztělesňuje obavy z budoucnosti a neznáma, strach o druhé i o sebe a celý svět. Jedná se o autobiografický příběh popisující situaci, kdy domov může být někdy „přelidněný“.
Protože všichni tři protagonisté obývají společně malý byt na předměstí, jejich obavy jsou o to emocionálně výraznější. Nekonečná tříměsíční karanténa je náročnou životní situací: Diego se všeho bojí, chce se navždy zavřít doma, kde se cítí v bezpečí. I zde si stále dezinfikuje ruce a prožívá stresující chvíle při nákupech potravin. Také Viola se postupně stává pod tíhou aktuálních televizních zpráv z Itálie uzavřenější, propadá pesimistickým náladám. Jedinou možností kontaktu s okolím, který oba využívají, je skypování. Situace se stále horší (autorka stav dokládá počtem nakažených a zemřelých lidí). Diego si při nákupech stále hlídá bezpečný odstup od ostatních a při zakašlání honem prchá z daného místa. Oba prožívají samotu nejen v rámci svého bytu, ale i hlubokou osobní samotu. Diego s Violou si všímají, jak jejich původně malé štěně postupně roste, až dosáhne obrovských rozměrů. Jejich pes roste stejně jako panika v lidech, kteří se stále více uzavírají do sebe a svého světa bez příbuzných a přátel či kolegů.
Pak se situace začne pomalu vylepšovat. Jednou Diego při cestě na nákup potká dřívější známou Martu, která si karanténu pochvaluje, neboť se může věnovat sobě a svým koníčkům. Podle jejích slov: Karanténa přišla v pravý čas a byla to surreálná pěkná doba – aspoň pro nás. Závěr komiksu je otevřený. Diego začne kašlat a komentuje to slovy, že se jedná asi o alergii na psí chlupy. Nebude to prý nic vážného, protože Violu to už přešlo. Zatímco tvrdí, že jsou v pořádku, pes Panik na poslední stránce knihy „odpinkává“ ze své blízkosti zelené covidové viry. Otevřený konec nechává na čtenáři, aby si příběh sám dotvořil. Je možné, že oba protagonisté opravdu měli alergii na psí chlupy, anebo i přes nejpřísnější opatření covidem onemocněli? A samotný Panik? Trochu se zmenšil, ale vyrostl v pěkně statné zvíře. Ale bylo to zvíře?
Vyznění – různá díla, stejná tematika
Zmíněná díla s koronavirovou tematikou z oblasti literatury pro děti a mládež představují do jisté míry návodné příběhy (viz omalovánky pro malé děti), fiktivní příběh s eticko-filozofickým přesahem (viz příběhová próza pro dětského čtenáře) a autentické autobiografické komiksové vyprávění (viz komiks pro mládež a dospělého čtenáře). Díla různých žánrů se společnou tematikou koronaviru a pandemie vedou k přemýšlení o smyslu a hodnotách života. A nejen to, díky vhodně zvolenému textu a metodám (doporučujeme především metody RWCT) lze působit na tzv. klíčové sedmero integrujících vlastností osobnosti, jež stanovil Jiří Pelikán (2007). Jedná se o hledání a nalézání smyslu existence, reflexi, zaujetí aktivní životní pozice, výchovu charakteru a zaměření osobnosti, rozvoj pozitivní emocionality, smyslu pro odpovědnost a svobodu rozhodování a citovost a citlivost k ostatním. Materiály jsou dobře využitelné v rámci prožitkové výchovy ke čtení a vzájemnému sdílení času dětí s rodiči (prarodiči), učiteli, vychovateli a knihovníky v rodinném, školním i zájmovém prostředí.
POUŽITÁ LITERATURA:
COLOMBARA, Francesca. Panik! Pandemický deník z Itálie. Praha: Centrala, 2021. ISBN 978-83-63892-1
DLUBALOVÁ, Klára. Jak mluvit s dětmi o koronaviru. Nabízíme řešení. MV ČR, 2020. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/jak-mluvit-s-detmi-o-koronaviru-nabizime-reseni.aspx [14. 7. 2021]
LAŇKA, David. Albert, Norbert a nemocný svět. Praha: No Limits Art, s.r.o., 2020. ISBN 978-80-87973-51-6
PELIKÁN, Jiří. Hledání těžiště výchovy. Praha: UK, Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1265-2
STANČÍK, Petr. Jezevec Chrujda vyhání konronavirus. Omalovánky. Praha: Meander, 2020. ISBN 978-80-7558-150-1
TĚTHALOVÁ, Marie. Portfolio předškoláka. Ilustrace Patricia Koubská. Informatorium 5/2020, s. 15. ISSN 1210-7506