Před 400 lety, 3. 12. 1621, se narodil Bohuslav Balbín († 1688), český literát, historik, kněz, zeměpisec a pedagog, významná osobnost českého baroka; jako jezuita se účastnil rekatolizace, jako vlastenec patřil mezi obhájce českého jazyka; napsal např. Rozpravu na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého či Směs rozprav o dějinách českých; psal výhradně latinsky.

Před 220 lety, 7. 12. 1801, se narodil Johann Nepomuk Nestroy († 1862), rakouský divadelník, herec, operní zpěvák, dramatik a satirik, autor her Zlý duch Lumpacivagabundus aneb Ludrácký trojlístek, Talisman, Sňatky na železnici, Svoboda v Kocourkově, Náčelník Večerní vánek neboli Hody divých mužů a jiných.

Před 120 lety, 9. 12. 1901, se narodil Ödön von Horváth († 1938), německy píšící dramatik a spisovatel, který pocházel z Rakouska-Uherska; k jeho nejznámějším hrám patří Povídky z Vídeňského lesa, Víra, naděje, láska, Neznámá ze Seiny či Figarův rozvod.

Před 90 lety, 9. 12. 1931, se narodil Ladislav Smoljak († 2010), český filmový, televizní a divadelní režisér, scenárista a herec, čelní postava Divadla Járy Cimrmana, spoluautor většiny her tohoto divadla, režisér známých filmů (Vrchní, prchni!, Jára Cimrman ležící, spící, Rozpuštěný a vypuštěný aj.), spolupracovník Zdeňka Svěráka.

Před 130 lety, 10. 12. 1891, se narodila německá básnířka, prozaička a překladatelka Nelly Sachsová († 1970), nositelka Nobelovy ceny za literaturu (1966); od roku 1940 žila ve Švédsku; česky vyšel výbor z básní Zatmění hvězd.

Před 50 lety, 11. 12. 1971, zemřel Karel Konrád (* 1899), český spisovatel a novinář, člen skupiny Devětsil, autor knih Robinsonáda, Rinaldino, Dinah, Dvojí stín, Rozchod!, Středozemní zrcadlo, Fanfáry a hrany, Na černé hodince, Epigramy, Nevzpomínky a jiných.

Před 200 lety, 12. 12. 1821, se narodil francouzský spisovatel Gustave Flaubert († 1880), který se proslavil romány Paní Bovaryová, Citová výchova a Salambo; dále napsal např. dramatický text Pokušení svatého Antonína, soubor Tři povídky, několik neúspěšných divadelních her, ironicky a satiricky pojatý Slovník přejatých myšlenek; poslední román Bouvard a Pécuchet zůstal nedokončen (stal se námětem známého českého televizního seriálu Byli jednou dva písaři z roku 1972).

Před 50 lety, 18. 12. 1971, zemřel Alexandr Tvardovskij (* 1910), ruský sovětský básník, prozaik a novinář. Roku 1950 byl jmenován šéfredaktorem časopisu Novyj mir, roku 1954 byl však odvolán pro liberální tendence časopisu po Stalinově smrti. Po svém opětném jmenování roku 1958 udělal z časopisu středisko literárních sil snažících se pravdivě zobrazovat sovětskou skutečnost (publikoval zde například Alexandr Solženicyn). Od roku 1965 byl vystaven stále sílícím útokům sovětských reakčních sil, které jej roku 1970 donutily vzdát se místa šéfredaktora. V češtině vyšly jeho knihy Voják Ťorkin, Země Muravie, Dům u cesty, Lyrika, Okno do věčnosti, Právem paměti, Lyrické sloky a další.

Před 160 lety, 19. 12. 1861, se narodil italský spisovatel židovského původu Italo Svevo († 1928; vl. jménem Aron Ettore Schmitz), představitel modernismu, autor románů Život pana Alfonsa, Senilita a Vědomí a svědomí Zena Cosiniho; česky vyšly také výbory z povídek Povedený kousek a Krátká sentimentální cesta a jiné povídky.

Před 140 lety, 24. 12. 1881, se narodil španělský básník Juan Ramón Jiménez († 1958), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1956); česky vyšly knihy Stříbrák a já a Daleké zahrady.

Před 130 lety, 26. 12. 1891, se narodil americký spisovatel Henry Miller († 1980), autor ve své době skandálních a zakazovaných románů Obratník Raka, Obratník Kozoroha a Tiché dny v Clichy či trilogie Růžové ukřižování (Plexus, Nexus a Sexus).

Před 40 lety, 29. 12. 1981, zemřel Miroslav Krleža (* 1893), chorvatský spisovatel, básník, publicista a encyklopedista; v češtině vyšly např. romány Návrat Filipa Latinovicze, Banket v Blitánii a Na pokraji rozumu, cyklus novel Charvátský bůh Mars, eseje Kartografie lidské hlouposti, básně Balady Petrici Kerempuha nebo cyklus her a próz Vrazi a falešní hráči, obsahující mj. i dramata Páni Glembayové a Léda.

Sestavil MILAN VALDEN milan.valden@nkp.cz 

Portréty archiv autora