Main content
Z KNIHOVNY KNIHOVNICKÉ LITERATURY: Zajímavé knižní novinky
VLADANA PILLEROVÁ vladana.pillerova@nkp.cz
Publikace jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR (https://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=kkl).
OVENDEN, Richard. Burning the books: a history of knowledge under attack. First published in Great Britain. London: John Murray, 2020. 308 s. ISBN 978-1-5293-7875-7
Knihovny a archivy byly napadány od starověku, ale jsou také ohroženy v moderní době. Znalosti, které dnes chrání, čelí záměrnému ničení a úmyslnému zanedbávání. Podfinancované knihovny bojují o samotnou existenci. Kniha předkládá poutavé, až „akční“ téma útoků na knihovny a ničení knih v nich uložených. Neohlíží se ovšem jen do dávné historie, ale bohužel i té velmi nedávné a částečně i do současnosti – příběh začíná ve starověké Mezopotámii a končí na Facebooku a Twitteru. Autor se spíše podrobněji soustřeďuje na konkrétní epizody, než aby se pokoušel napsat komplexní historii. Rozebírá metody a motivy těch, kteří se snažili spálit, pohřbít nebo vymazat texty, které dokumentují historii lidstva. Na druhé straně vyzdvihuje správce těchto znalostí (knihovníky, archiváře a další), kteří často museli projevit svou odvahu a ochotu riskovat své životy při snaze o záchranu uchovávaných dokumentů.
Zničení Alexandrijské knihovny popisuje jako varovný příběh o nebezpečí plíživého úpadku v důsledku podfinancování a obecné ignorace institucí, které uchovávají a sdílejí znalosti. V podstatě v průběhu celého středověku se objevují nejrůznější případy ničení a pálení knih. V knize je popsána destrukce drahocenných knih během války, kterou vedl anglický panovník Jindřich VIII. s kláštery. Podobné násilí bylo typické v celé reformační Evropě. Nechybí příběhy spojené s čistkami během nástupu třetí říše a v průběhu druhé světové války nebo války v bývalé Jugoslávii, během které byla například záměrně ostřelována Národní a univerzitní knihovna Bosny a Hercegoviny v Sarajevu. Jedna z kapitol je věnována spisovateli Franzi Kafkovi a jeho přání, aby jeho dílo bylo po jeho smrti zničeno. Současnou hrozbu – obrovské množství materiálu online – označuje autor jako „digitální potopu“. Problémem podle něj je, že většinu těchto dat vlastní technologičtí giganti Google a Facebook, jejichž cílem je spíše obchod než veřejné dobro.
SHIBATA, Hirohito a Kengo OMURA. Why digital displays cannot replace paper: the cognitive science of media for reading and writing. Singapore: Springer, [2020], ©2020. xix, 181 s. ISBN 978-981-15-9475-5
Kniha popisuje řadu experimentů, jejichž cílem bylo analyzovat vlastnosti papíru jako nosiče informací a digitálních displejů při čtení a psaní a odpovědět na následující otázky: Proč je snadné číst na papíře? Proč je snadné soustředit se na čtení na papíře? Proč je snadné myslet při psaní nebo kreslení na papír? Publikace se snaží odpovědět právě na tyto otázky, a to na základě kognitivních experimentů s jednotlivými typy médií. Typické pro papír je, že se na něm snadno čte. Má to jednoduchý důvod, kterým je snadná manipulace. Jako další silná stránka papíru se může vnímat to, že se jedná spíše o pracovní médium než prezentační. Některé experimenty také naznačují, jak vyvinout digitální média pro čtení a psaní. Kniha bude jistě zajímat všechny, kteří chtějí získat vědecké znalosti v oblasti četby a psaní na papírové nosiče nebo chtějí pracovat efektivněji při používání papírových a digitálních nástrojů (např. pedagogové), ale také může být dobrým zdrojem informací při vývoji digitálních zařízení nebo služeb spojených se čtením a psaním.
KISILOWSKA, Małgorzata. Biblioteki publiczne w kryzysie: doswiadczenie pierwszego etapu pandemii. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe i Edukacyjne SBP, 2021. 275 s. Nauka, Dydaktyka, Praktyka; Tom 202. ISBN 978-83-65741-69-1
Práce M. Kisilowské Veřejné knihovny v krizi: zkušenost z první fáze pandemie je velmi zajímavou analýzou, která ukazuje, jak polské veřejné knihovny fungovaly v první fázi epidemie COVID-19. Období pandemie a zavírání obchodů a služeb přímo nabízí téma knihoven v krizi. Otázka, zda ovlivnila knihovny, je tak ve skutečnosti pouze rétorická. Nástup pandemie znamenal důsledky, často velmi závažné, pro všechny subjekty, včetně kulturních institucí. Uzavření kin, divadel, komunitních center a knihoven poznamenalo životy všech lidí spojených s tímto odvětvím: umělců a tvůrců, manažerů a organizátorů, animátorů a pedagogů, redaktorů, knihovníků a nakonec i příjemců a účastníků kulturního života. Otázka by tedy spíše měla znít: Jak fungují knihovny a knihovníci v současné krizové situaci? Jaké zkušenosti získaly polské knihovny v období svého úplného uzavření pro návštěvníky a poté s postupným obnovováním kontaktů a návštěv? V knize je popsáno období od 1. 1. do 31. 7. 2020. Přiblíženy jsou právní předpisy související s pandemií, které ovlivňovaly činnost knihoven, dopady pandemie na společnost a kulturní sektor v Polsku, změny pracovních postupů, školení, spolupráce knihoven, komunikace s uživateli, online aktivity a mnohá další témata.