Main content

KRONIKA: Otec zakladatel digitalizace rukopisů a Manuscriptoria (ohlédnutí za Ing. Stanislavem Psohlavcem)

VLADIMÍR KAREN vladimir.karen@aip.cz

Se Standou jsem se poprvé potkal v Gramofonových závodech Loděnice, kam jsem nastoupil po absolvování ČVUT v roce 1987 jako pracovník – v té době budoucí – výroby CD. Časem jsme se sblížili, a tak se stalo, že jsme se s Honzou Mottlem a Standou stali v roce 1991 společníky předchůdkyně dnešní firmy Albertina icome Praha, s. r. o.

Standa bytostně miloval technické výzvy, které ho přímo provokovaly k tomu, aby se je pokusil vyřešit. Už v 80. letech vytvořil v nemocnici v Ústí nad Labem a pak v České televizi několik zlepšovacích návrhů a později přidal i několik patentů. Když pak kdysi v začátcích výroby CD-ROM v Gramofonových závodech Loděnice viděl, za jaké peníze nám zahraniční firma nabízela software pro plnotextové vyhledávání ve velkých databázích, nedalo mu to, aby ho sám nezkusil napsat. Tak vznikl první zárodek budoucího programového vybavení, které pak po desetiletí sloužilo k vydávání českých CD-ROM a později k publikování databází na internetu. Nejdůležitějším z těchto počinů byla Česká národní bibliografie, která na CD-ROM vyšla v roce 1994 jako teprve šestá národní bibliografie na celém světě, a vycházela na CD a později online až do roku 2009.

Podobně to bylo s digitalizací rukopisů a starých tisků v Národní knihovně ČR (NK ČR). V roce 1992 měla možnost získat grant UNESCO na vytvoření první ukázky obrazové databáze rukopisů na CD-ROM. Jak se později ukázalo, většina prostředků byla určena na služební cesty, ale Standa se svými kolegy přesto dokázal v rekordním čase napsat potřebný software (tehdy jeden z prvních v ČR určených pro Windows) a disk Memory of the World připravit k vydání. Na to později navázaly další publikace, tentokrát už s kompletními digitálními obrazy – například Sedlecký antifonář, Riechentalova kronika anebo archiv korespondence kancléře Metternicha (ve spolupráci se Státním archivem).

Digitalizace vzácných předloh byl další technický oříšek, který Standu cele zaujal. Otcem digitalizace u nás se tak – spolu s Adolfem Knollem – vlastně stal úplně přirozeně. Vznik digitalizačních pracovišť v NK ČR a později v AiP Beroun pochopitelně přinášel množství dílčích otázek, které bylo potřeba vyřešit, počínaje výběrem vhodné digitální techniky přes řešení upevnění a osvětlení rukopisů až po standardy pro barevnou kalibraci. V tom všem se Standa cítil jako ryba ve vodě. A navrhl je opravdu skvěle, na několika těchto zařízeních se dodnes digitalizují poklady našich i světových dějin.

S rozjezdem rutinní digitalizace se začaly objevovat další výzvy, především potřeba standardizace. Standa byl hlavním autorem návrhu standardu DOBM, který se stal doporučením UNESCO pro digitalizaci kulturního dědictví, a položil i základy pro digitalizaci novin a dalších materiálů. Podílel se i na celé řadě výzkumných projektů v oblasti zpracování digitálních obrazů. Aktivně se ve spolupráci s NK ČR i v rámci evropské kooperace účastnil práce na tvorbě, využití a rozvoji standardů MASTER a ENRICH, určených pro digitální zpřístupnění rukopisů a dalších historických a vzácných dokumentů.

A právě v souvislosti s těmito jeho všestrannými aktivitami vznikl otevřený katalog historických fondů Manuscriptorium, který se později stal plnohodnotnou mezinárodní digitální knihovnou a dnes je virtuálním badatelským prostředím pro práci s písemným a dokumentovým dědictvím. Standa tak velkou měrou přispěl k tomu, že NK ČR dostala v roce 2005 za Manuscriptorium prestižní mezinárodní cenu UNESCO Jikji v programu Paměť světa za přístup k ochraně a zpřístupňování světového kulturního dědictví.

Standa mohl být právem hrdý na všechno, co dokázal. Ale nejvíc hrdý byl na svou rodinu, svá vnoučata, nadevše miloval svou ženu a my všichni v jeho okolí jsme měli rádi jeho. Opustil nás nečekaně v neděli 29. 8. 2021 ráno…

Foto: archiv rodiny Psohlavcových