MICHAELA MRÁZOVÁ mrazova@svkos.cz

Libraries and Open Knowledge: from vision to implementation (Knihovny a znalosti: od vize k realizaci) byl podtitul 50. výroční konference LIBER Asociace evropských vědeckých knihoven (https://liberconference.eu/). Online setkání, které se uskutečnilo ve dnech 23.–26. 6., pro letošní rok hostila Belgrade University Library Svetozar Markovic. Cílem každoroční konference je identifikovat nejnaléhavější problémy vědeckých knihoven, sdílet informace a nápady, jak tyto problémy řešit, určovat trendy a budoucí vývoj a představit novinky v oboru.

Program byl vskutku nabitý. Tři dny nabídly velké množství přednášek, workshopů, prezentací, panelových diskuzí a virtuálních setkání. Všechny tyto aktivity se soustřeďovaly okolo témat, jako jsou digital humanities, open science, open data, citizen science, open knowledge, a společně hledaly odpověď na otázku, jaké vědecké a univerzitní knihovny budeme v budoucnu potřebovat.

Představeny byly různé platformy a projekty zaměřené na oblasti, jako je bibliometrie, citování, otevřené vědění, a také používané při podpoře studentů i vědců a jejich výzkumů. Mnohé z nich vznikají v mezinárodních týmech, což přináší tolik potřebnou diverzitu a jistý nadhled.

Úvodní příspěvek od Toma Tasovace (Belgrade Center for Digital Humanities) se věnoval transformaci knihoven z „archivu a chrámu vědění plného fyzických objektů“ k instituci, která spravuje digitální sbírky, kde text nebo obraz není jen objektem, ale službou, která není statickou entitou, ale interaktivním prostorem. Nad zdigitalizovanými dokumenty je třeba „stavět“ další vrstvu, která je bude obohacovat o poznámky, kontext, anotace, vysvětlivky či propojení se souvisejícími dokumenty.

Liisa Näpärä z finské národní knihovny poukázala na to, že ne všichni uživatelé digitálních sbírek jsou také dostatečně digitálně gramotní, aby uměli využívat všech možností těchto databází. Zde je důležitá role knihoven, které by se měly věnovat nejenom vytváření digitálních sbírek, ale dbát na jejich uživatelskou přívětivost a soustředit své síly také do vzdělávání jejich uživatelů.

Eva Méndez, expertka na metadata a digitální knihovny, se ve svém příspěvku zabývala perspektivou otevřeného vědění ve srovnání s různými přístupy. Zdůraznila také výzvy, které před vědeckými knihovnami stojí do dalších let, zejména co se týká spoluvytváření výzkumného prostoru založeného na sdílených znalostech a odstranění bariér pro uživatele.

Součástí konference byla také příprava strategie asociace LIBER na roky 2023–2027. Bylo ustanoveno šest prioritních oblastí pro rozvoj vědeckých knihoven:

— Trusted hub (důvěryhodný rozcestník): spolupráce na lokální, národní i mezinárodní úrovni, knihovny jako facilitátoři.

— State-of-art-services (nejmodernější služby): budování kolekcí, vydávání publikací, kurátorství informací a metadat, služby relevantní interním i externím uživatelům.

— Shaping open science (formování otevřené vědy): rozvíjení a spravování Open science ve spolupráci s výzkumníky a vědeckými knihovnami.

— Upholding rights & values (dodržování pravidel a hodnot): uvnitř i vně komunity.

— Space for dialogue (prostor pro dialog): fyzický i virtuální prostor pro setkávání mezi jednotlivci i skupinami.

— Open to society (otevřenost vůči společnosti): vědecké knihovny budou hrát klíčovou roli ve zpřístupňování vědy společnosti a zapojení společnosti do vědy.

Konference nabídla pohled do mnoha evropských vědeckých knihoven a jejich projektů. Účastníci se dozvěděli, jaká témata v těchto knihovnách rezonují, a mohli načerpat mnoho inspirace pro svoji další práci.

Příští konference LIBER se uskuteční 6.–8. 7. 2022, tentokrát pod taktovkou Knihovny Univerzity Jižního Dánska (SDU).