MONIKA KRATOCHVÍLOVÁ Monika.Kratochvilova@mzk.cz

Ředitelka Městské knihovny Mikulov Ilona Salajková obdržela letos z rukou hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha a ředitele Moravské zemské knihovny v Brně Tomáše Kubíčka prestižní ocenění Knihovnická osobnost Jihomoravského kraje 2020, nejvyšší krajské vyznamenání, které může být knihovníkovi uděleno. Při této příležitosti jsme ji požádali o rozhovor.

Jak toto ocenění vnímáte a jak ho vnímají vaši čtenáři?

Jsem na toto ocenění velmi pyšná. Neberu ho však příliš osobně, ale spíš jako ocenění práce nás všech. Pokud fungují výpůjční služby na výborné úrovni, pak si mohu dovolit vytvářet nadstandardní aktivity. A pokud jsou čtenáři a návštěvníci akcí spokojení, dodává nám to elán pro další zlepšování a rozšiřování služeb. Doufám, že jsou naši uživatelé hrdí na svou knihovnu.

Městská knihovna Mikulov je v českém knihovnictví známý pojem především v souvislosti s projektem Kniha do vlaku, za který jste převzala diplom Ministerstva kultury ČR Knihovna roku 2015 v kategorii „informační počin“. Jak se podle vás daří naplňovat myšlenku projektu a kolik je v České republice aktuálně zapojených knihoven?

Tento projekt má pořád své místo v poskytování služeb. Čtenáři si zvykli na pravidelný přísun knih do knihovničky na nádraží. Projekt jsme rozšířili do celé republiky, nyní máme přes 100 evidovaných knihovniček. Dokonce mám zprávy i z Polska, Německa, Rakouska a Slovenska, že mají také knihovničky na nádražích vlakových nebo autobusových. Myslím, že motto Každá kniha si najde svého čtenáře, které jsme k tomuto projektu přiřadili, naplňuje naše představy. Důležité je, že dáváme knihám druhou, třetí… desátou šanci.

Jedním z témat, které dlouhodobě řešíte, jsou prostorové podmínky knihovny. Současné prostory s chybějícím bezbariérovým přístupem nenaplňují ani z poloviny požadavek Standardu pro dobrou knihovnu, který doporučuje 60 m² na 1000 obyvatel. Existuje však projekt, jehož součástí má být i knihovna. Můžete nám ho představit?

Prostorové možnosti knihovny jsou opravdu naším nejbolavějším tématem. Máme spoustu nápadů, jak rozšířit služby, ale v podstatě zde není komfort ani pro ty základní. Proto jsem před pěti lety navrhla městské radě představu o přebudování bývalé hasičské zbrojnice na moderní knihovnu, která by odpovídala všem standardům. Byla navržena vizualizace využití budovy. Vzniklo by tak komunitní centrum s moderními službami, odpočinkovými zónami, centrem pro rodiče s dětmi. V suterénu by měla vzniknout galerie moderního umění. Tento prostor by knihovna využívala pro besedy, koncerty a workshopy. Velkou nevýhodou našeho města je, že nedosáhneme na většinu dotací. Se 7300 obyvateli nejsme zařazeni do vhodné kategorie žadatelů. Ta je většinou až od deseti tisíc obyvatel...

Přesto se vám daří organizovat spoustu kulturních a zejména vzdělávacích akcí, pořádáte výstavy, máte bohatou nabídku edukačních programů pro školy. Novinkou je první makerspace v Mikulově, tzv. „kreativní prostor pro kutily 21. století“, podpořený z dotace VISK 3 Ministerstva kultury, se dvěma 3D tiskárnami, PC, televizí a mixážním pultem. Co vás jako knihovnu vedlo k myšlence projektu Kreativní hnízdo a v čem vidíte jeho potenciál?

Nejpočetnější věkové kategorie našich uživatelů jsou rodiče s dětmi do devíti let a senioři. Pokud chceme přitáhnout do knihovny i teenagery, musíme volit moderní technologie a nové možnosti. Doufáme, že je tímto zaujmeme a začnou se dívat na knihovnu jako na zdroj informací a „cool“ prostor, a ne na budovu, kde dostanou povinnou literaturu k maturitě.

Mezi nabídkou vašich aktivit zaujme Knihovnická hra – únikovka pro celou rodinu. Co vás k této aktivitě inspirovalo a jaký zájem ze strany dětí a jejich rodičů jste zaznamenali?

Tuto hru jsem vymyslela v době lockdownu. Rodiny s dětmi procházejí zajímavá místa v Mikulově, kde plní úkoly přírodovědné, logické, literární, pohybové. Vše bylo koncipované tak, aby si mohly volně úkol splnit a nebyly závislé na čase a otevírací době. Tím pádem nemáme ani zpětnou vazbu. Všeobecná obliba „únikovek“ mě vede k tomu, že by bylo dobré to více dopracovat a nabídnout i návštěvníkům města. V současné době však na to, bohužel, nenacházím čas. Tak snad příští rok…

V čem vidíte roli a poslání knihoven v dnešní době a jaký by měl být současný knihovník, co by měl umět, jaké by měl mít vlastnosti, předpoklady, schopnosti, aby dokázal probudit zájem o knihovnu nejen mezi obyvateli v místě, ale zejména u svého zřizovatele?

Veřejnost všeobecně knihovníky vnímá jako představitele inteligence a knihovnu jako bezpečné apolitické místo. V době pandemie se knihovny ukázaly velmi důležitým specifickým zařízením, na které se však v mnoha vládních nařízeních zapomínalo. Přesto jsme byli po téměř celou dobu nápomocní při řešení různorodých úkolů. Ať to bylo šití roušek, tisk štítů, z knihoven se stala informační či distribuční centra a ještě k tomu knihovníci chystali knihy na mírů čtenářům, dělali virtuální besedy a výstavy, soutěže atd. V podstatě jsme jeli naplno za ztížených podmínek a myslím, že jsme obstáli. Z toho je zjevné, že knihovny mají důležité místo a je třeba si je hýčkat. Mezi obyvateli není až tak obtížné vzbudit zájem. Na to stačí mít dobrý aktuální fond a empatické knihovnice. Obtížnější bylo přesvědčit zastupitele, kteří mnohdy nebyli příznivci změn v knihovně, nesouhlasili s úvahou o nové budově pro knihovnu. A vracíme se k mému ocenění. Myslím, že právě toto ocenění zvyšuje prestiž knihovny i města a že díky němu se dostaneme blíž k novému důstojnému prostoru pro knihovnu.

Nebylo možné zmínit všechny vaše aktivity; čtenáře bychom proto rádi odkázali na váš medailonek ve Slovníku českých knihovníků. Na závěr dovolte otázku: jak s ohledem na množství aktivit relaxujete a co vám osobně dělá radost?

Jak jinak než s knihou. A když chci úplně vypnout, podívám se na nějaký nekonečný kriminální seriál. Mám tu výhodu, že u něho většinou usnu, takže nikdy nezjistím, kdo je vrah, a příště se na něho mohu dívat znovu.

Paní ředitelko, děkujeme za rozhovor a přejeme vám mnoho elánu, radosti z práce a nekončící inspiraci pro vaši každodenní práci.