Main content

KNIHOVNA BEZ BARIÉR: Zvuková knihovna: odpovědi na časté otázky

KATEŘINA KNYTLOVÁ Knytlova@knihovnahk.cz

V praxi se potkáváme se situací, kdy uživatel z důvodu zdravotního postižení nemůže sáhnout po klasické tištěné knize, a přesto se chce něco nového dozvědět nebo se potřebuje rozptýlit. V tomto případě se nabízí možnost půjčování zvukových knih v rámci služeb zvukové knihovny. K poskytování těchto služeb se váže několik základních otázek, na jejichž praktická řešení se zaměříme (v článku vycházím ze svých zkušeností z praxe ve zvukové knihovně Knihovny města Hradce Králové). Příspěvek tematicky navazuje na článek Nová role zvukových knihoven z letního dvojčísla (č. 7/8, s. 268–271).

Pokud chceme jako veřejná knihovna půjčovat zvukové knihy uživatelům se zdravotním postižením, můžeme se obrátit na Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé K. E. Macana (dále KTN) a získávat od ní fond na základě smlouvy.1 Pro půjčování zvukových knih platí, že se musíme řídit zvláštními předpisy, zejména pravidly danými autorským zákonem (Zákon č. 121/2000 Sb. v platném znění2) a také Podmínkami půjčování zvukových záznamů v knihovnách3.

Knihovní řád, informování uživatelů

V knihovním řádu, který je základním dokumentem knihovny, musíme mít uvedené veškeré podmínky, za kterých poskytujeme službu. Je potřeba, aby informace byly maximálně srozumitelné i lidem vyššího věku, kteří jsou často uživateli zvukové knihovny (vyhýbáme se cizím výrazům, pokud nejsou nezbytně nutné). Věty by měly být krátké; ideální je sdělení v jasných úsecích (bodech), aby byl text přehledný a dalo se v něm snadno orientovat (za prvé, za druhé atd.).

Knihovní řád ve zvukové podobě (výtah, který se týká specializovaných služeb) je pro uživatele komfortním řešením. Je vhodné ho mít k dispozici nejen v knihovně, ale také uveřejněný na webových stránkách. Uživatelé se tak mohou k informacím kdykoli vrátit později podle svých potřeb.

Zároveň je nezbytné, aby se o možnostech půjčování v alternativním formátu dozvěděli i ti, kteří se na internetu běžně nepohybují. O službách knihovny by proto měli vědět oční lékaři, sociální pracovníci, domovy pro seniory, případně školy věnující se vzdělávání pracovníků v sociálních službách a ve zdravotnictví.

Organizace fondu

Osvědčilo se řadit zvukové knihy za sebou tak, jak přibývají do fondu, každé CD má na hřbetu signaturu, název, jméno autora a značku konkrétního žánru pro snazší přehled a vyhledávání. Způsob značení žánrů není striktně daný, a každá knihovna se tak může řídit svými zvyklostmi a potřebami. Například pro označení detektivního žánru lze používat modré puntíky, pro označení cestopisů zelené puntíky atd.

Snažíme se vyhýbat barevným obalům, které slabozrakým návštěvníkům mohou ztěžovat orientaci ve fondu. Každé CD by také mělo být s ohledem na potřeby zrakově postižených uživatelů označeno popiskou v Braillově písmu (alespoň signatura a název). V tomto případě můžeme koupit Pichtův psací stroj a určit knihovníka, který bude CD popisovat, nebo lze spolupracovat s dobrovolníkem z řad uživatelů. Jakou možnost zvolíme, záleží na naší momentální situaci. Pro pohodlné hmatové čtení je osvědčené značení na zadní straně krabičky s CD.

Znalost fondu

Jednou z nejdůležitějších částí poskytování tohoto typu služby (kromě nutnosti trpělivého a empatického přístupu) je výborná znalost fondu. Zejména na začátku je to dost náročné, ale přesto zvládnutelné.

Kromě běžných informací, kdo knížku napsal, jak se jmenuje, do jakého žánru ji lze zařadit a základních informací o obsahu, se musíme zaměřit na další kritéria, která ovlivňují, jestli si uživatel knihu půjčí. Udržujeme si přehled o tom, kdo knihy načetl (především jestli je hlas dobře srozumitelný pro uživatele se zhoršeným sluchem), a dále, zda nahrávka obsahuje vloženou hudbu, potlesk, násilí, vulgarismy nebo sex. Velmi to pomáhá při doporučování četby.

Výběr četby

Při preferencích ve čtení nehraje roli věk, ale povaha, momentální životní situace a záliby. Setkáváme se často s tím, že uživatelé středního věku čtou pohádky a osmdesátiletí si půjčují severské detektivky, protože mají rádi napětí. Detektivky jsou vůbec ve velké oblibě. Je ale vhodné se hned na začátku uživatele zeptat, jestli si přeje detektivky klasické (např. A. Christie), historické, nebo má raději thrillery. Častý požadavek je na detektivky české. Oblíbené jsou knížky humorné, také cestopisy, životopisy a literatura klasická (J. Š. Baar, B. Němcová, K. Světlá aj.).

Někteří uživatelé si sami nevybírají vůbec a sdělí pouze oblíbené žánry nebo načitatele. Pak je na knihovníkovi, aby něco vhodného připravil. Pokud je někdo registrovaný krátce a nevíme si úplně rady, co vybrat, nikdy nezklame Herriot, Nepil a Wodehouse.

Online katalog

Uživatelé jsou často vyššího věku, u této skupiny nelze automaticky předpokládat schopnost se pohybovat na internetu. Pokud ale zjistíme, že počítačová gramotnost je dobrá, je na prvním místě doporučit online katalog knihovny. U vyhledávání v online katalogu je zásadní, aby mohl být dotaz zadán do jednoduchého formuláře (bez nutnosti užití velkého množství „zaškrtávacích polí“ apod.). Vždy je důležité (zejména pro uživatele slabozraké), aby webové stránky knihovny měly responzivní design a bylo si tak možné i při velkém zvětšení udržet kontrolu nad celým obsahem stránky.

Seznam zvukových knih na webu i v tištěné podobě

V případě, že si uživatel v online katalogu vyhledávat nechce, je ideální, pokud knihovna vydává seznam zvukových knih ve zvětšeném černotisku (bezpatkové písmo – standardně Arial, alespoň velikosti 16, příp. 18). Seznam lze vydávat měsíčně, čtvrtletně, případně tematicky, měl by být k dispozici na webových stránkách knihovny (ve formátu doc), tištěný pak v půjčovně.

Do seznamu není nutné opisovat podrobný katalogizační záznam. Stačí uvádět základní informace, které umožní si o knize vytvořit bližší představu (autor, název, načitatel, vydavatel a rok vydání, délka záznamu, stručná anotace, signatura pro potřeby knihovníka).

Zejména údaje o načitateli a délce záznamu (počet CD a celkový čas) jsou moc důležité. Každý má své (ne)oblíbené načitatele. Mnohdy na tom, kdo titul čte, závisí i rozhodnutí uživatele titul vůbec poslouchat. Délka titulu je také orientačním faktorem. Někdo bez problémů i ve vysokém věku poslouchá knížku, která trvá 30 hodin, a pamatuje si děj, i když poslech několikrát přeruší. Jiný se vydrží soustředit na kontinuitu pouze krátkého děje.

Zvláštní pozornost se vyplatí věnovat anotaci. Měla by být dlouhá tak, aby bylo možné si o titulu udělat obrázek, stačí ale pouze pár vět. Uživatele by procházení anotací nemělo příliš unavit (platí pro online katalog i vytvářený seznam). Také pomáhá, když jsou v anotaci uváděny předchozí nebo navazující díly titulu (jestliže je samozřejmě máme ve fondu).

Pokud uživatelé pro své objednávky nepoužívají prostředí online katalogu ani si nevybírají ze seznamů, je vstřícné nabídnout možnost objednat si četbu e-mailem nebo telefonicky.

Zásilková služba pro zrakově postižené uživatele

Zásilková služba je výhodou, pokud máme uživatele se zrakovým handicapem, kteří nemohou knihovnu navštěvovat osobně, a zároveň obsluhovanou oblast nelze zajistit donáškovou službou. Někdy je zásilková služba lepší i v případě, kdy knihovna donáškovou službu má, protože někteří uživatelé dávají přednost pošťákovi, kterého znají a jsou s ním pravidelně v kontaktu. Výpůjční lhůta dokumentů je i v tomto případě standardně jeden měsíc.

K zajištění zásilkové služby je potřeba mít k dispozici obaly pro zasílání, náhradní krabičky na CD, samolepicí etikety pro tisk adres. Je nutné se také domluvit se správcem knihovního systému na formátu adres ve výpůjčním protokolu. Na každém štítku by měl být uveden nejen adresát, ale také odesílatel (velmi to usnadňuje přehled v objednávkách a také uživatel ví, kdo mu zásilku posílá). Frekvence, s jakou se budou zásilky vybavovat (každý den, dvakrát týdně apod.), záleží na potřebách cílové skupiny; obvykle to vyplyne z praxe. Není třeba se proto bát frekvenci na začátku měnit. Velikou výhodou je, že zvukovou četbu nebo i tisky v Braillu můžeme posílat za dodržení podmínek Českou poštou v režimu slepeckých zásilek bezplatně (obyčejně i doporučeně).4

Když žádaný titul zatím ve fondu nemáme…

Pokud se nám líbí titul, který ještě není ve zvukové podobě, můžeme zvážit jeho doporučení k načtení a oslovit se svým požadavkem KTN, která zajišťuje produkci zvukových knih.5 Bohužel, ne všechny tituly jsou k načtení vhodné. Důležitá je přiměřenost rozsahu. Ten, kdo knihu načítá, musí text přečíst vícekrát, aby porozuměl obsahu a udělal si případně poznámky. Pak teprve přichází na řadu vlastní nahrávání. Není možné příliš počítat s možností, že bude načtená byť krásná, ale sedmisetstránková kniha. Problematické je také, pokud je kniha převážně obrázková.

Vybírání titulů k případnému načtení má na starosti zpravidla knihovník, který se službami pro uživatele se specifickými potřebami dlouhodobě zabývá. Opomenout ale nesmíme fakt, že kromě cíleného vyhledávání titulů ze strany knihovníka by měl být seznam tvořen zdola. To znamená, že by měl obsahovat především tipy od uživatelů. Tím také získáme určitou jistotu, že se titul bude později půjčovat.

Pomůcky, technické zázemí

Mezi nejčastější dotazy ze strany uživatelů patří otázka, jaké jsou možnosti přehrávání zvukových knih. Přehrávač by měl mít v první řadě automatickou záložku (poslech pokračuje od místa, kde předtím skončil, nevrací se na začátek stopy ani titulu). V současné době je ale, bohužel, automatická záložka hlavně u přehrávačů flash disků a SD karet, nikoli u CD přehrávačů.

Tlačítka musí být dobře hmatná, ovládání co nejjednodušší. Nejdůležitější je, aby uživatel dokázal přehrávač bezpečně a samostatně ovládat. Roli hraje také jeho velikost, výstup na sluchátka je výhodou (záleží na potřebách uživatele, zda chce poslouchat v posteli, při vaření, žije sám apod.). Je vhodné mít v knihovně přehrávač na ukázku, aby si uživatel mohl ovládání vyzkoušet.

Při nákupu přehrávačů (ale i tyflopomůcek nebo her) určitě neuděláme chybu, když se obrátíme na prodejny tyflopomůcek, které provozuje Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS ČR) v Praze a Olomouci.6 Některé pomůcky k rozvoji hmatu a představení různých materiálů a tvarů si také můžeme vyrobit sami, např. hmatové pexeso.

Vzdělávání

Určitě lze jen doporučit návštěvu semináře pro pracovníky zvukových knihoven v Třebíči.7 Seminář je vynikající nejen širokým portfoliem probíraných témat a dlouholetou tradicí, ale je to také příležitost setkat se s kolegy z jiných knihoven osobně a vyměnit si zkušenosti.

Další možností, jak si udržovat přehled ve vývoji oboru, je sledovat konferenci INSPO.8 Součástí konference jsou nejen přednášky, ale také výstavní část, pozornost je věnována různým typům postižení, můžeme se seznámit s novinkami v pomůckách, aplikacích apod. Na portálu Helpnet.cz se můžeme vrátit zpětně k minulým ročníkům konference, uveřejněn je program, informace o vystavovatelích a videozáznamy přednášek (viz např. INSPO 20199). Pokud je to jen trochu možné, vyplatí se navštěvovat konferenci osobně.

Schopnost ovládat Braillovo písmo vítána

Ke vzdělávání se ještě pojí otázka, jestli by měl knihovník pracující ve specializovaných službách ovládat Braillovo písmo. Jeho znalost sice není podmínkou, ale schopnost alespoň (vizuálně) číst je rozhodně výhoda.

Není nutné umět všechny znaky (např. k matematickému nebo hudebnímu zápisu). Jedná se zejména o elementární znalost abecedy a interpunkce. Jako pomůcku můžeme využít tištěnou abecedu (lze zakoupit v KTN10); základní abeceda Braillova písma i další informace týkající se zrakového postižení jsou k dispozici ke stažení na stránkách Tyfloservisu11.

Se základní znalostí Braillova písma můžeme přijímat objednávky na četbu od uživatelů, případně se dá vymyslet i řada zajímavých aktivit pro vidící návštěvníky se „zašifrovaným“ textem. Úkoly pro vidící návštěvníky je nutné připravit vždy pro vizuální čtení, hmatové čtení není samozřejmostí (jeho nácvik vyžaduje hodně času a trpělivosti).

Závěrem

Mějme na paměti, že musíme k uživatelům se specifickými potřebami přistupovat vždy individuálně. Jádrem k vyřešení téměř jakékoli situace je vzájemná komunikace.

Foto: Lukáš Vavrečka

1 Podrobnosti najdeme v bodu V. Veřejné knihovny. In: Knihovní řád. Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana [online]. Praha: Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana, 22. 3. 2016 [cit. 2021-7-28]. Dostupné z: https://www.ktn.cz/rad.

2 Zákon č. 121/2000 Sb.: zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Zákony pro lidi – Sbírka zákonů ČR v aktuálním konsolidovaném znění [online]. Zlín: AION CS, c2010-2021 [cit. 2021-7-28]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121.

3 RICHTER, Vít. Podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. IPK – informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 17. 3. 2021 [cit. 2021-7-28]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/autorske-pravo/ZvukPujcPodm.htm.

4 Obyčejná slepecká zásilka. Česká pošta [online]. Praha: Česká pošta, c2020 [cit. 2021-7-28]. Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/sluzby/psani/cr/obycejna-slepecka-zasilka. Doporučená slepecká zásilka. Česká pošta [online]. Praha: Česká pošta, c2020 [cit. 2021-7-28]. Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/sluzby/psani/cr/doporucena-slepecka-zasilka.

5 Hlavní činnosti. Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana [online]. [cit. 2021-7-28]. Dostupné z: https://www.ktn.cz/about.

6 Kontakty na prodejny. SONS ČR [online]. Praha: SONS ČR, c2012–2020 [cit. 2021-7-28]. Dostupné z: https://www.sons.cz/kontakty/prodejny.

7 Semináře Zvukové knihy v roce... Městská knihovna v Třebíči [online]. Třebíč: Městská knihovna v Třebíči, c2005–2021 [cit. 2021-7-28]. Dostupné z: http://www.knihovnatr.cz/cze/knihovna-hasskova/seminare-zvukove-knihy-v-roce-/.

8 INSPO: internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami [online]. Praha: BMI sdružení, [2021] [cit. 2021-7-28]. Dostupné z: https://www.inspo.cz/.

9 INSPO 2019. Helpnet.cz: informační portál pro osoby se specifickými potřebami [online]. Praha: BMI sdružení, c2021 [cit. 2021-7-28]. Dostupné z: https://www.helpnet.cz/inspo/inspo-2019.

10 Ceník výrobků a služeb. Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana [online]. [cit. 2021-7-28]. Dostupné z: https://www.ktn.cz/cenik.

11 Naše publikace. Tyfloservis, o. p. s. [online]. Praha: Tyfloservis, c2005–20 [cit. 2021-7-28]. Dostupné z: https://www.tyfloservis.cz/pomucky-a-nacvik-dovednosti/.