Main content

TÉMA: Využití nových technologií v knihovnách: Digitální transformace knihovny na vesnici?

EVA SEMRÁDOVÁ eva.semradova@svkhk.cz

Knihovny již převedly velké objemy papírových dokumentů na digitální data, ale proces jejich digitální transformace tak pokročilý není. Knihovna by se měla vůči veřejnosti prezentovat promyšlenou digitální kulturou služeb, která klade důraz na zážitek pro uživatele či adresné řešení jeho požadavků. Jaká je digitální kultura vaší knihovny a týká se digitální transformace i knihoven v malých sídlech? Na pomoc malým knihovnám vyšla příručka Webové stránky malých knihoven, kterou v tomto příspěvku představujeme.

Digitální transformace knihoven

V širším pojetí se digitální transformace týká interního využívání digitálních technologií, jako jsou služby cloudové infrastruktury, využívání virtuálních pracovišť a týmů nebo plně digitální komunikace se zřizovatelem. A pak je to také působení vně instituce, které vede k vytvoření nových digitálních cest k uživatelům.

Koronavirové účty

Knihovny mapují ztráty způsobené omezením provozu v době pandemie. I nyní na podzim 2021 je zejména v malých obcích stále citelný úbytek lidí, kteří potřebují služby knihoven. Vítán je každý jednotlivý návštěvník, který na knihovnu nezapomněl – zřejmě nejen v Královéhradeckém kraji se v minulém roce zaregistrovalo o pětinu méně čtenářů a u dětí byl zájem ještě menší. Na druhou stranu si návštěvníci osvojili nové postupy výpůjční služby – biblioboxy pro bezkontaktní vracení dokumentů se rozšířily do malých měst, stále přibývá knihoven se samoobslužným půjčováním prostřednictvím boxů před budovou knihovny nebo nabídkou na rozvoz dokumentů po městě.

Pandemie posunula mezi nejdůležitější priority elektronickou komunikaci s uživateli. Neměla by to být jen dočasná náhrada knihovny jako fyzického místa pohodlí a setkávání, stejně jako e-kniha není náhrada knihy. Knihovna by měla spojovat fyzické i digitální prostory. Koronavirové období přineslo rozvoj nových typů virtuálních kulturních a vzdělávacích akcí (videa s četbou pro děti, online besedy a přednášky, podcasty, virtuální výstavy, webináře pro knihovníky apod.) či větší dostupnost elektronických knih. V minulém roce získali knihovníci řadu zkušeností s používáním online nástrojů pro profesní rozvoj i vzdělávání veřejnosti a zdá se, že právě vzdělávání pomocí online nástrojů by mohlo být novou prioritou v působení veřejných knihoven. Zaznamenali jsme důraz na aktuálnost stávajících webů a oživení facebookových profilů, ale nových webů přibylo jen minimálně a také počet virtuálních návštěvníků spíše stagnoval. Celkově se ukázalo, že zejména v malých obcích není připravenost knihoven na elektronickou komunikaci s uživateli dostatečná. Zůstává stále mnoho knihoven, které vůbec nemají možnost dát o sobě vědět ve virtuálním prostředí, protože nemají vlastní webovou stránkau ani jinou elektronickou službu.

Weby malých knihoven

Vlastní web je pro knihovnu na vesnici nebo v malém městě první samostatný krok do virtuálního prostoru. Při zakládání webu naráží knihovník na řadu nových úkolů, a tak je často nezbytná metodická i praktická pomoc v rámci regionálních služeb. Příspěvkem k této pomoci je příručka Webové stránky malých knihoven1, kterou využíváme již dva roky. Obsahuje metodické doporučení pro knihovníky v obcích do 3000 obyvatel a je celostátně doporučenou metodikou k problematice obsahové náplně jednoduchého webu knihovny.

Příručka definuje „základ webu“ jako souhrn povinných informací: kontakty, služby, knihovní fondy, odkazy. Obsahuje rovněž náměty k doplnění obsahu podle velikostních kategorií knihoven i podle místních podmínek. Mezi stěžejní vybavení webu patří online katalogy a připojení k regionálním systémům. A dále to jsou informace propagačního charakteru, například kronika knihovny, fotogalerie prostor, pozvánky a dokumentace akcí, doporučující texty k novinkám ve fondu, adresná nabídka pro školy a spolky. Velký důraz se klade na aktuálnost stránek. Zavádí se pojem „revize webu“, což je celková kontrola obsahu webu a funkčnosti elektronických služeb a odkazů ze strany pověřené knihovny. Revize upozorní na nutnost praktické pomoci, dá náměty na rozvoj webu či odhalí potřebu odborného vzdělávání pro knihovníka. S výsledkem revize je seznámen knihovník i zřizovatel knihovny a hledají se cesty ke zlepšování.

Na vesnici se lidé setkávají osobně a informace si předávají ústně, navíc vesnický knihovník má většinou raději knihy v klasické podobě a nespojuje si čtenářství s informačními technologiemi. Správu webu, která je časově dost náročná, vnímá jako práci navíc, proto je tolik webů jen ve formě statické informace. U některých stránek dokonce doplňování a aktuálnost nehlídá knihovník, ale metodik. To jsou skutečnosti a problémy, které vzdalují knihovny na vesnicích od digitální transformace. Ovšem v době omezení byl zaznamenán velký nárůst zájmu o online katalogy neprofesionálních knihoven (v Královéhradeckém kraji stoupla návštěvnost těchto webů o 64 %). Jde o to tento potenciál využít a prostřednictvím kvalitních webů nabídnout uživatelům adresné služby, poučení i nové zážitky.

1 SEMRÁDOVÁ, Eva. Webové stránky malých knihoven: komentář k metodickému doporučení pro knihovníky v obcích do 3 000 obyvatel [online]. Hradec Králové: Studijní a vědecká knihovna. 4 s. [cit. 2021-09-15]. Dostupné také z: https://www.svkhk.cz/Pro-verejnost/E-knihy-vydane-SVK-HK/Weby-knihoven-tiskova-verze.aspx.Příručka na stránkách Knihovnického institutu: Informační materiály a dokumenty. IPK – Informace pro knihovny [online]. Národní knihovna ČR. [cit. 2021-09-15]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/webove-stranky-knihoven https://ipk.nkp.cz/docs/Webovestrankymalychknihovenkomentar.pdf.