ANNA BÍLÁ Anna.Bila@seznam.cz

Jedenadvacáté století je charakteristické rozmachem online světa, zejména díky rozšíření chytrých telefonů (jakožto zástupců technologického vývoje) a sociálních sítí (jakožto zástupců vývoje softwarů a aplikací). V tomto článku vám představíme tři zásadní novomediální platformy, které ovlivňují knižní scénu, a to knižní podcasty, booktube a bookstagramy. V kontextu knižního průmyslu dnes představují komunikační spojku mezi nakladatelstvími, čtenáři i spisovateli.

Někteří pesimisté tvrdili, že tradiční médium tištěné knihy brzy vymizí pod tlakem digitálního zpracování textu pro obrazovky. Nicméně tištěné knihy se nadále těší živému zájmu a díky vlivu sítí by se dalo dokonce mluvit o jakémsi novodobém rozkvětu.

Když se řekne sociální sítě, mnozí z nás si představí Facebook nebo Instagram a spoustu obrázků, kterými – především mladší ročníky – ztrácejí většinu volného času. Nicméně to by byla přinejmenším velmi zkratkovitá představa. Sociální sítě, pokud se využívají s rozvahou, mohou být výbornou platformou pro to, jak šířit informace a probouzet zájem u jinak neaktivních uživatelů. Využívají je jak amatérští uživatelé, kteří mají knihy jako svůj koníček a rádi se o své myšlenky podělí s dalšími lidmi, tak i profesionálové z knižního průmyslu, a to samotní spisovatelé i představitelé různých nakladatelství.

Podcasty

Podcasty jsou první platformou, kde se dají knižní obsahy hledat. Obecně jako podcast označujeme sérii audiopříspěvků na pokračování, které uživatelé mohou díky příslušným aplikacím poslouchat kdykoli a kdekoli. Tyto příspěvky se ve formě předem nahraných rozhlasových pořadů zveřejňují v online archivech streamovacích služeb, odkud si je uživatelé mohou i stáhnout do vlastních zařízení a poslouchat je opakovaně. Zásadní pro výrobu podcastů je samozřejmě zajímavý obsah – a v dnešní době rozmanitosti mediálních obsahů se vyplatí cílit spíše na užší, zájmově specifické publikum, které si ke svému obsahu cestu najde aktivněji.

Knižní podcasty se mohou zaměřovat na představování nových titulů, na recenzování knih, rozhovory s autory, procházení edičních plánů, zajímavosti z klasické literatury nebo zajímavosti o autorech, popřípadě na specifika práce ve vydavatelstvích či v knihovnách. Sériovost audiopříspěvků nabízí i návrat obliby četby na pokračování – zveřejňuje ji například Český rozhlas (a zejména stanice Dvojka a Vltava).

Tvorbou podcastů se zabývají jak profesionálové, tak knižní nadšenci, kteří za sebou nemají zázemí velké vydavatelské firmy. Proto je možné nalézt na streamovacích platformách jak příspěvky knihkupectví Luxor, Knih Dobrovský či Českého rozhlasu, tak menší počiny jako Knihovory, Klářin podcast nebo Eliss Books Podcast. Většinou také všichni tito tvůrci působí na více platformách zároveň, aby oslovili co nejvíce lidí.

Booktube

Spojení slov book (kniha) a YouTube označuje knižní komunitu a její obsahy na platformě YouTube. Knižní videa se začala objevovat zhruba od roku 2010, kdy bylo zveřejněno první video ve španělštině – a právě španělský booktube kanál od Bel Rodrigues je jedním z nejsledovanějších dodnes.¹ Videa na YouTube nabývají různých formátů, od klasických vlogů² přes rozbalování a ukazování nových knih (tzv. unboxings a hauls) po recenze a knižní tipy podle různých témat (např. deset tipů na letní romance, pět nejlepších thrillerů apod.). Oproti podcastům je zapojena i vizuální složka, booktubeři nejčastěji natáčejí svá videa s knihovnou v pozadí. I proto je častým formátem videí tzv. bookshelf tour (doslova turné po knihovničce), kdy autoři ukazují, jaké knihy vlastní a jak si je uspořádávají, nebo reorganizace domácích knihoven, kde je vizuální složka ještě více zdůrazněna způsobem třídění. Někteří si tituly řadí podle barvy a vytvářejí tak zdání duhy, jiní naopak podle žánrů, velikosti knih, abecedy atd. Vždy vznikne trochu jiný estetický dojem, který pak mohou využívat jako pozadí pro natáčení videí.

Česká booktube scéna vznikla o pár let později a dnes je poměrně rozvětvená. Čísla odběratelů korespondují s tím, že Česká republika je samozřejmě poměrově mnohem menší a česky rozumějících odběratelů je méně než například těch, kteří rozumí španělsky či anglicky. Pravděpodobně nejsledovanějším českým kanálem je Molly v knize s necelými 9500 odběrateli.³ I na těchto kanálech je vidět, že přejímají některé formáty videí ze zahraničí a že vliv globalizace na mediální obsahy a jejich tvůrce v oblasti nových médií je nezanedbatelný.

Bookstagramy

Estetika a důraz na vizuálno je pak nejdůležitější pro třetí sociální síť, o které bude řeč, a to je Instagram. Tamní knižní komunitu a profily věnující se knižní tematice nazýváme opět přesmyčkou názvu sítě a knih – tedy jako bookstagram.⁴ Na těchto profilech můžeme nalézt opět tipy na knihy, minirecenze, upozornění na novinky. A pro lepší navázání interakce se sledujícími pokládají bookstagrameři také různé otázky ohledně oblíbených knih nebo aktuálně čtených knih, aby jim lidé mohli v komentářích pod příspěvkem odepsat.

Fotografie na bookstagramech jsou nositeli specifické estetické hodnoty, která vyvolává touhu po vlastnění knih a touhu být knihami obklopeni. Takové fotografie běžnou činnost, jako je četba knih, romantizují a zkrásňují. K tomu využívají zejména prvky pohodlí, proto je na těchto fotografiích často vidět doplňky jako svíčky, deky, polštářky, pletené svetry, teplé ponožky či horké nápoje. Éra sociálních sítí a všudypřítomného vizuálna vnímání každodennosti proměnila, a tak fotografie knihy na nočním stolku nebo knihovny v pokoji nesou úplně nové významy – nejde už jen o pouhý záznam činnosti, ale i o pocit a dojmy, které obraz vyvolává. Tyto obrazy jsou odrazem změny v našem vnímání; už neukazují jenom věci, jaké jsou, ale k něčemu vybízejí a k něčemu odkazují. Jinými slovy, tyto fotky nás vybízejí ke čtení, k vytvoření „chvilky pro sebe“, ale zároveň i odkazují ke statusu vlastníka. Knihy jsou totiž stále projevem sečtělosti a kapitálu toho, kdo je vlastní.

Závěrem

Představila jsem jenom tři formy toho, jak je možné propojit tradiční médium knihy s novými trendy v prostředí sociálních sítí. Samozřejmě jich existuje více; se vzrůstající popularitou sítě TikTok už je pozorován fenomén BookToku, popřípadě fungují i specifické sítě jako je Goodreads.com nebo česká aplikace Booxy, které zastupují funkci jakéhosi čtenářského deníku a čtenářského klubu v jednom. Podobně facebookové skupiny pro čtenáře nabízejí rozmanité způsoby, jak být v kontaktu s podobně smýšlející komunitou lidí a diskutovat o oblíbených titulech.

Stejně jako se kdysi lidé obávali knihtisku a svévolného šíření různých tiskovin. I digitální zpracování knih s sebou neslo jistou míru skepse, zda tradiční kniha přežije. Dnes vedle sebe běžně existují formáty tištěných knih, elektronických knih a audioknih a jejich koexistence dokazuje především jedno – pestré možnosti pro cílového čtenáře. Sociální sítě v tomto ohledu knihám ale spíše pomohly, jejich estetizace a propagace zvedá zájem čtenářů a s tím i samotný prodej. Oslovování stále mladších generací a jejich motivování ke čtení se navíc pravděpodobně bez trendů bookstagramů nebo booktubů v budoucnosti neobejde.

2 Video příspěvků (obvykle za určité období, např. týdenní), které sledují běžné aktivity tvůrce. V knižním prostředí se takto zaznamenává třeba to, jaké knihy zrovna autor videa čte, jeho myšlenky apod.

3 K 10. 7. 2021.

4 Na této sociální síti uživatelé kategorizují příspěvky tzv. hashtagy – v podstatě klíčovými slovy, podle kterých lze pak příspěvek zařadit mezi ty s podobnou tematikou. Pod #bookstagram můžeme nalézt 63 milionů příspěvků (ke dni 10. 7. 2021). Pro porovnání: k 28. 3. 2021 to bylo 58 milionů, za necelé čtyři měsíce tedy narostl počet příspěvků s knižní tematikou o pět milionů.

POUŽITÁ LITERATURA A DALŠÍ PRAMENY:

EHRET, Christian, BOEGEL, Jacy a MANUEL-NEKOUEI, Roya. The Role of Affect in Adolescents‘ Online Literacies: Participatory Pressures in BookTube Culture. Journal of Adolescent & Adult Literacy. 2018, 62(2), 151–161.

MANOVICH, Lev. Instagram and Contemporary Image. 2017, [online]. Dostupné z: http://manovich.net/index.php/projects/instagram-and-contemporary-image (cit. 10.07.2021).

MARKMAN, Kris M. Consideartions – Reflections and Future Research. Everything Old is New Again: Podcasting as Radio’s Revival. Journal of Radio & Audio Media. 2015, 22(2), 240–243.

PERKINS, Kathryn. The Boundaries of Booktube. The Serials Librarian. 2017, 73(3–4), 352–356.

RODGER, Nicola. From Bookshelf porn and shelfies to #bookfacefriday: How readers use Pinterest to promote their bookishness. Participations. Journal of Audience & Reception Studies. 2019, 16(1), 473–495.

TOMASENA, José M. Negotiating Collaborations: BookTubers, The Publishing Industry, and YouTube’s Ecosystem. Social Media + Society. 2019, 5(4), 1–12.

WALLIS, Lauren. #selfieinthestacks: Sharing the Library with Instagram. Internet Reference Services Quarterly. 2014, 19, 181–206.