Podklady jsou čerpány z databáze Anopress.

JIROUŠEK, Martin. Ostravu jsem objevovala. Mladá fronta Dnes [online]. 2021, (141), 14 [cit. 2021-7-8]. ISSN 1210-1168. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz.ezproxy3.nkp.cz/ mfdnes.asp/.

Ředitelka Knihovny města Ostravy Miroslava Sabelová představuje svoje knihovnické začátky. Popisuje oddělení a dobu, kdy do knihovny nastoupila, způsob práce diametrálně se lišící od současnosti. Za mezník pro tuto instituci, která letos slaví 100. výročí založení, považuje přestěhování a současně sestěhování jednotlivých oddělení do nové budovy. Knihovna má v současnosti 28 poboček. Autorka také přibližuje měnící se požadavky na knihovnickou profesi.

KRAJÍČKOVÁ, Věra a Michaela BAŠTECKÁ. Knihovna Eduarda Petišky v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi je stoletou dámou. Revue 50plus [online]. 2021, (4), 16 [cit. 2021-7-8]. ISSN 1802-6249. Dostupné z: http://www.seniorrevue.cz/.

Autorky popisují historii vzniku knihoven v dvojměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (Masarykovy čítárny a knihovny v Brandýse a Veřejné knihovny města Staré Boleslavi) a jejich činnost. Obě byly otevřeny v roce 1921. Věnují se sloučení obou knihoven v roce 1964. Vysvětlují, jak a kdy docházelo v minulosti k „očistě“ fondů od zakázaných autorů. Článek popisuje historii této instituce, která je neodmyslitelně spjata se jménem bývalé ředitelky Jaroslavy Kolářové (1927–2012), která této instituci věnovala celý svůj profesní život, téměř 70 let. Část článku je věnován také její kariéře.

EDA. Bystřické knihovny aneb Čtení vede k umění a umění k mnohonásobné radosti, užitku a slávě. Zpravodaj města Bystřice pod Hostýnem [online]. 2021, (6), 33–37 [cit. 2021-7-8].

Článek navazuje na sérii článků týkající se historie knihoven v oblasti Bystřice pod Hostýnem (viz tato rubrika Čtenář, 2021, č. 6, s. 238). V této části se dozvídáme, jak si stát hlídal (na základě vydání úředního věstníku) založení obecní/městské knihovny, její financování, jmenování knihovní rady, knihovníka a jeho vzdělávání, dále o složení fondu, financování knihovny ze strany obce. Zlomovým byl rok 1921, kdy se knihovna stěhovala, měla svého knihovníka, byla přejmenována na Havlíčkovu obecní knihovnu města Bystřice pod Hostýnem. V dubnu 1922 prošla metodickou kontrolou knihovního instruktora Leopolda Calábka. Článek dále uvádí, kolik město pravidelně na knihovnu přispívalo. Jsou zmíněny regionální knihovnické osobnosti a na základě studia historických pramenů popsána 20.  a 30. léta v knihovně.

LOUDA, Jiří. Knihovna zachraňuje ohrožené dokumenty. Liberecký deník [online]. 2021, (123), 2 [cit. 2021-7-8]. ISSN 1214-8571. Dostupné z: http://www.liberecky.denik.cz/.

Krajská vědecká knihovna v Liberci zrestaurovala 21 vzácných tisků. Mezi nimi byly dokumenty v gotických vazbách, pergamenové zlomky a staré tisky. Jsou umístěny v samostatné klimatizované místnosti této instituce. Knihovna má v plánu seznámit veřejnost s těmito dokumenty prostřednictvím výstavy ve formě panelů, umístěných před knihovnou. Restaurování bylo hrazeno z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a peněz Libereckého kraje.

Kráska mezi knihovnami. Mladý svět [online]. 2021, (17), 32 [cit. 2021-7-9].

Fotoreportáž ze Strahovské knihovny přibližuje tuto instituci. Popisuje její hlavní části, Teologický a Filozofický sál, i fond knihovny, který má 50 000 svazků. Uveden je stručný popis vzniku této unikátní knihovny i její největší zajímavosti.

1001 her s knížkou. Lidové noviny [online]. 2021, (131), 15 [cit. 2021-7-9]. ISSN 0862-5921. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/.

Knižní tip 1001 her s knížkou – Jak udělat z dítěte skutečného čtenáře (nakl. Portál) přináší rodičům, pedagogům, ale i knihovníkům návod, jak dítě povzbudit v jeho lásce ke knihám a ke čtení, jak hravou formou docílit u dětí lásku ke čtení a zvyšovat jejich čtenářskou gramotnost. Popisuje, čím můžeme děti zaujmout, jak jim literaturu představit, co pro ně znamená předčítání apod.

Připravila RENÁTA SALÁTOVÁ