VLADANA PILLEROVÁ Vladana.Pillerova@nkp.cz

Publikace jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR (https://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=kkl).

ALEKSANDROWICZ, Renata. Książka w życiu seniorów na początku XXI wieku. Wyd. I. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe i Edukacyjne Stowarzyszenia Biblioterakarzy Polskich, 2020. 278 s.    Nauka – Dydaktyka – Praktyka. ISBN 978-83-65741-52-3

Kniha je důležitým příspěvkem k výzkumu současného čtení, protože se týká čtenářských preferencí seniorů, skupiny dosud opomíjené ve vědecké reflexi. Ukazuje obraz aktivního stáří, který je protiváhou stereotypu pasivního a sociálně izolovaného staršího člověka. Předmětem autorského výzkumu jsou senioři žijící ve větších městech jako čtenáři knih a příjemci kultury. Tento obraz je opodstatněný jak v kontextu demografických změn, tak v individuální dimenzi života starších lidí. Autorka vykreslila obrázek současného čtenářského chování generace, která jako poslední vyrůstala v dětství bez konkurence masmédií, prožila střední věk bez elektronických médií, ale prožila celý svůj život ve společnosti tištěného slova, s důrazem na posvátnost knihy.

Publikace se skládá ze dvou částí.  První je teoretická a představuje problém stáří na pozadí sociokulturních změn. Začíná úvodem do problematiky třetího věku, popisuje psychosociální determinanty stáří, důsledky stárnutí společnosti a teorie o způsobech stárnutí a životních stylech v tomto období. Druhá část je založená na empirickém výzkumu se zaměřením na čtení a čtenářské návyky starších lidí. Výzkum autorka provedla mezi studenty Univerzity třetího věku. Jejich čtenářské zážitky, emoce a reflexe vytvářejí jedinečné panorama čtenářských zážitků, jejichž část je kromě vědeckého popisu zachycena v běhu času.

Autorka je výzkumnou pracovnicí v Ústavu informačních věd a knihovnictví na Vratislavské univerzitě se specializací na výzkum čtení.

NEVÁREZ, Julia. The Urban Library: creative city branding in spaces for all. Cham: Springer, 2021. 111 s. ISBN 978-9-030-57964-7

Kniha zkoumá roli, historii a poslání veřejných knihoven v současné společnosti a popisuje je jako nositele změn. Jsou to veřejná místa přístupná všem, slouží potřebám komunit v budovách, které spojují město s lidmi a znalostmi. Kniha analyzuje prostřednictvím případových studií, jak se současné knihovny proměňují, aby mohly nabízet nový typ veřejného prostoru a zároveň pomáhat zlepšovat zanedbané části měst. Seznamuje nás se současným designem knihoven, trendy v rozvoji měst a způsoby revitalizace konkrétních městských oblastí.

Mezi představené příklady patří například Veřejná knihovna v Seattlu, Veřejná knihovna v Salt Lake City, Veřejná knihovna v New Yorku, Španělská knihovna v Medellinu, Ústřední knihovna Halifax v Novém Skotsku nebo Alexandrijská knihovna v Egyptě. Nabízejí vhled do současného přístupu ke knihovnám v souvislosti s rozvojem měst, a to na příkladech z celého světa. Informace o jednotlivých knihovnách byly získány formou rozhovorů s řediteli knihoven, knihovníky a uživateli, na základě prohlídek knihoven, vizuální dokumentace a archivním průzkumem.

Knihovny jsou samozřejmě stále místa, kde se získávají, uchovávají a zpřístupňují informační zdroje, ale v poslední době se klade stále větší důraz na veřejný charakter knihovních prostor. V něm se lidé shromažďují nejen za účelem získání informací a čtení, ale také za účelem zažít jednu z výhod městského života: pocit blízkosti k ostatním lidem v neformálním a méně strukturovaném prostředí. Události, kterými žije komunita, se stávají také součástí programů a aktivit všech knihoven, které jsou v knize zmíněny. Design těchto novodobých knihoven je v souladu s novými trendy rozvoje měst. Stejně jako další ikonické kulturní prostory měst se stávají jejich ústředními součástmi, ve kterých se „konzumuje“ kultura. Jsou místy, která navštěvují turisté, zatímco poskytují služby svým obyvatelům, a nástrojem k urychlení rozvoje měst, zejména v oblastech, které se dříve zanedbávaly.

DRAGOUN, Michal, Jindřich MAREK, Kamil BOLDAN a Milada STUDNIČKOVÁ. Knižní kultura českého středověku. Dolní Břežany: Scriptorium, 2020. 399 s. ISBN 978-80-7649-012-3

Bohatě ilustrovaná publikace představuje českou středověkou knižní kulturu a její média, tedy rukopisy a inkunábule. Popisuje, jak se knihy psaly a později tiskly, užívaly a shromažďovaly. Zaměřuje se především na památky latinského kulturního okruhu z území Českého království a Moravského markrabství z období od 9. století do roku 1500, tedy do doby, kdy tisky začaly i v české knižní kultuře významně převládat. Zahrnuje jak produkci knih, tak jejich recepci ve společnosti. Sleduje postupné přesuny těžiště knižní kultury mezi různými sociálními prostředími, stejně jako rozšiřování a proměny žánrového spektra opisovaných a tištěných děl a také doplňování zpočátku dominantní latiny texty v národních jazycích. Závěrečná kapitola se věnuje fenoménu iluminovaných rukopisů, včetně rozličných funkcí malířské výzdoby, které se v průběhu středověku částečně měnily. Zabývá se tvorbou nejvýznamnějších iluminátorů jak v obdobích, kdy zásadní roli hrály zahraniční vzory, tak i v dobách, kdy česká knižní malba dosáhla vrcholu a významnou měrou inspirovala okolní země. Publikace vychází třicet let po předchozím syntetickém zpracování české středověké knižní kultury v kolektivní monografii Česká kniha v proměnách staletí a reflektuje jak nové poznatky, tak metodické přístupy posledních desetiletí.

Text doprovází více než 250 barevných vyobrazení z padesátky zahraničních i domácích paměťových institucí, která ukazují nejen špičková díla knižní malby, ale názorně představují i rukopisy průměrné kvality, různé typy vazeb nebo záznamy, na jejichž základě poznáváme osudy jednotlivých svazků a zájmy konkrétních čtenářů.