Main content

ZE ZAHRANIČÍ: Neocenitelné zkušenosti z polských a slovenských knihoven  

MARTIN HÁJEK martin.hajek@vkol.cz

Zaměstnanci Vědecké knihovny v Olomouci (VKO) v rámci programu Erasmus+ navštívili ještě před začátkem koronavirové pandemie zahraniční knihovny, aby se seznámili s jinými přístupy k podobné práci, kterou vykonávají. Kolegové a kolegyně z historických fondů se vypravili do knihoven a na antikvariátní veletrh do Stuttgartu. Mojí specializací je věcný popis, a tak jsem se zúčastnil stáží v knihovnách, které mají kvalitní věcný popis podle podobných principů jako u nás – v Univerzitnej knižnici v Bratislavě, Bibliotece Jagiellońskej v Krakově a Wojewódzkej Bibliotece Publicznej im. Witolda Gombrowicza v Kielcích.

Zatímco první dvě jsou velké instituce patřící k největším ve svých zemích, třetí jmenovaná odpovídá spíše našim krajským knihovnám. V Univerzitnej knižnici v Bratislavě dělají velmi podobný a kvalitní věcný popis podle stejných pravidel, jaké určují metodiky NK ČR v Praze. Mají i stejnou linku zpracování od akvizice přes jmenný a věcný popis. V polských knihovnách se také donedávna řídili podobnými pravidly, v současnosti používají jiná a zároveň změnili i postup práce (jeden katalogizátor udělá kompletní záznam knihy). Spolu s tím přešli z Alephu na modernější Almu, kterou jsem si v Kielcích i vyzkoušel.

Přestože jsem se zajímal nejvíce o práci ze svého oboru, ve všech třech knihovnách jsem se dočkal velmi srdečného přijetí a měl jsem možnost projít si všechna oddělení, povídat si s jejich pracovníky a seznámit se s provozem knihovny. Takový pohled zvenčí je i zajímavou inspirací pro VKO. Obecně jako nejatraktivnější mi přišly návštěvy restaurátorských a knihařských dílen. Velmi zajímavé bylo i pracoviště pro odkyselování knih v  Bibliotece Jagiellońskej v Krakově.