ZUZANA KROUPOVÁ zuzana.kroupova@osf.cz

Dnešní svět je plný výzev. Mezi ty akutní patří i práce s informacemi a médii. Nadace OSF (www.osf.cz; blíže viz infobox na s. 321) pomáhá knihovnám rozvíjet mediální vzdělávání právě na jejich půdě. Rozhovor s Terezou Liškovou, koordinátorkou programu Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím, se týká konkrétních forem podpory. Tereza Lišková pracuje ale také jako moderátorka na stanici ČRo Vltava. V rámci studií na univerzitě v Praze a Brně se věnovala humanitním vědám, žurnalistice a novým médiím.

Chodíte ráda do knihoven? A která je ta vaše?

Protože trávím hodně času v Praze, oblíbila jsem si Ústřední knihovnu Městské knihovny v Praze na Mariánském náměstí. Vlastně jde o dost dobrodružné místo. Mít v místě, kde člověk žije, oblíbenou knihovnu, je dost výhra. Před dvěma roky jsem trávila zimu v Ulánbátaru a dost mě mrzelo, že se mi tam nepodařilo objevit, jak vy říkáte, nějakou tu svoji knihovnu, kde by se člověk mohl bez obav setkávat s novými lidmi, informacemi i kulturním životem.

Nadace OSF nedávno vypsala grantovou výzvu pro veřejné knihovny zaměřenou na mediální vzdělávání. O co přesně jde?

Pomocí grantů chceme finančně pomoci knihovnám, aby mohly pro své návštěvníky uspořádat akce, které jim usnadní orientaci v moři informací a dodají jim odvahu kultivovat mediální terén. Tato grantová výzva je součástí většího nadačního programu Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím, kterým podporujeme knihovny v oblasti neformálního mediálního vzdělávání. Ještě bych podotkla, že o grant mohou žádat i malé knihovny nebo se spojit a navázat spolupráci. 

Kdy a kde mohou knihovny o grant žádat? A co finanční podpora pokryje?

Podmínky, které nejsou nijak složité, jsou zveřejněné na webových stránkách Nadace OSF, konkrétně na adrese osf.cz/granty. Na našem webu visí i jednoduchá žádost o grant. Uzávěrka této výzvy je 30. 9. 2021. Peníze je možné využít na zajištění externích lektorů, na pořádání vlastních akcí pro veřejnost, sebevzdělávání i zajištění potřebných digitálních nástrojů, případně i chybějících informačních zdrojů. Pokud někdo hledí více do budoucna, tak na jaro 2022 chystáme druhé kolo výzvy. I to bude pokrývat potřeby dalšího rozvoje mediálního vzdělávání ve veřejných knihovnách.

Na co dalšího z dílny Nadace OSF se knihovníci mohou těšit?

Během letošního podzimu otevřeme Cyklus mediálního vzdělávání pro knihovny. Účast bude bezplatná. Pro knihovny, které se tématu chtějí intenzivněji věnovat, to bude tedy znamenat zejména časovou investici, aby měl jejich pracovník dostatek času pro účast na webinářích i další následnou práci, která s tím bude spojena. Důležité pro nás je, že cyklus nevzniká v nějaké uzavřené nadační dílně. Naopak. Úzce na něm spolupracujeme s Pavlínou Mazáčovou z KISK FF MU a Ondřejem Hudečkem z MKP. Své plány průběžně konzultujeme i s předsedou SKIP Romanem Giebischem a dalšími lidmi i institucemi.

Jak bude tento cyklus mediálního vzdělávání probíhat?

Uskuteční se v online formě a bude se skládat z různých klíčových modulů. Přes počítač se budeme setkávat jednou za tři týdny zhruba na čtyři hodiny. Cyklus je postavený na takzvaném společenství praxe, což spočívá v tom, že účastníci cyklu budou mít za úkol ověřit si nabyté zkušenosti přímo v praxi, ve své knihovně. Samostatná práce účastníků a následná zpětná vazba tedy bude předpokladem úspěšného zvládnutí cyklu. Tento postup během příprav přinesla Pavlína Mazáčová. Má s ním dobré zkušenosti.

Co se účastníci v průběhu série webinářů dozví a jak rozšíří svoje dovednosti?

Půjde o cyklus zaměřený na rozvoj a posílení kompetencí knihovníků, kteří mají zájem o oblast mediálního a informačního vzdělávání. Část bude zaměřená na posilování lektorských kompetencí, další moduly pak budou pracovat s dovednostmi potřebnými pro rozvoj mediální gramotnosti. Kurz bude do jisté míry flexibilní, bude pracovat s otevřeným kurikulem. Jako jedna z rámcových opor nám slouží dokument UNESCO Media and Information Literacy. Když budu konkrétnější, budeme se zabývat například tím, jak vyhodnocovat zdroje a informace, které k nám přicházejí. Jak být aktivní ve virtuálním prostoru a jak se v něm cítit dobře, tedy jak z něj umět i v dobrém rozmaru odejít. Zařadit chceme i témata, která souvisejí s umělou inteligencí a manipulací s obrazem i zvukem, dezinformacemi nebo emocemi a sociálními vazbami, které ovlivňují to, jak s informacemi zacházíme. Zároveň si neděláme iluze o tom, že bychom v těchto tématech, která se navíc neustále spolu s technologickým vývojem proměňují, uměli poskytnout nějaké věčně platné pravdy a odpovědi. Jak zmiňuje Ondřej Hudeček, je klíčové si v pravý čas pokládat příhodné otázky.

Je tento vzdělávací cyklus něčím unikátní?

Všechno, co dělá Nadace OSF, je unikátní! (smích) Konkrétně v tomto případě mě těší, že nám kombinace lidí, kteří se na přípravě cyklu podílejí nebo budou podílet, umožňuje připravit něco, co je šité na míru veřejným knihovnám. Máme na paměti, že podobně laděných programů v Česku není málo, ale ty jsou určeny hlavně školám. Jsou tu organizace, které se této oblasti dlouhodobě a kvalitně věnují. Některé projekty dokonce jako nadace podporujeme v rámci programu Active Citizens Fund. S podporou tohoto programu dělá skvělé věci například Elpida ve spojení s Transtions, na říjen plánují Barcamp, který se zaměří na rozvoj mediálního vzdělávání seniorů v regionech. Hodně zajímavá je i jejich vzdělávací akademie Senior Friendly Teacher. Z trochu jiného soudku je projekt Poznej pravdu a šiř ji dál, kde se organizace ROMEA zaměřuje na problém šíření hoaxů o Romech.

My se však soustředíme na knihovnickou obec a návštěvníky knihoven; v rámci didaktického modulu například na různé cílové skupiny, které knihovny navštěvují. Zajímá nás, v čem je specifická spolupráce se školami, ale i práce s dospělou populací, rodiči či starší generací. Počítáme i s důkladným vyhodnocením prvního běhu. Na jeho základě pak chceme v září 2022 spustit druhý ročník. Věříme, že o něj bude zájem.

Jakými dalšími aktivitami Nadace OSF knihovny podporuje?

Podpora knihoven není nahodilá. Nadace OSF si vždy uvědomovala důležitou roli knihoven jako regionálních center vzdělanosti a kultury. Již na přelomu tisíciletí finančně podporovala jejich komunitní roli. Letos na jaře jsme pod licencí Creative Commons vydali metodiku určenou přímo pro knihovny s názvem Jak vznikají zprávy a jak si je snadno ověřit. Její autorkou je Kateřina Křivánková, spoluzakladatelka Zvolsi.info. Metodika může sloužit jako jeden z nástrojů pro mediální vzdělávání v knihovnách po celém Česku. Aktivity cílí na věkovou skupinu 55+, ale myslím, že po lehkých úpravách jsou využitelné i pro další věkové skupiny. Najdete tam například kapitolu o různých typech médií, o každodenní praxi novinářů nebo novinářské etice. Autorka se věnuje i manipulacím a tomu, jak určité systémy našeho myšlení ovlivňují to, jak konzumujeme informace a reagujeme na zprávy.

S mediálním plevelem lze zápolit nejen podporou mediálního vzdělávání, ale i poctivé žurnalistiky. Je to důvod, proč nadace každoročně organizuje Novinářskou cenu?

To jste řekla přesně. Média jsou nezbytnou součástí demokracie a jejich úkolem je zprostředkovávat lidem pravdivé informace, které jsou důležité pro jejich život a rozhodování. Proto Nadace OSF již více než deset let uděluje Novinářskou cenu, kterou oceňuje kvalitní práci novinářů a novinářek a posiluje význam nezávislých médií. Povědomí o tom, jak vlastně zprávy vznikají, i schopnost zorientovat se v tom, která média informují nestranně, je součást mediální gramotnosti, o níž se tu dnes bavíme. Ostatně součástí zmíněné metodiky je i video s novinářkou Janou Ustohalovou, která v roce 2020 získala Novinářskou cenu za reportáž. Mimochodem, příspěvky do Novinářské ceny může nominovat kdokoliv, tedy i knihovníci, kteří mají zpravidla velmi dobrý přehled o tom, co vychází i na místní úrovni. A mohou tak do soutěže přihlásit i místní novinářky a novináře, kteří nejsou tolik známí, ale píší kvalitně.