Main content
PRŮZKUMY: Vliv pandemie na činnost knihoven z pohledu statistiky
LUCIE MACHÁČKOVÁ Lucie.Machackova@nkp.cz
V roce 2020 čelil celý svět, Českou republiku nevyjímajíc, pandemii nemoci covid-19. Tato skutečnost významným způsobem ovlivnila činnost knihoven v celé ČR. V celkovém součtu byly knihovny v roce 2020 na základě vládních opatření úplně uzavřené pro veřejnost 101 kalendářních dní. Fakta o tom, jak se s tím vyrovnávaly, přináší tento příspěvek.
První případy onemocnění na českém území byly potvrzeny 1. 3. 2020. Od 12. 3. do 27. 5. byl vyhlášen nouzový stav1 s celou řadou omezení. S účinností od 14. 3. se uzavřela velká část služeb, maloobchodního prodeje a spolu s nimi také knihovny.2 K jejich opětovnému otevření pro veřejnost došlo na základě vládního usnesení3 od 27. 4. při dodržení přísných hygienických opatření. Jarní uzavření knihoven trvalo 44 kalendářních dní.
Všechny naplánované kulturní, vzdělávací a další aktivity pro veřejnost byly zrušeny nebo odloženy. Řada knihoven se v tomto období zaměřila na interní činnosti, na které při běžném provozu nezbývá mnoho času, jako například na revize a aktualizace knihovních fondů, úpravy interiérů, malé rekonstrukce aj. Knihovny v místech své působnosti pomáhaly s šitím roušek, kterých bylo v jarním období nedostatek, v rámci akce Tiskne celé Česko pomocí 3D tiskáren také vyráběly ochranné obličejové štíty pro zdravotníky.
V této dlouhotrvající bezprecedentní situaci se knihovny musely rychle zorientovat. To znamenalo rychlou transformaci do virtuálního prostoru. Pracovníci knihoven se učili pracovat s online komunikačními platformami, díky kterým bylo možné se potkávat, diskutovat, organizovat další činnost v knihovně.
Letní měsíce byly ve znamení rozvolňování hygienických opatření a postupného navracení k běžnému životu všech občanů naší země. Na přelomu července a srpna však začaly opět narůstat počty nakažených a nemocných. V září se ČR zařadila mezi nejhůře zasažené země Evropy. Nouzový stav byl opět vyhlášen 5. 10.4 Knihovny se musely znovu uzavřít od 22. 10. do 17. 12.5, což činilo dalších 57 dní. Mezi 18. až 31. 12. mohly knihovny nabídnout svým uživatelům prezenční služby jen v podobě bezkontaktního půjčování dokumentů, například prostřednictvím výdajových okének nebo roznáškovou službou.
Po zkušenostech z jarního uzavření se už knihovny nastalé situaci přizpůsobily mnohem pružněji. Hledaly nové cesty, jak alespoň část svých služeb nabídnout uživatelům přes internet. Naplánované besedy, přednášky a další aktivity probíhaly prostřednictvím živého vysílání, streamování nebo nahrávání na sociální sítě. Navázaly spolupráci se školami a informatické lekce uskutečňovaly pomocí komunikačních platforem. V řadě knihoven si mohli čtenáři díky online katalogům půjčovat e-knihy ve větším množství, než byli zvyklí, roznášková služba, třeba i za pomoci dobrovolníků, se stala standardem. V rámci nových služeb knihovny nabízely registraci čtenářů online.
Virtuální prostředí vytvořilo širokou nabídku vzdělávání pro pracovníky knihoven bez ohledu na místo pořádání. Odpadlo dojíždění do konkrétního místa konání akce. To dávalo knihovníkům daleko více možností ve výběru vzdělávacích aktivit, ze kterých se velká část nahrávala a sdílela například pomocí YouTube kanálu pro možnost zpětného (pozdějšího) shlédnutí. To vnímáme jako velký přínos, který si jistě knihovníci rádi zachovají i do budoucna.
zavření knihoven a omezení většiny služeb se projevilo ve výrazných poklesech a změnách statistických údajů. Nejvíce byly zasaženy služby spojené s fyzickou přítomností návštěvníků v knihovně. Největší pokles zaznamenal počet fyzických návštěvníků, a to o 41 %. Půjčování fyzických dokumentů, i když bylo částečně kompenzováno různými formami bezkontaktního půjčování, znamenalo pokles o 24 %, počet registrovaných návštěvníků se snížil o 13 % (viz Graf 1).
Graf 1 Služby spojené s fyzickou návštěvou, rok 2019/2020
Kulturní, vzdělávací a komunitní aktivity se na jaře téměř zastavily, na podzim se částečně přesunuly do virtuálního prostoru, celkově jejich počet ale klesl o 40 %. Tomu odpovídá i výrazně nižší počet návštěvníků těchto aktivit, a to o více než 65 % (viz Tabulka 1).
Celkový pokles poskytovaných služeb se projevil i ve snížení příjmů z vlastní činnosti, které dosáhly pouze tří čtvrtin hodnoty z roku 2019 (viz Graf 2). Naopak příspěvky na provoz z rozpočtů obcí se navýšily o 10 % a příspěvky na provoz z rozpočtů krajů o 35 % (viz Graf 3).
Graf 2 Tržby za vlastní výkony, rok 2019/2020 (v tisících Kč)
Graf 3 Příspěvky na provoz z rozpočtů obcí a krajů, rok 2019/2020 (v tisících Kč)
Činnost řady knihoven je v mnoha ohledech závislá na činnosti a práci dobrovolníků. V posledních letech se jejich počet pohyboval kolem 2500. Přesto, že minulý rok knihovnám velmi pomáhali například roznáškovou službou, kvůli omezením ostatních služeb se jejich počet snížil o 44 % (viz Graf 4).
Graf 4 Počet dobrovolníků, rok 2019/2020
Výrazně se také zvýšil zájem o půjčování elektronických knih. V roce 2019 to bylo celkem 75 552, minulý rok již 140 487, to je nárůst o 86 %!
Knihovny jsou ze své podstaty společenská a kulturní centra. Jsou to místa, kde se lidé potkávají, tráví společně volný čas, vzdělávají se. Tato jejich základní funkce byla v roce 2020 výrazně omezena. Přesto se řada z nich nenechala odradit a hledala cesty, jak poskytovat služby co nejširšímu okruhu uživatelů.
1 Usnesení vlády české republiky ze dne 12. března 2020 č. 194
2 Usnesení vlády České republiky ze dne 14. března 2020 č. 211
3 Usnesení vlády České republiky ze dne 23. dubna 2020 č. 453
4 Usnesení vlády České republiky ze dne 30. září 2020 č. 957
5 Usnesení vlády České republiky ze dne 21. října 2020 č. 1079