Milé čtenářky, milí čtenáři,

nerad bych ve vás vyvolával útrpný úsměv, ale píši, jak opravdu cítím zrychlený čas podmíněný přípravou časopisu. Kdykoli je příprava rozšířeného letního vydání u konce, nedostavuje se u mě úleva s výhledem na čas dovolené, ale naopak zodpovědnost z přípravy dalšího ročníku a otázka, čím vás zaujmout v roce následujícím. Pokud bych měl potvrdit uspěchanost dnešního člověka, volil bych ještě větší, možná depresivnější zkratku – další rok opět protekl mezi prsty. Abych tomu úplně neuvěřil nebo tomu nepropadl, listuji si vždy vydanými čísly a ročníky a připomínám si, co stálo za přípravou tohoto kterého článku, cyklu, popisovaného projektu, která fota se stále nedařilo získat apod.

I tentokrát nabízím výčet obsahu s nadějí, že se snaha o pestrost setká se žádoucí odezvou na straně čtenářů, uživatelů, spolupracovníků, zkrátka knihovnické obce. Bez vás, milí čtenáři, a bez vaší odezvy i autorského vkladu bychom jen krátkodobě vdechli život stovkám potištěných stran bez zrcadlení živoucího knihovnického provozu.    

Začínáme tím, jak profesi knihovníka a knihovnu jako instituci vidí mladí literáti zapojení do projektu Spisovatelé do knihoven. Následuje – po letech téměř nezadržitelného růstu – asi nejméně potěšující statistika vydávání tištěných knih u nás… V České Třebové využili „v boji“ o čtenáře nových technických prostředků, jinde knihovny nepodlehly panice a nabídly své programy a výuku i v době pandemie, jen jinak. Zvukové knihovny se nestávají jednostranně zaměřenými specializovanými sbírkami, mnohým z vás pomůže nově zřízený web věnovaný koncepci rozvoje knihoven. O to, aby o knihovnách a jejich možnostech působení věděli i pracovníci místních samospráv, právě usilují pro ně pořádaná školení. Čile k světu se mají malé knihovny v Besednici, Bílé nebo v Brně-Medlánkách. Různá místa naší země, ale stejný cíl. Knihovny se ale dokáží zapojit také do pomoci těm nejpotřebnějším, zde viz příklad ze Vsetína. I ve složitých ekonomických podmínkách se rekonstrukce knihoven snad nezastaví ani u nás, jak dokládá provedený výzkum plánů a záměrů na období 2021–27. V zahraničí novým knihovnám dokáží vdechnout život přední architekti, v daném případě Japonec Kengo Kuma. Udržitelnost rozvoje knihoven domestikovala i v Česku, což dokládá i další část pravidelné rubriky s premiérovým představením želvušek na stránkách Čtenáře. A že jsem ještě na něco zapomněl? Nemohu než doporučit otevřít tištěnou nebo elektronickou verzi našeho časopisu.         

Hezké čtení a po dovolených a čase prázdnin se postavte s novým elánem ke zvládání nových výzev. To vám přeje níže podepsaný  

JAROSLAV CÍSAŘ