Za pracovní skupinu pro udržitelnost v knihovnách KATEŘINA NEKOLOVÁ udrzitelna@knihovna.cz

Jak jsme vás již informovali v únorovém čísle Čtenáře (s. 52–53), IFLA připravila a v roce 2017 představila mapu světa (https://librarymap.ifla.org/stories), kde jsou zaznamenány příklady dobré praxe knihoven v naplňování cílů udržitelného rozvoje z celého světa. Jak je vidět, každá oblast má své specifické potřeby a mnohé knihovny přicházejí s velmi progresivními nápady. Mapa aktuálně obsahuje 45 příkladů z 28 zemí. Se dvěma příklady – BookStart a Knížka pro prvňáčka – je zde zastoupeno i české knihovnictví.

Amerika

Jižní Amerika

V Kolumbii funguje 20 mobilních knihoven, které reagují na nelehkou post-konfliktní situaci v zemi a kladou si takové cíle jako obnovení důvěry a posílení sociálního kapitálu. Druhý kolumbijský projekt se zaměřuje na environmentální gramotnost u dětí. Ekvádor je v mapě IFLA zastoupen projektem, který cílí na ochranu pokladnice ekvádorského přírodního bohatství – na Galapágy. V Chile najdeme program BiblioStreet, který podporuje integraci lidí, kteří žijí na ulici. Argentina je zastoupena hned čtyřmi projekty. První z nich se zaměřuje na posílení postavení romské komunity, v jeho rámci se konaly jak čistě praktické aktivity, jako je workshop šití oblečení, tak informační akce pro rozšíření povědomí o občanských právech. Další argentinské projekty jsou zaměřeny na mezigenerační vzdělávání v oblasti technologií, na snižování genderově motivovaného násilí a na děti se zdravotním handicapem.

Střední Amerika a oblast Karibiku

V Kostarice se místní knihovnická asociace zaměřila na program sociální zodpovědnosti při zlepšování životního prostředí. Z Kuby byl vybrán knihovnický projekt orientovaný na prevenci sexuálně přenosných chorob.

Severní Amerika

Kanadské knihovnictví reprezentuje na mapě IFLA síť veřejných knihoven v Torontu s projektem na podporu syrských uprchlíků. Knihovna uspořádala nejen akce pro samotné nově příchozí uprchlíky a snažila se maximálně jim usnadnit přístup ke zdrojům knihovny, pořádala také pořady seznamující místní komunitu se situací lidí přicházejících ze Sýrie.

Afrika

V Tunisku knihovny podporují digitální gramotnost žen. V Ghaně se knihovny věnují vzdělávání v oblasti sexu a reprodukce, aby se předcházelo těhotenství u dospívajících. V Nigérii funguje na ibadanské univerzitě nonstop studovna zajišťující 24/7 přístup, a tím také k  informacím. Z Keni jsou zmíněny dva projekty: jeden se týká podpory matematického vzdělávání v zemi, druhým je knihovna ve slumu Kibera. I v Jihoafrické republice najdeme dva projekty: v jednom jsou podporováni farmáři při získávání ICT dovedností, druhým je komunitní zahrada v Pietermaritzburgu.

Austrálie

Australské knihovny se představily dvěma projekty. V prvním z nich dochází k propojování generací při zlepšování technologických dovedností. Druhý již od roku 2004 podporuje předškolní vzdělávání v Západní Austrálii.

Asie

V mapě IFLA najdeme hned tři příklady z Kazachstánu, všechny jsou spojeny s Nazarbajevskou univerzitou. Koncept Živých knihoven je známý i u nás: lidé čelící diskriminaci zde dostávají příležitost promluvit o své zkušenosti v bezpečném prostředí, návštěvníci mají příležitost pro dialog s někým, s kým by třeba jinak neměli šanci se setkat. V Kazachstánu některé etnické či sexuální minority zažívají násilí a diskriminaci, možnost pro vzájemné vyslechnutí je tedy velmi cenná. Dále se Nazarbajevská univerzitní knihovna věnuje zvyšování povědomí a výzkumu v oblasti genderové rovnosti. Při rekonstrukci univerzitní knihovny se speciálně přihlíželo k přechodu na úspornější energie. Při výměně osvětlení došlo k úspoře až o 50 % a uživatelé knihovny si pochvalují lepší studijní podmínky.

V indickém svazovém státě Harijána pomohly programy mobilních knihoven zvýšit docházku dětí do škol až o 70 %. Druhým indickým projektem v mapě IFLA je Indická knihovna pro lidské osídlení (Indian Institute for Human Settlements), která podporuje výzkum, vědění a vzdělávání v oblasti indické urbanizace.

V čínském Foshanu bylo založeno kolem 1000 malých domácích knihoven přímo v domech místních obyvatel. Každá z nich musí uspořádat ročně alespoň tři aktivity, půjčit 30 knih a má posloužit alespoň deseti rodinám. Má se tak podpořit nejen čtenářství, ale i sousedská komunikace a integrace v komunitě.

Prvním příkladem z Ruska je pilotní projekt v knihovně Bogolubovo, která byla přetvořena na moderní a inkluzivní prostor. V baškortostánském městě Ufa se knihovny věnují dětem se zdravotními problémy, v rámci canisterapie zde děti se speciálními potřebami čtou psům, přičemž rozvíjejí své jazykové dovednosti.

Irácké knihovny reprezentuje projekt, jehož cílem je uchování a zpřístupnění kulturního dědictví. V projektu již bylo zpracováno přes 300 000 rukopisů; výsledky mají být zpřístupněny i pro mezinárodní vědeckou komunitu. Jordánsko přispělo s platformou pro sdílení akademických prací v arabském světě.

Evropa

Ve fakultní knihovně chorvatského Záhřebu vznikl v roce 2018 Green Library Project, který má za cíl poskytovat přístup k výzkumu a vzdělávání v oblasti ekologie, environmentálních věd a přidružených oblastí. Tento projekt usiluje o (opětovné) nastolení rovnováhy mezi společností, životním prostředím a ekonomií tím, že pořádá různé „greentivities“.

Rumunské knihovnictví představilo v mapě IFLA dvě ze svých aktivit. Tou první je programování pro děti: v 29 vesnických knihovnách již bylo proškoleno více než 450 dětí. Druhou zveřejněnou aktivitou je podpora knihoven pro žadatele o zemědělské dotace. Přestože se toto propojení může zdát neobvyklé, ze strany rumunských knihoven je to přínos k socioekonomickému rozvoji místních komunit.

Dva inspirující příběhy přináší také Ukrajina. V knihovně ve Lvově mají od roku 2016 svého odpadkového hrdinu. Díky informačním a zábavným workshopům se děti, jejich rodiče i učitelé dozvídají více o ekologickém myšlení, péči o přírodní zdroje či omezování vzniku odpadu.

V Rakousku se snaží zlepšovat vědecký výzkum v oblasti udržitelnosti mezi středoškoláky.

Německo zveřejnilo v mapě IFLA pouze jeden projekt, a to aktivitu Hamburské knihovny v oblasti integrace uprchlíků. Do vedení jazykových kurzů je tam zapojeno přibližně 270 dobrovolníků. Někteří z uprchlíků se po absolvování speciálního programu zařadili mezi zaměstnance hamburské knihovny.

Nizozemsko přispělo do mapy třemi příklady dobré praxe. Prvním z nich je projekt BookStart, který známe i z našich knihoven. Další program je zaměřen na školní knihovny a zlepšování akademických dovedností dětí. Poslední z projektů se věnuje zlepšování digitálních kompetencí.

V Irsku začala v roce 2016 knihovnická kampaň pro udržitelnost a snižování spotřeby zdrojů.