DAVID MACH David.Mach@nkp.cz

Knihověda.cz – Portál k dějinám české knižní kultury do roku 1800 (dále jen Knihověda.cz) představuje nový virtuální nástroj určený pro badatele, kteří se zabývají historickými knižními fondy a kteří využívají národní retrospektivní bibliografii. Své uživatele si však určitě najde i mezi knihovníky, vysokoškolskými studenty či širší veřejností zajímající se o minulost české knihy.

Portál vznikl v rámci pětiletého projektu, který probíhal v letech 2016–2020 a který byl financován z grantového programu NAKI II. Podílel se na něm tým specialistů na rukopisy a staré tisky z Knihovny Akademie věd ČR, Národní knihovny ČR či Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Výsledkem jejich spolupráce je webový portál (www.knihoveda.cz), jenž se skládá ze tří navzájem provázaných, ale zároveň i nezávisle fungujících částí, a to:

— vyhledávacího rozhraní VuFind,

— elektronické Encyklopedie knihy v českém středověku a raném novověku, 

— interaktivní Mapy tiskařské produkce Čech a Moravy do roku 1800.

Čtvrtou, doplňkovou část tvoří rubrika Aktuality, přinášející zprávy o novinkách v oboru knihovědy a v dalších příbuzných vědeckých disciplínách. Podívejme se nyní na výše zmíněné části podrobněji.

Vyhledávací rozhraní VuFind

Nabízí možnost souběžného prohledávání hned několika původně samostatných bibliografických databází. Základními stavebními kameny jsou dvě bibliografie evidující jazykově českou a cizojazyčnou bohemikální knižní produkci z let 1476–1800, konkrétně Knihopis českých a slovenských tisků (www.knihopis.cz, dále jen Knihopis) a Bibliografie cizojazyčných bohemik (https://kvo.lib.cas.cz/cizojazycna-bohemika/, dále jen BCBT). Integrací těchto dvou tradičních větví naší národní retrospektivní bibliografie byly definitivně překonány vývojové limity obou celků spočívající v jejich jazykovém vymezení, jež je dnes již překonáno, protože neumožňuje sestavit ucelený přehled jazykově pestré produkce tuzemských tiskáren.

Ke Knihopisu a BCBT se v rámci Knihovědy.cz přidávají ještě další bibliografické zdroje, přesněji Databáze rukopisů a kodikologické literatury a Databáze knihovědné literatury. Uživatel tak má možnost současně využívat elektronické bibliografie zaměřené na rukopisy, prvotisky, staré tisky a o nich pojednávající soudobé odborné publikace či studie v periodicích. Pro přehlednější práci je možné výsledky jednoduchého či pokročilého vyhledávání postupně upřesňovat podle jmen autorů a tiskařů, míst vydání, jazyků a hlavně podle témat a žánrů. Speciálně pro účely věcného vyhledávání byl vytvořen tezaurus, složený zhruba z padesáti vybraných předmětových hesel (pole 650) a stejného počtu formálních deskriptorů (pole 655). Jejich aplikace při katalogizaci historických dokumentů byla pro koordinátory jednotlivých bibliografií závazná, aby tak byla zajištěna alespoň minimální jednota věcného popisu. Kromě toho lze ve vyhledávacím rozhraní provádět i klasické operace, jako je např. listování v rejstřících, prohlížení připojených digitálních kopií či třídění výsledků podle relevance, místa a roku vydání (sestupně, vzestupně).

Mapa tiskařské produkce

Údaje z Knihopisu a BCBT využívá a graficky znázorňuje Mapa tiskařské produkce Čech a Moravy do roku 1800 (dále jen Mapa), pomocí které lze zobrazit všechny domácí lokality s tiskařskou tradicí a díky které je možné sledovat postupné geografické či kvantitativní rozšiřování knihtisku na našem území v různých časových intervalech. Mapa umožňuje také porovnávat věcnou a jazykovou skladbu tuzemské tiskařské produkce. Stává se tak moderním interaktivním nástrojem, nabízejícím nové badatelské možnosti i atraktivní uživatelské prostředí.

Systém funguje na základě propojení vlastní geografické mapy, časové osy, mající podobu různobarevných grafových křivek, a také rešeršních sad určených pro zadání konkrétních parametrů (např. jazyka, tématu, žánru či jména tiskaře dokumentu). Po vyplnění příslušných údajů se uživateli zobrazí výsledky v podobě grafických bodů na mapě a časové ose nebo ve formě počtu relevantních bibliografických záznamů. Na ty lze následně přejít přímo do vyhledávacího rozhraní VuFind. Mapa zvládne kombinovat a graficky vizualizovat až pět rešeršních dotazů najednou. Její ovládání sice vyžaduje od uživatelů určitou míru cviku a celkové orientace, na druhou stranu představuje alternativu k VuFind vyhledávači a na rozdíl od něj nevyžaduje zdlouhavé vyplňování a nastavování klasických textových selekčních položek. U Mapy většinou stačí jen pohyby a kliky myší.

Encyklopedie knihy

Třetí a prozatím uživatelsky nejoblíbenější částí portálu Knihověda.cz je Encyklopedie knihy v českém středověku a raném novověku. Její jádro (asi 2400 hesel) tvoří stejnojmenná publikace Petra Voita, vydaná poprvé v roce 2006. Voitova hesla byla i s obrázky převedena do elektronické podoby a prolinkována hypertextovými odkazy. Protože se Voitovo dílo zaměřuje jen na novověkou tištěnou knihu, bylo pro její středověké rukopisné předchůdce vypracováno kolem čtyř stovek nových encyklopedických hesel. Ta kromě textu obsahují i dokumentační fotografie vybraných částí bohemikálních rukopisů (např. iluminací, knižní vazby). K heslům z oblasti rukopisné knihy přistupovali jejich autoři nejen z tradičních pozic pomocných věd historických, ale zohledněny byly i pohledy kunsthistorické či restaurátorské.

Hesla společná jak pro staré tisky, tak i pro rukopisy (např. signatura) jsou opticky rozlišena poznámkou „(rukopisná kniha)“ či „(tištěná kniha)“ v názvovém záhlaví. Encyklopedická hesla jsou navíc napojena na další části portálu. Z jednotlivých bibliografických záznamů či geografických mapových bodů se tak dá „skočit“ do odpovídajícího encyklopedického hesla.

Další aktivity

Projekt Knihověda.cz byl koncipován poměrně široce a kromě přípravy portálu zahrnoval ještě další aktivity. Vedle průběžných workshopů a odborných konferencí byla na konci roku 2019 uspořádána výstava iluminovaných modlitebních knih. Z akce vznikl i tištěný katalog Nebeský žebřík: Pozdně středověké modlitební knihy ze sbírek Národní knihovny ČR (Praha, 2019). Mezi lety 2016–2020 byla vydána i řada odborných studií, otištěných např. v časopise Knihovna: knihovnická revue nebo Knihy a dějiny. Mezi nejreprezentativnější projektové výstupy lze beze sporu zařadit publikaci Kamila Boldana Počátek českého knihtisku (Praha, 2018), zabývající se nejstarší tiskárnou v Čechách, nebo kolektivní monografii Knižní kultura českého středověku (Dolní Břežany, 2020), shrnující dějiny domácích středověkých knih a knihoven.

Při hlubší analýze jednotlivých částí webového portálu Knihověda.cz bychom určitě narazili na dílčí nedostatky formálního i věcného charakteru, k jejichž odstranění mohou kromě tvůrců přispět i samotní uživatelé. Celému projektu i přesto nelze upřít mnohá pozitiva, představovaná např. mezioborovým a odborně invenčním přístupem nebo celkovým počtem zahrnutých bibliografických zdrojů. Jde o projekt nemající dosud v oblasti výzkumu dějin knižní kultury obdoby. Nebál bych se jej přirovnat k podobnému průkopnickému kroku, který v roce 1923 učinil Zdeněk Václav Tobolka, když založil Knihopis československých tisků.