Main content
PRŮZKUMY: Čtení v době koronavirové pandemie
HANA FRIEDLAENDEROVÁ friedlaenderova@admosphere.eu
Koronavirová pandemie, která vypukla v roce 2020, obrátila náš život vzhůru nohama. Zavřené obchody, restaurace, sportoviště, kina a divadla a omezení sociálních kontaktů uzavřelo českou společnost v domácnostech a přinutilo ji zásadně změnit dosavadní životní styl. Omezení pohybu i další restrikce společně s obavou z onemocnění a nejistou budoucností se negativně odrazily také na psychickém stavu české veřejnosti. Čtení knih je jedním z východisek z tohoto stavu. Příspěvek přináší výsledky z výzkumu Čtení v čase koronavirové pandemie, který proběhl v únoru 2021.
Čtení knih v kontextu zlepšování psychické pohody a rozvoje gramotnosti
Zhruba čtvrtina (internetové) populace starší 15 let hodnotila své psychické rozpoložení v době přetrvávajícího lockdownu jako spíše nebo dokonce velmi špatné.1 Jedním ze způsobů, jak bojovat se stresem v dnešní těžké době, může být i čtení knih. Některé zajímavé výzkumy z posledních let totiž ukazují, že právě čtení knih je jedním z jednoduchých a účinných způsobů snižování stresu.2 Umožňuje nám prožívat silné příběhy druhých a ponořit se do alternativní reality, ať už se jedná o románové kroniky Karin Lednické, temné severské detektivky Jøa Nesba nebo životopisné monografie jako například Jan Žižka od Petra Čorneje. Čtení nás přenáší do jiných dimenzí a právě tento proces může podle některých odborníků pomoci zmírnit pocity odcizení, které jsou v době sociální izolace přítomné.
Čtenářství a mediální aktivity v době pandemické
Aktuální situace, kdy trávíme většinu volna zavření doma, přímo nahrává tomu, abychom s knihami trávili více času než dříve. Je tomu ale ve skutečnosti tak? Jaký dopad má koronavirová pandemie na mediální aktivity české veřejnosti? Podpořila pandemie čtenářství v České republice? Právě na tyto otázky přináší odpovědi výzkum Čtení v čase koronavirové pandemie, který realizovala Národní knihovna ČR (ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu ČR a společností Nielsen Admosphere) počátkem února 2021 na vzorku 1005 respondentů.
Přestože dvě třetiny českých čtenářů v dotazníku uvedly, že si čtením knih odpočinou lépe než sledováním televize, filmů nebo seriálů, výsledky výzkumu možná překvapivě ukázaly, že se pandemie nijak výrazně na čtenářství knih u české (internetové) populace 15+ nepodepsala, i když v mnoha ohledech vychýlila naše mediální chování a projevila se v celkově zvýšené mediální konzumaci. Nucený pobyt doma, home office, karanténa a nemožnost věnovat se jiným běžným aktivitám připoutaly značnou část české veřejnosti k digitálním zařízením a médiím. Výsledky výzkumu tak ukazují, že místo návštěvy kulturních, společenských a sportovních akcí trávíme čas zejména sledováním filmů a seriálů, brouzdáním a četbou krátkých textů na internetu. Sociální kontakt s přáteli nebo rodinou se přesunul na sociální sítě. Pandemie a rychle se měnící vládní nařízení zvýšily i náš zájem o zpravodajství, které ale zároveň u části konzumentů posiluje obavy a deprese. Čtení tištěných knih je v době pandemie jen mírně vyšší než před pandemií. Pandemie se téměř vůbec nepromítla do čtení knih v elektronické podobě a poslechu audioknih.
Zvýšený čas na digitálních zařízeních v době pandemie má však dopad i na samotnou podobu čtenářství. Daleko více se zvýšil počet těch, kteří čtou krátké (servisní) texty v online prostředí, než těch, kteří čtou knihy. Trend růstu četby krátkých servisních textů je však dlouhodobější a souvisí s tím, jak roste vybavenost české veřejnosti digitálními zařízeními (mobil, notebook atd.) i čas na nich strávený. I v době pandemické se potvrdilo, že růst většiny mediálních aktivit nejde proti čtenářství knih a že čtenáři samotní jsou ve srovnání s nečtenáři zároveň silnějšími mediálními konzumenty obecně.
Výsledky výzkumu ukázaly také značné mezigenerační rozdíly. Nejvíce se pandemie odrazila v mediálním chování nejmladší generace (15–24 let), kde došlo k nejvyššímu nárůstu u většiny mediálních aktivit, nejvíce však u mediálních aktivit spojených s novými technologiemi jako například hraní elektronických her nebo sledování filmů a seriálů na zařízeních. Právě těmto aktivitám se v době pandemie věnuje mladá generace výrazně více než starší generace. Nejstarší generace (65+) ve srovnání s mladými zůstává ve větší míře věrná tradičním médiím jako například rádiu – růst jeho poslechu v této cílové skupině je v době pandemie výrazně vyšší než u nejmladší generace.
Knihy získáváme během pandemie jinak, častěji na internetu
Pandemie výrazně neovlivnila přímo nákup knih; ty lidé nakupují zhruba stejně jako předtím. Uzavření kamenných obchodů po většinu uplynulého roku se však promítlo zejména v růstu nakupování tištěných knih na internetu, a naopak výraznějším poklesem nákupu knih v kamenných prodejnách. Kvůli zavřeným knihovnám si lidé i méně často půjčovali knihy tímto způsobem. Mírně vzrostl i podíl těch, kteří stahují elektronické knihy zdarma. Někteří následně využívají k četbě mobilní telefony, jejichž displej je však pro čtení knih nevyhovující, a jiní proto raději staženou knihu vytisknou na tiskárně. Lidé se také vracejí k četbě již přečtených knih a sáhnou po knihách, které ležely v knihovně a dosud na ně nebyl čas.
Komu vadí zavřené knihovny?
Zavřené knihovny v době pandemie vadí zhruba třetině české veřejnosti, zejména však pravidelným čtenářům (více než polovině z nich). Možná překvapivě knihovny více chybí také nejmladší generaci (15–24 let), tedy generaci, jejíž značnou část tvoří studenti středních a vysokých škol. Uzavření knihoven tak části studentů ztížilo přípravu do školy. Právě tato generace také nejvíce ze všech využila v době omezeného provozu knihoven služeb digitálních knihoven (celkem 12 % z nich). Skalní návštěvníci zase ocenili možnost využít výdejní okénka k vyzvednutí předem objednaných knih i případné další flexibilní nabídky, například dovozu po elektronickém objednání, jak pěkně ukazuje názor jedné respondentky, která ve výzkumu uvedla: Knihy si půjčuji v knihovně i v době koronavirové, dřív přes ,okénko´ a teď mně je dováží po elektronickém objednání.
Jak ovlivnila pandemie naše názory na čtení knih?
Průzkum se snažil také nalézt odpověď na to, zda nám knihy pomáhají překonat každodenní stres spojený s pandemií a nejistou budoucností. Dvě třetiny čtenářů si u četby knih odpočinou lépe než při sledování televize nebo různých filmů a seriálů. Čtení zajímavé knihy vnímají jako relax pro tělo i duši. Četbou knih se také řada z nich snaží určitým způsobem vyvažovat pandemií navýšený čas před obrazovkou na digitálních zařízeních.
Výsledky výzkumu však také ukázaly, že pandemie a omezení s ní spojená poskytly části čtenářů více času na čtení, ten ale ve větší míře využili silní a pravidelní čtenáři. Řadě z nich čtení opravdu pomáhá udržet psychickou pohodu, odreagovat se a alespoň na chvíli zapomenout na dnešní složitou dobu. Zároveň však pandemie sebrala části čtenářů určitou psychickou pohodu potřebnou pro čtení, což se projevilo v horší schopnosti se na čtení knih soustředit. Pro takové čtenáře je potom obtížnější najít v aktuální době klid a ponořit se do příběhu, který knihy nabízejí. I když mají na čtení hodně času, cítí se být vlivem pandemie v depresi a na čtení nemají mnohdy sílu ani náladu. O tom ostatně hezky vypovídá výrok jednoho čtenáře: Motivace na čtení se zvýšila, ale soustředění při četbě jde nyní hůř.
1 Výzkum Nielsen Admosphere, březen 2021, CAWI, N=460