Main content

TÉMA: Knihovny slaví: Zavazující Masarykův odkaz

KATEŘINA JANOŠKOVÁ kjanoskova@mvk.cz

Velký banner na vsetínské knihovně oznamuje dvě významné skutečnosti: Masarykova veřejná knihovna Vsetín slaví v letošním roce STÉ výročí své existence ve městě a také vítězství v celorepublikové soutěži Městská knihovna roku 2020.

Současné ředitelky knihovny Daniely Divínové jsem se zeptala na důležité okamžiky a přelomy v historii a současnosti knihovny.

Jak vlastně vznikla vsetínská knihovna a jaký je její význam pro město a region?

Vznik naší knihovny sice oficiálně datujeme 2. únorem 1921, ale samotnému založení knihovny předcházela činnost nejrůznějších německých i českých čtenářských spolků a čítárny. Postupně se za sto let podařilo z původních 800 svazků vybudovat kvalitní knihovní fond, čítající téměř 120 tisíc svazků. Nejen tento fakt učinil z naší knihovny vyhledávanou regionální kulturní a vzdělávací instituci, která umí přetvářet nabízené služby podle potřeb své komunity. Za dobu svého působení si vybudovala silnou pozici důvěryhodného partnera nejen pro správu města a další instituce, neziskové organizace, školy a firmy ve městě, ale stala se také knihovnou a informačním a vzdělávacím centrem pro občany i návštěvníky města s atraktivním prostorem, technickým zázemím a profesionálním vstřícným personálem. Pak není překvapením, že v současné době ji pravidelně využívá každý třetí občan Vsetína. Vsetínská knihovna je také tzv. pověřenou knihovnou, takže se – především – metodicky stará v rámci výkonu regionálních funkcí o 73 obecních knihoven v okrese Vsetín.

Dochází stále k naplňování odkazu T. G. Masaryka, jehož jméno knihovna nese?

Od roku 1921 se pojmenování knihovny propojuje se jménem T. G. Masaryka. A i když se její jméno v průběhu doby několikrát změnilo, finální setrvání u názvu Masarykova veřejná knihovna Vsetín je pro mě velmi podstatné, neboť Masaryk byl vizionář, schopný vybočit ze zažitých představ a schémat. Když náhodou udělal chyby, uměl se z nich poučit, stanovoval si téměř nedosažitelné cíle, riskoval kvůli svým ideálům a osvícenecky budoval demokratickou společnost. A obdobnou cestu si prošlapává i naše knihovna. Vytrvale se snaží naplňovat Masarykův odkaz posilováním své vzdělávací a vzdělanost podporující pozice, vizionářsky se přetváří do přirozeného centra místní komunity, které stále zůstává pilířem demokratické společnosti.

Co považujete za milníky v dosavadní existenci knihovny?

Knihovna si prošla mnohými represemi i totalitními režimy v době fašistické a komunistické i za normalizace, ale také přerody a znovunalezeními demokracie, svobody a ducha kultury, vzdělanosti, platformy pro diskusi a otevřenost názorům i občanským aktivitám po roce 1989. Několikrát se stěhovala a měnila své místo, přičemž zásadní a zatím poslední přestěhování proběhlo v roce 2006 do rekonstruovaných, vzdušných a moderních prostor v naprostém centru města. Nové prostory, nové technologie, nově realizované projekty včetně velkých projektů ze strukturálních fondů, nově designované služby pro veřejnost vytvořily prostředí pro plnění odvážných vizí i strategických cílů, které pomohly knihovně ke dvojnásobnému vítězství – v letech 2014 a 2020 – v celorepublikové soutěži Městská knihovna roku.

Jaké máte hlavní záměry do dalšího sta let své existence a jak se hodláte vyrovnávat s přijatou Koncepcí rozvoje knihoven?

Za těch úctyhodných sto let se naše knihovna změnila. Jsem nadšená z toho, že i v současné dynamicky se měnící době si stále zachovává pozici přirozeného centra místní komunity. Je důležité, že zůstává nejen živou paměťovou institucí ochraňující kulturní i znalostní dědictví, ale také moderní knihovnou nenásilně propojující tradičně poskytované služby s inovativními aktivitami akcentujícími nové technologie a rozšiřující se možnosti a příležitosti digitálního světa. A i když jsem přesvědčená, že v budoucnu dozná dalších proměn, neboť některé činnosti se budou automatizovat či centralizovat, některé zcela zanikat, jiné nově vznikat, nepochybuji o tom, že zůstane fyzicky existujícím objektem, ve kterém se bude valašská komunita i odborná veřejnost ráda setkávat, vzdělávat, spolupracovat nebo jen tak pobývat…

Jaký má pandemie covidu dopad na činnost knihovny a jak to do budoucnosti ovlivní její práci, kontakt s uživateli, ale i knihovnictví u nás vůbec?

Toto již více než roční transformační období způsobené koronavirovou pandemií poskytlo prostor pro revizi všech činností, které v knihovnách probíhají interně, včetně všech služeb a aktivit, jež knihovny poskytují navenek. Proměňuje se proces vzdělávání, zesiluje využívání distanční formy výuky, rozvíjejí se služby poskytované v digitálním prostředí, mění se technické vybavení knihoven, důraz se klade na samoobslužnost uživatele knihovny, přetváří se pohled na fyzický prostor knihoven stejně, jako pohled na personální potřebnost a odborné kompetence atd.

Proměnlivá epidemiologická situace bez diskuse ochromila činnost všech knihoven, svou cestu hledá i naše knihovna. Pomohla nám vzájemná inspirace a sdílení v rámci knihovnických sítí. Za klíčovou považujeme rychlou, jednoduchou, jednotnou a cílenou komunikaci jak v pracovním týmu, tak směrem k uživatelům a veřejnosti.

Můžete být konkrétní?

Od počátku pandemie jsme významně posílili naše on-line služby, např. funguje možnost online registrace a online platby platební kartou z domova, umožňujeme uživatelům vypůjčení až čtyř kusů e-knih najednou – mimochodem tato služba vzrostla stejně jako návštěvnost webu několikanásobně a našla mnoho nových uživatelů, včetně přístupů do databází a dalších zdrojů jako DNNT, PressReader aj. Dále nabízíme zpracování rešerší online, online se připojujeme do výuky škol, streamujeme online besedy, vytváříme videa s načtenými pohádkami, návody na kreativní tvoření či videoupoutávkami na e-knihy a deskové hry, tipy na vycházky po okolí, výuková videa, včetně vzdělávacího kurzu pro seniory Akademický rok, modul Zdravý životní styl, pořádáme online výstavy, které umisťujeme na YouTube kanál knihovny. Knihovna je aktivní i v občansko-sociální pomoci. Tiskli jsme třeba na 3D tiskárně štíty, zakladače a spony k rouškám, knihovníci roznášeli informační letáky městského úřadu s rouškami do domácností, dobrovolnicky pomáhali kompletovat vitamínové suplementy pro zdravotníky ve vsetínské nemocnici v objemu téměř 750 balíčků. Provozujeme v koordinaci se zřizovatelem také telefonickou infolinku pro seniory 65+, která cílí na pomoc s registrací na očkování proti nemoci covid-19.

Jaké je vaše závěrečné vyznání, opřené o sto let existence knihovny?

Z Masarykovy veřejné knihovny Vsetín letí veliké poděkování všem partnerům, příznivcům, spolupracujícím knihovnám, uživatelům, fanouškům a také T. G. Masarykovi za důstojný název a kus nevšední a zajímavé historie.

Foto: archiv MVK Vsetín

Výběr z přání uživatelů knihovny

Nejen na ocenění, které jste získali, ale na vaší práci obecně je poznat, že je knihovna vaše srdeční záležitost. Hýříte nápady, myslíte na všechny, přemýšlíte nad tím, co udělat, abyste nebyli jen dobře namazaný stroj. Vždy přidáte svou tajnou ingredienci, abyste nás potěšili. Ta vychází z vašich srdcí, to se nedá vymyslet.

Iveta Táborská

Knihovna pro mě znamená domeček. Zázemí. Místo, kam se lze uchýlit v nouzi i v radosti, sejít se s někým, sejít se s knihou, spočinout, zaměstnat dítě, načerpat inspiraci, načerpat energii, najít klid. Prostorný a světlý domeček obydlený milými lidmi.

Katka Kastnerová

Vsetínská knihovna je pro mne oázou kultury. Kultivované prostředí půjčoven, příjemné a profesionální chování knihovníků a především ohromný výběr knih a CD pro mne i pro mé děti. Bez knihovny si život ve Vsetíně neumím představit.

Barbora Prajzová

Masarykova veřejná knihovna Vsetín pro mne znamená místo plné krásných knih, ochotných a milých lidí, zajímavých kulturních a vzdělávacích akcí. Pokaždé tam najdu něco zajímavého, nového nebo poučného. Vydržte i v další stovce! Držím palce vám i nám všem.

Věra Kvasnicová