Main content
LITERÁRNÍ VÝROČÍ: Květen
Před 175 lety, 5. 5. 1846, se narodil polský spisovatel Henryk Sienkiewicz († 1916), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1905), autor proslulého románu z antického Říma Quo vadis, trilogie z polských dějin druhé poloviny 17. století Ohněm a mečem, Potopa a Pan Wołodyjowski, historického románu z počátku 15. století Křižáci nebo dobrodružného románu pro mládež Pouští a pralesem.
Před 165 lety, 6. 5. 1856, se v moravském Příboru narodil Sigmund Freud († 1939), rakouský lékař, psychiatr a autor mnoha děl, zakladatel psychoanalýzy, jedna z nejvlivnějších osobností přelomu 19. a 20. století; k nejdůležitějším dílům patří Studie o hysterii, Výklad snů, Totem a tabu, Mimo princip slasti aj.
Před 160 lety, 6. 5. 1861, se narodil Rabíndranáth Thákur († 1941), bengálský básník, prozaik, dramatik, hudební skladatel, malíř, pedagog a filozof, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1913), z jehož díla vyniká především sbírka duchovní poezie Gítaňdžali, výbor z milostné poezie Zahradník nebo vrcholný román Gora.
Před 150 lety, 6. 5. 1871, se narodil německý básník, novinář a překladatel Christian Morgenstern († 1914), zakladatel německé nonsensové poezie; sbírky Šibeniční písně, Palmström, Šlasi nebo Melancholie.
Před 500 lety, 10. 5. 1521, zemřel alsaský humanista a satirik Sebastian Brant (* 1457), autor proslulého satirického básnického díla Loď bláznů.
Před 90 lety, 14. 5. 1931, zemřel český básník, prozaik, dramatik, publicista a politik Viktor Dyk (* 1877), v mládí anarchista, později spíše nacionalisticky orientovaný; z poezie vyniká zejména poema Milá sedmi loupežníků, z prózy novela Krysař a z tvorby dramatické Zmoudření Dona Quijota.
Před 130 lety, 15. 5. 1891, se narodil ruský prozaik a dramatik Michail Bulgakov († 1940). Pocházel z Kyjeva, vystudoval medicínu, pracoval i jako novinář, žil v Moskvě a věnoval se literatuře. Známým se stal díky románu Bílá garda a souboru povídek Zápisky mladého lékaře. Podle Bílé gardy napsal i úspěšnou hru Dni Turbinových. Dále napsal např. Divadelní román a Život pana Molièra a řadu novel a povídek (Psí srdce, Osudná vejce, Diaboliáda aj.) a her (Zojčin byt, Purpurový ostrov, Bunša, Molière či Poslední dny). V roce 1929 byla všechna jeho díla zakázána a Bulgakov nemohl publikovat, ale ani mu nebylo dovoleno emigrovat. Léta pracoval na svém vrcholném a nejslavnějším díle, románu Mistr a Markétka, považovaném za jeden z největších ruských románů vůbec, který byl ale publikován až v roce 1967, téměř třicet let po autorově smrti. Román, mísící satirické i fantaskní prvky, se stal doslova kultovním a vlivným dílem (viz např. Rushdieho Satanské verše nebo Ajtmatovovo Popraviště), mnohokrát zfilmovaným či zdramatizovaným.
Před 95 lety, 15. 5. 1926, se narodil anglický dramatik Peter Shaffer († 2016), autor proslulé hry Amadeus, kterou zfilmoval Miloš Forman podle Shafferova scénáře oceněného později Oscarem; velký úspěch měly i další Shafferovy hry Equus, Královský hon na slunce, Hlava Gorgony či Laskavec a andělika.
Před 130 lety, 23. 5. 1891, se narodil švédský spisovatel Pär Lagerkvist († 1974), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1951), autor románů a novel Trpaslík, Barabáš, Kat a jiné povídky, Čtyři příběhy o daleké pouti a dalších.
Před 340 lety, 25. 5. 1681, zemřel španělský dramatik a básník Pedro Calderón de la Barca (* 1600), autor asi dvou set divadelních her; vrcholným dílem je hra Život je sen.
Před 145 lety, 26. 5. 1876, zemřel český historik, politik a spisovatel, „otec národa“ František Palacký (* 1798), zakladatel moderního českého dějepisectví, představitel národního obrození, autor monumentálních pětidílných Dějin národa českého v Čechách a v Moravě a řady dalších děl.
Před 70 lety, 30. 5. 1951, zemřel rakouský prozaik a esejista Hermann Broch (* 1886), autor románové trilogie o úpadku hodnot Náměsíčníci, románu Pokušitel (česky vyšla také jeho jiná verze pod názvem Očarování) a lyrického románu Smrt Vergilova; česky dále vyšla např. hra Rozhřešení, Dopisy o Německu a výbor z esejů Román – Mýtus – Kýč.
Sestavil MILAN VALDEN milan.valden@nkp.cz
Portréty archiv autora