Main content

KNIHOVNY V NOVÉM: Studenti architektury navrhují knihovny pro 21. století

JAN KRATOCHVÍL jan.kratochvil@archiweb.cz

Jedním z výsledků spolupráce Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukci knihoven (MCVRK) a Fakulty architektury VUT v Brně (FA) je řada studentských projektů, které se problematikou rekonstrukcí, resp. návrhem nových knihoven zabývají. Téma současné knihovny je pro studenty atraktivní a na fakultě se mu věnuje několik pedagogů. Hledání náplně knihovny pro 21. století je vzrušující proces a studenti v něm mohou rozvinout svou kreativitu a vzájemnou diskuzí odhalit netušené možnosti takového zadání.

Výchozí záměr konfrontovat studenty s problémy konkrétních jihomoravských knihoven, stejně jako jejich spolupráce v týmech narazily na podzim loňského roku na anticovidová opatření, a bylo nutné improvizovat. Stejný scénář se, bohužel, opakuje i v aktuálním letním semestru. V budoucnu bude přínosné zahrnout do ateliérových témat podněty od uživatelů, resp. zaměstnanců a zřizovatelů knihoven, stejně jako závěrečnou prezentaci s diskuzí. Vystoupit z akademického skleníku do praxe a nechat podrobit své návrhy odborné kritice – to je pro studenty nejpřínosnější fáze projektu, která má však v současných podmínkách pouze zidealizovanou podobu.

Lokace

Poněvadž nebylo možné konkrétní knihovny navštívit, geometricky je zaměřit, zhodnotit jejich stav, a už vůbec ne uspořádat besedu s uživateli a knihovníky, dostali studenti za úkol zamyslet se nad fungováním knihovny v místě, kde žijí nebo pracují, tedy v prostředí, které důvěrně znají a mají s ním osobní zkušenost. Téměř všichni studenti shledali současnou situaci jako neudržitelnou a rozhodli se pro knihovnu najít vhodnější místo – změnit její lokaci v rámci sídla a navrhnout ji jako novostavbu. I přesto, že máme v Česku jednu z nejhustějších sítí knihoven na světě, ukazuje se, že v mnoha lokalitách služba knihovny, která se transformuje na komunitní centrum a je jakousi společenskou klubovnou, citelně chybí. Kromě kvantitativního hlediska bude nutné knihovny podrobit i kvalitativní analýze a v závažných případech nahradit nevyhovující knihovny zcela novými prostory či budovami.

Stavební program

Nejzábavnějším momentem při práci na návrzích jsou společné debaty (brainstorming) o tom, co je pro současnou knihovnu typické, jaké aktivity může nabízet, co je nadčasové a co pomíjivé… V tomto ohledu nám velmi pomáhá MCVRK, které nás zásobuje aktuálními metodickými materiály a upozorňuje na příklady dobré praxe. Studenti také sami provádějí rešerše a hledají zajímavé knihovny zejména v zahraničí a seznamují s nimi ostatní kolegy v ateliéru. V této fázi studenti koncipují optimální stavební program své knihovny a poměřují ho se specifiky vybraného místa, resp. potencionálních uživatelů. Naplánují provozní diagram a snaží se v něm vyhovět všem provozním požadavkům v průběhu dne v jednotlivých ročních obdobích.

Důraz na řešení interiéru

Úskalím studentských návrhů bývá absence designu interiéru, jelikož se řešívá až na samém konci semestru a jednoduše na něj nezbývá dostatek času. V případě knihovny je to ale neomluvitelné a studenti byli vybízeni, aby interiéru věnovali nejvyšší pozornost. Uživatelská hodnota knihovny spočívá zejména ve vytvoření pohodlného, bezpečného místa s rovným přístupem ke všem návštěvníkům, zejména osobám se sníženou schopností pohybu a orientace. Návrh interiéru veřejné stavby je složitá disciplína a ukazuje se, že v budoucnu bude potřeba více zapojit odborníky na osvětlení, akustiku a další profese. Mnoho knihoven bylo navrhováno s možností jejich flexibilních proměn, aby nesloužily pouze ke studiu, ale i k přednáškám, besedám, výtvarným dílnám apod. Simulace a následná optimalizace takovýchto řešení vyžaduje více času, případně spolupráci ve větších týmech. V tomto směru by prospěla grantová finanční podpora, respektive spoluúčast některého ze zřizovatelů, pokud by se podařilo vypsat zadání na transformaci konkrétní obecní knihovny.

Resumé

Téma knihovny pro 21. století je živé a mezi studenty silně rezonuje. Nese v sobě podstatu architektury jako společenské služby a nutí studenty přemýšlet jak o její praktické typologii, tak o působení prostoru na uživatele, zaměstnance atd. Široké spektrum měřítek – od malých obecních až po velké centrální knihovny měst a krajů – umožňuje studentům pracovat na projektech v nižších i v závěrečných ročnících studia. Pro všechny zúčastněné je navrhování knihoven přínosem a troufám si tvrdit, že i nezapomenutelným zážitkem.

Vizualizace: archiv FA VUT Brno