ZLATA HOUŠKOVÁ zlata.houskova@gmail.com

V posledních letech se Čtenář snaží přinášet pravidelně informace pro ty knihovny, které uvažují o přiblížení svých služeb osobám se specifickými potřebami. V posledních číslech se hovořilo např. o formách základních dokumentů knihovny či o přístupnosti webových stránek. Zkusme se dnes podívat na problematiku těchto služeb ze zorného úhlu spolupráce.

Okřídlené a dnes již obecně známé rčení V. Richtera, že spolupráce je nejtěžší knihovnická disciplína, platí u této klientské skupiny dvojnásob. Dá se říci, že bez partnerů a spolupráce s nimi služby lidem se specifickými potřebami dobře vůbec poskytovat nelze, a zejména je bez spolupráce nelze zahájit. Toto tvrzení ilustruje i příběh, který mi vyprávěli v jedné severoanglické knihovně, jež později získala ocenění za práci pro různé skupiny handicapovaných: Když jsme začínali, nastudovali jsme si všechno možné o nevidomých, připravili projekt služeb pro ně a služby nabídli. Reakce nevidomých byla ale velmi vlažná. Jednoho dne do knihovny přišla se svým psem nevidomá dáma a řekla nám: Víte, to, co nabízíte, jsou samé nesmysly, to nevidomé vůbec nezajímá, to nepotřebují. Nebyla to právě reakce, kterou jsme chtěli slyšet, ale na druhou stranu jsme chtěli poskytovat potřebné a relevantní služby. A tak jsme jí položili otázku: Byla byste ochotna udělat si knihovnický kurz? Paní sice na chvíli ztratila řeč, ale pak řekla: Proč ne? A byla ruka v rukávě. Ona si udělala roční knihovnický kurz (!) a my jsme ji zaměstnali. Pořídili jsme jí adekvátní technologické vybavení a společně s ní jsme připravili relevantní nabídku služeb nevidomým v našem regionu. Počet nevidomých uživatelů našich služeb prudce vzrostl a my se stali „jejich“ knihovnou. Po téhle zkušenosti jsme zaměstnali i neslyšícího pracovníka a zavedli s jeho pomocí vhodné služby pro neslyšící… Oddělení pro handicapované mělo po dobu trvání projektové dotace šestnáct zaměstnanců; když dotace projektu skončila, nebylo už možné se službami přestat, protože knihovna se stala pro handicapované úspěšným a vyhledávaným centrem. Počet pracovníků oddělení byl sice z ekonomických důvodů zredukován na polovinu (handicapovaní zaměstnanci zůstali), ale služby byly zachovány a knihovna skvěle slouží handicapovaným v regionu dál…

Podobné zkušenosti uvádějí i knihovny v ČR. Ředitelka Knihovny Kroměřížska, držitelky certifikátu SKIP Handicap Friendly v oblasti fyzického postižení, Šárka Kašpárková na základě mnohaletých obdobných zkušeností říká: Konzultace s těmito spolky je vždy dobrá a výhodná, pomohou vymyslet nebo navrhnou řešení.

Prvním partnerem knihovny by tedy měli být sami lidé se specifickými potřebami (např. se zdravotním handicapem), resp. jejich sdružení, organizace, spolky a spolky/organizace je podporující. Právě oni sami by měli říci, jaké služby od knihovny potřebují; měli by se účastnit jejich koncipování, měli by mít možnost korigovat naše (jistě dobře míněné) nápady, přinášet náměty na zavedení, zlepšení, rozšíření, nebo naopak odstranění zbytečných či nevhodných prvků v relevantních službách. Často nás mohou také na specifika takových služeb připravit vhodnou instruktáží či školením.

Příklady dobré spolupráce knihoven s těmito partnery:

— Hradecké centrum pro osoby se sluchovým postižením, o. p. s., připravilo a lektorsky zajistilo pro zaměstnance knihovny velmi pozitivně hodnocené školení, jak komunikovat s nedoslýchavými (odezírání, průběh komunikace, kompenzační pomůcky apod.), uvádí Knihovna města Hradce Králové (dále KMHK).

— TyfloCentrum Hradec Králové, o. p. s., poskytlo konzultace bezbariérových úprav (např. zvýšení kontrastní barevnosti stupňů schodiště aj.); TyfloCentrum také nyní zajišťuje doprovod uživatelů do knihovny na pravidelný pořad pro osoby se zrakovým handicapem Setkání s literaturou, pozvánku na tuto akci uveřejňuje ve svém Informačním zpravodaji Střípek. (KMHK)

— Centrum pro integraci osob se zdravotním postižením pomohlo při přípravě žádosti o vybudování plošiny pro imobilní občany a pořízení navigačního majáku na vchod v Národním rozvojovém programu mobility pro všechny. (Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, dále SVKHK)

— Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS ČR), resp. její Metodické centrum odstraňování bariér podrobilo knihovnu zevrubnému šetření a následně doporučilo řadu zásadních opatření ke zlepšení stavu. Na jejich základě pak prosadila knihovna např. umístění navigačního majáčku pro nevidomé na fasádu knihovny či výtah se zvukovým hlášením; další připomínky využila při následné rekonstrukci oddělení pro dospělé. V závěru realizace projektu bezbariérových toalet v knihovně se potvrdilo, jak cenné je, že i sami čtenáři s handicapem přijali knihovnu „za svou“: na nemilou chybu v připraveném projektu upozornila maminka dětského čtenáře-vozíčkáře a díky ní byla chyba včas a „bezbolestně“ opravena. (Městská knihovna Dobříš, dále MěK Dobříš)

— Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob Jihlava (SNN ČR) připravil video o knihovně pro neslyšící a zajišťuje lektory kurzů znakového jazyka, které knihovna léta pořádá. (Městská knihovna Jihlava, dále MěK Jihlava)

— Poradenské centrum pro sluchově postižené Kroměříž, o. p. s., (www.chcislyset.cz) dlouhodobě výborně spolupracuje s Knihovnou Kroměřížska. Z této spolupráce vzešla např. idea realizovat v knihovně indukční smyčku, kterou instalovali lidé se sluchovým postižením. Univerzitu III. věku v knihovně tak mohou navštěvovat a toto zařízení využívat i frekventanti se sluchovým handicapem. V rámci Akademie III. věku v knihovně centrum představuje možnosti a nabídky služeb pro sluchově postižené. (Knihovna Kroměřížska, dále KK)

Do určité míry výjimečné postavení má ve spolupráci s knihovnami Radek Pavlíček, který se dlouhodobě zabývá přístupností webových stránek (viz Čtenář č. 2 a 3, 2021). Některé z knihoven s ním spolupracovaly v době jeho působení v TyfloCentru Brno, o. p. s., Např. KMHK, další z nositelek certifikátu SKIP Handicap Friendly pro oblast zrakového postižení, si právě zde objednala oficiální audit přístupnosti svých webových stránek včetně testu navigace a vyhledávání, závěrečné zprávy a možností následných konzultací. Spolupráci hodnotí jako vynikající. R. Pavlíček v současné době působí ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity v Brně (viz níže).

Spolupráci s TyfloCentry, SONS, SNN ČR, ČUN a ostatními svazy doporučují mnohé další knihovny a připomínají, že pokud knihovna disponuje vhodným bezbariérovým prostorem, zmiňované organizace zde rády pořádají pro své klienty společné i vlastní akce, což je pro knihovnu velmi dobré PR v příslušných komunitách.

Dalším žádoucím partnerem by knihovnám měla být školská zařízení pro osoby se specifickými potřebami (mateřské, základní a střední školy, případně katedry či střediska na školách vysokých), pokud v obci či regionu jsou. Bývají schopna poskytnout určitý teoretický background k problematice, mohou být pravidelnými „dodavateli“ organizovaných uživatelských skupin a event. i motivátory uživatelů-jednotlivců; jejich pedagogové jsou velmi vhodnými partnery a pomocníky v oblasti vzdělávacích služeb, ale i při propagaci a PR knihovny, bývají vstřícní ke společně pořádaným aktivitám atd.

Příklady dobré spolupráce knihovny s těmito partnery:

— Pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně na Lesné (KJM, Lesná) spolupracuje se ZŠ a MŠ pro sluchově postižené: lekce pro děti vedou knihovnice, učitel/ka tlumočí do znakového jazyka; s MŠ speciální, ZŠ speciální a praktickou školou Ibsenka Brno (děti s mentálním postižením, s poruchou autistického spektra): lekce jak v knihovně, tak ve školách vedou knihovnice za přítomnosti učitelů/ek i asistentů žáků, děti si také chodí hromadně půjčovat knihy při odpolední procházce…

— KMHK spolupracuje se Školou pro sluchově postižené v HK (viz http://neslhk.com/): videa ve znakovém jazyce (s informacemi o knihovně) na webových stránkách knihovny, včetně připomínek ke scénářům, pomohli připravit studentka, neslyšící učitel-kameraman, tlumočnice do znakového jazyka/učitelka. Škola v knihovně také např. realizovala výstavu prací studentů oboru grafik, chodí na exkurze do knihovny, mladší děti s družinou pravidelně navštěvují výtvarné dílny i komiksový klub; pro děti se sluchovým postižením se v knihovně konalo několik představení s prvky znakového jazyka (spolupráce s prof. Veronikou Broulíkovou a studentkami oboru výchovné dramatiky pro Neslyšící JAMU).

 S Ateliérem výchovné dramatiky pro Neslyšící JAMU spolupracuje také MěK Jihlava.

— Masarykova veřejná knihovna Vsetín (dále MVK) spolupracuje snad se všemi speciálními školami ve městě a regionu, včetně dětského domova a odlehčovací odpolední služby s asistentem (neorganizováno školou), pro něž pořádá speciální programy a čtení, různé hry a jejichž žákům samozřejmě poskytuje adekvátní výpůjční služby.

— Součástí projektu přístavby bezbariérového vchodu MěK Dobříš měla být i úprava chodníků propojujících nejdůležitější místa v centru (úřady, školy, poštu, polikliniku, domov seniorů…) a sportovní halu s knihovnou. Knihovna na přípravě tohoto projektu spolupracovala se svým dlouhodobým partnerem – týmem učitelů a dětí z Jedličkova ústavu v Praze. Společná „pracovní procházka“ odhalila mnoho netušených slabin této cesty, a i když projekt z důvodu vysoké finanční náročnosti nakonec nebyl realizován, potvrdila se výhodnost této spolupráce.

— Spolupráci se Střediskem Teiresiás Masarykovy univerzity v Brně v oblasti tisku haptických map si pochvaluje MěK Jihlava. Pracovníkem střediska je zmíněný Radek Pavlíček, který se zde i nadále zabývá problematikou přístupnosti digitálního prostoru (analýzy, audity, workshopy o přístupnosti; v loňském roce např. workshop pro KJM), semináře (viz např. https:// poslepu.cz/informacni-technologie-v-knihovnach-2020-webinar-o-pristupnosti-webu/), přednášky o problematice na knihovnických akcích aj. Středisko také vyrábí orientační značení pro nevidomé, digitalizuje materiály či provozuje knihovní bránu pro zrakově postižené Daleth (zastřešující portál přístupných dokumentů, viz: https://www.teiresias.muni.cz/daleth/).

Se speciálními a praktickými školami spolupracuje samozřejmě řada dalších knihoven, příklady dobré spolupráce by mohly zaplnit mnoho stran našeho časopisu.