LENKA DOSTÁLOVÁ dostalova@mzk.cz

Představení britské architektky a malířky iráckého původu, která jako první žena v historii obdržela prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu.

Dame Zaha Mohammad Hadid se narodila 31. 10. 1950 v Bagdádu do vlivné a bohaté sunnitské rodiny. Její otec Mohammed Hadid byl ekonom a významný liberální politik, mj. ministr vlády a spoluzakladatel Národní demokratické strany, který se angažoval v boji za iráckou nezávislost. Rodiče vychovávali Zahu velmi kosmopolitně. Středoškolské  vzdělání získala na katolických internátech ve Švýcarsku a Itálii. V Bejrútu na Americké univerzitě vystudovala matematiku. Architekturu studovala na Architectural Association School of Architecture v Londýně, kde vyučovali přední architekti R. Koolhaas, B. Tschumi a D. Liebeskind.

Po ukončení studií pracovala tři roky ve studiu OMA nizozemského architekta Rema Koolhaase. V roce 1980 založila v Londýně vlastní ateliér Zaha Hadid Architects.¹ Zároveň pedagogicky působila na prestižních univerzitách, např. na Harvardu, Illinois, Yale, ve Vídni a Hamburku. Jako první žena na světě získala Pritzkerovu cenu, která se považuje za Nobelovu cenu architektury. V roce 2010 ji americký časopis Time zařadil mezi sto nejvlivnějších lidí roku. Získala také cenu Womenatthe Top, ocenění, které uděluje mezinárodní deník Financial Times ženám, jež se výrazně prosadily v mužské konkurenci.

Zaha Hadid zemřela v květnu roku 2016 ve věku 65 let.

Architektonická tvorba

Zaha Hadid je významnou představitelkou dekonstruktivismu. Svým přístupem patří mezi vizionářské architekty. Inspirovala se tvorbou Kazimira Maleviče² a Rema Koolhaase. Britský deník The Guardian ji označil za „královnu oblých linií“, protože nikdy nepracovala s pravým úhlem. Vše dekonstruovala na menší části, které vzájemně kombinovala do neobvyklých kompozic.

Svými návrhy posouvala hranice architektury a urbanismu. Její budovy mají futuristický vzhled, založený na křivkách a geometrických tvarech, které jsou však v souladu s přilehlou zástavbou a horizonty okolní krajiny. Navrhované stavby i prostory se inspirují organickými tvary a připomínají kapalinu, která popírá známky pevnosti a vyvrací zákony gravitace. K nejvýznamnějším rysům její tvorby patří šikmé rampy, střešní terasy, hmoty na sloupech a ledvinovitě vyříznuté plochy, typické pro 50. léta. Většina děl Zahy Hadid pro svou stavební a finanční náročnost nebyla realizována, avšak její projekty se vnímají jako vizionářské a velmi pokrokové.

Zaha Hadid se řadí mezi architekty, kteří jako první začali používat při projektování a navrhování parametrický design.³ Mezi první realizace, kdy byla využita tato metoda, patří její návrh pro budovu opery v čínském Kantonu.

První realizace se architektka dočkala až po dvaceti letech praxe. V roce 1993 navrhla požární stanici firmy Vitra v německém městě Weil am Rhein. Průlomem v její kariéře byl návrh budovy pro Centrum současného umění Rosenthal v Cinncinnati ve státě Ohio. V roce 2000 bylo během jediného roku zahájeno sedm staveb podle jejích projektů. Návrhy jejích staveb byly vystaveny například v Guggenheimově muzeu v New Yorku, na vysoké škole Architectural Association School of Architecture v Londýně, GA Galery v Tokiu či v Muzeu moderního umění v New Yorku.

Zaha Hadid se také věnovala návrhům interiérů, nábytku, produktovému designu a scénografii. Mezi její nejznámější výrobky patří dekorativní mísy a vázy (Alessi)⁴, módní kolekce obuvi (Melissa Plastic Dreams)⁵, svítidla (Wonderglass)⁶, sedací nábytek (Sawaya & Moroni)⁷ nebo kolekce svítidel pro český Lasvit⁸. V roce 1999 vytvořila scénický design pro světové turné britské hudební skupiny Pet Shop Boys.

Souhrnný přehled třiceti let tvorby této nejznámější a dílem největší architektky světa vyšel v roce 2013 v rozsáhlé publikaci Hadid: Zaha Hadid complete works 1979 – today:

významné stavby

1993 – hasičská stanice Vitra (Weil nad Rýnem, Německo)

2002 – skokanský můstek Bergisel (Innsbruck, Rakousko)

2003 – Centrum současného umění (Cincinnatti, Ohio)

2005 – Vědecké centrum Phaeneo (Wolfsburg, Německo)

2005 – Centrální budova BMW (Lipsko, Německo)

2007 – pozemní lanová dráha Nordpark (Lipsko, Německo)

2010 – Národní muzeum umění 21. století MAXXI (Řím, Itálie)

2011 – Centrum plaveckých sportů (Londýn, Velká Británie)

2012 – obchodní centrum Galaxy Soho (Peking, Čína)

2015 – Messner Mountain Museum (Kronplatz, Itálie)

2016 – hlavní sídlo přístavní správy v Antverpách (Antverpy, Belgie)

vybraná ocenění

2003 – cena EU Contemporary Architecture

2004 – Pritzkerova cena (nejvýznamnější architektonické ocenění)

2005 – Evropská cena RIBA za budovu ústředí BMW

2006 – Evropská cena RIBA za Vědecké centrum Phaeno

2007 – medaile Thomase Jeffersona za architekturu

2010 – Stirlingova cena za muzeum MAXXI

2011 –  cena od UNESCO „Artists for Peace“

2012 – komandér Řádu britského impéria

2016 – Royal Gold Medal (Royal Institute of British Architects)

Projekt pro Univerzitní knihovnu, Sevilla (2006)

V roce 2006 vyhrála Zaha Hadid soutěž se svým projektem na novou univerzitní knihovnu v Seville. Knihovna by měla podpořit kulturní aktivity a vytvořit nové centrum nejen pro univerzitu, ale i město. Srdcem knihovny bude velký čtenářský sál s horním přirozeným osvětlením. Zároveň budova bude plynule navazovat na sousedící park. Stavba byla dočasně pozastavena kvůli protestům místních občanů, kteří nesouhlasili s novou zástavbou ve veřejném parku nacházejícím se v blízkosti náměstí Plaza de España.

Nová budova Národní knihovny, Praha (2007)

V roce 2007 se Zaha Hadid stala členkou mezinárodní poroty⁹, která vybírala návrh na novou budovu Národní knihovny ČR. Porota se rozhodovala pro vítěze z nabídky téměř čtyř stovek projektů, které do soutěže poslali architekti z celého světa. Vítězem byl vyhlášen návrh architekta Jana Kaplického a jeho Future Systems.

Knihovna a vzdělávací centrum Ekonomické univerzity, Vídeň (2011–2013)

Nový areál Ekonomické univerzity (Wirtschaftsuniversität), který se nachází nedaleko zábavního parku Prátr, se stal další architektonickou zajímavostí Vídně. Na návrzích jednotlivých budov se podílelo několik světově známých architektonických kanceláří (CRAB studio, Atelier Hitoshi Abe, Estudio Carme Pinós S.L, NO.MAD Arquitectos, BUSarchitektur ZT GmbH). Celý areál je pojat jako soubor ekologických staveb. Pláště budov i vnitřní zařízení byly projektovány tak, aby měly co nejnižší energetickou náročnost. Celkové urbanistické pojetí kampusu slouží jako veřejné náměstí. Dominantu a střed kampusu tvoří knihovna a vzdělávací centrum, které navrhl ateliér Zahy Hadid.

Šestipatrová knihovna má futuristický vzhled a organicky navazuje na okolní budovy v univerzitním kampusu. Od vestibulu se volný prostor zvedá do výše šesti pater, které lemují propletené rampy, schodiště s rozmanitými průhledy, mosty, galerie a terasy. Interiér tvoří 28 metrů vysoké atrium, z něhož se po rampách a ochozech vchází do studoven. Součástí centra je veřejné náměstí, kavárna, učebny, sály, pracovní prostory a kanceláře. Díky obřímu oknu v budově je umožněn výhled do přilehlého parku a na celou Vídeň.

Knihovna v Pierres Vives, Montpellier (2012)

Projekt Pierres Vives je tvořen ze tří částí – knihovny, archivu a sportovního centra. Konstrukce budovy je inspirována „stromem poznání“. Pevný základ (kmen) tvoří budova archivu, na němž je postavena knihovna. Sportovní centrum společně s kancelářemi se nachází v horní části, kde se „kmen“ rozvětvuje. Jednotlivé části budovy (větve) navazují na hlavní kmen jako přístupové cesty a vstupy do jednotlivých ústavů. Všechny veřejné vstupy jsou umístěny na západní straně budovy a služební vchody pro personál a zásobování jsou na východní straně.

1 https://www.zaha-hadid.com/

2 Kazimir Severinovič Malevič – ukrajinsko-polský malíř, teoretik umění, průkopník geometrického abstraktního umění a zakladatel suprematismu

3 Parametrický design (nazývaný také algoritmický) je moderní metoda architektonického navrhování pomocí počítače, algoritmů a manipulace s rovnicemi.

4 https://alessi.com/ – italská firma zabývající se výrobou domácí a kuchyňských potřeb

5 https://www.melissaplasticdreams.com/ – brazilský koncern na výrobu obuvi

6 https://wonderglass.com/ – anglická firma vyrábějící osvětlení

7 http://www.sawayamoroni.com/ – italská společnost pro výrobu nábytku

8 https://www.lasvit.com/ – česká designová a sklářská společnost

9 Složení poroty: Zaha Hadid (architektka, Velká Británie), Irene Wiese von Ofen (architektka, zástupkyně UNESCO, Německo), Eva Jiřičná (architektka, Velká Británie), José Grinberg (architekt, Mexiko), Petr Bílek (architekt, Česká republika), John Eisler (architekt, Česká republika, do roku 2005 v USA), Tony McLaughlin (environmentální inženýr, Velká Británie), Jan Kněžínek (ředitel odboru památkové péče Magistrátu hl. města Prahy), Vlastimil Ježek (generální ředitel NK ČR), Bohdana Stoklasová (zástupkyně ředitele a ředitelka Novodobých fondů a služeb)

POUŽITÉ ZDOJE:

Archdaily [online]. ArchDaily, 2020 [cit. 2020-09-30]. Dostupné z: https://www.archdaily.com/.

DUDÁK, Vladislav, Bořek NEŠKUDLA a Rudolf POŠVA. Encyklopedie světové architektury: od menhiru k dekonstruktivismu. Díl 2, L–Ž. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-08-6.

Earch.: Barevný svět architektury [online]. Praha: Earch, 2020 [cit. 2020-09-30]. Dostupné z: http://www.earch.cz/.

QURESHI, Huma. Zaha Hadid: Being an Arab and a womanis a double-edgedsword. In: The Guardian.com [online]. GuardianNews& Media Limited, 2011 [cit. 2021-01-23]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/lifeandstyle/ 2012/nov/14/zaha-hadid-woman-arab-double-edged-sword.