Main content
RECENZE: Knihovna v obci
MARIE ŠEDÁ marie.seda@nkp.cz
ŠEDÁ, Marie, Vít RICHTER a Lenka DOSTÁLOVÁ. Knihovna v obci: příručka pro starosty a zastupitele. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2020. 42 s. ISBN 978-80-7050-729-2 Dostupné také z: https://ipk.nkp.cz/docs/knihovna-v-obci_prirucka-pro-starosty.pdf.
Koncem roku 2020 vydal Knihovnický institut Národní knihovny ČR ve spolupráci s Ministerstvem kultury příručku s názvem Knihovna v obci.1 Jde o další z řady metodických materiálů, který je tentokrát prioritně určen starostům, místostarostům i zastupitelům obcí, ale také architektům, projektovým designérům a všem, kteří se zabývají podporou kulturního a společenského života obce. Samozřejmě jej může využít i široká knihovnická veřejnost. Grafická podoba příručky navazuje na již známé publikace věnující se standardům a věříme, že si mezi nimi najde své místo.
Vydání příručky je reakcí na nepříliš vysokou informovanost představitelů obcí o tom, jaké místo může zastávat knihovna ve městě či v obci, jaké má potřeby a co je pro její fungování podstatné. Veřejné knihovny existují na celém světě a jsou často považovány za důležitou součást vzdělávání a gramotnosti populace.
Úvodní kapitola Veřejná knihovna v digitální době uvádí čtenáře do problematiky knihoven s důrazem na rozvoj informačních technologií i proměny knihovnických služeb. Upozorňuje na Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2021–2027 (s výhledem do roku 2030) a na její tři základní pilíře.
Příručka se dále zabývá informacemi, které se týkají zřizování, provozování a rozvoje veřejné knihovny, přináší základní informace o proměnách tradiční role knihoven, jejich přerodu na kulturní, komunitní a vzdělávací místa. Odpovídá na otázku, zda a jak se knihovna vyplatí, seznamuje starosty se základní legislativou i s celou šíří metodických pokynů pro dobré fungování knihovny. Když přijdou těžké časy, jsou knihovny prvním místem, kde se omezuje rozpočet. Přitom knihovny nejsou „luxusním“ zařízením obce, ale nezbytným místem pro občany.
Publikace se dotýká otázek typu: jaké prostory jsou pro knihovnu nezbytné, jaké jsou obecné i architektonické zásady pro výstavbu a rekonstrukci knihoven? Seznamuje starosty s Metodickým centrem pro výstavbu a rekonstrukci knihoven při Moravské zemské knihovně v Brně.2 Ukazuje cestu, jak na typologii prostor, potřeby knihoven a funkční uspořádání. Na příkladech dobré praxe představuje čtyři zajímavé ukázky nově rekonstruovaných knihoven v různě velikých obcích.
Nezapomíná ani na roli knihovníka v místě. Seznamuje starosty s tím, jaká je pracovní činnost knihovníka, upozorňuje na nutnost celoživotního vzdělávání a na široké spektrum jeho práce. Dostatečné personální zajištění je nezbytné pro dobré fungování knihovny. Bohužel častým (a dá se říci negativním) jevem zejména v menších knihovnách je kumulace práce knihovníka – například vedení obecní kroniky, vydávání zpravodaje obce, účast na místních akcích, prodej vstupenek, průvodcovské služby a další. Přitom zřizovatelé/provozovatelé knihoven často ani netuší, co vše knihovnická práce obnáší a jaká je její časová náročnost. Na rozdíl od jiných profesí nemají knihovníci volné dny na osobní rozvoj a vzdělání – vše musí zvládnout v rámci běžného provozu knihovny.
Práce s různými věkovými skupinami klade na knihovníky vysoké požadavky: od aktivit pro nově narozené děti, předškoláky a školní děti přes teenagery až po dospělé uživatele. Pro starší generaci je knihovna místem pro zážitky, setkávání i vzdělávání, kde mohou komunikovat s lidmi různého věku. Knihovny poskytují společenský prostor a aktivity dětem, rodičům i prarodičům, pomáhají budovat vztahy.
Náročnost knihovnické práce je vysoká, ale platové ohodnocení tomu ne vždy odpovídá. Proto se příručka Knihovny v obci věnuje i katalogu prací a zařazení knihovníka do platových tříd.
Kapitola Dotační programy na podporu knihoven ukazuje starostům systematickou podporu z dotací nejen na výkon regionálních funkcí, ale také z programů Ministerstva kultury. Ukazuje na potřebu zapojení knihovny do MAS a MAP a na roli knihoven v oblasti neformálního a zájmového vzdělávání, na získávání finančních prostředků z národních programů metodou LEADER.
Společenský význam knihoven podtrhuje kapitola Oceňování knihoven – propojení soutěže Vesnice roku a Knihovna roku, oceňování městských knihoven, dětských oddělení v soutěži Kamarádka knihovna či oblast hodnocení práce knihovnických osobností (Cena českých knihovníků, Medaile Z. V. Tobolky a krajská ocenění).
Při rozvoji kulturně společenského zázemí obcí a jeho využití v územním plánování by obce neměly zapomínat, že ke kultuře patří také knihovny.
Příručka starostům připomíná partnerskou spolupráci knihoven se spolky a sdruženími, jako je Svaz měst a obcí, Spolek pro obnovu venkova, Sdružení místních samospráv i Národní síť zdravých měst. V neposlední řadě publikace obsahuje řadu užitečných odkazů a kontaktů. Doplňuje ji mnoho inspirativních fotografií, příkladů výborných knihoven. To vše dohromady by mělo poskytnout praktického rádce, kterého budou knihovny, obce ale i knihovnická veřejnost využívat opakovaně.
Vydání publikace Knihovna v obci je jednou z aktivit, kterou se Knihovnický institut Národní knihovny ČR snaží pomoci zastupitelům obcí v řádném a odpovědném výkonu této důležité funkce. Knihovna je stále se měnící organismus, reagující na společenský vývoj. Věříme, že nová příručka pomůže nejen zastupitelům obce při vykonávání zodpovědné práce pro jejich občany, ale také knihovníkům. Doufáme, že touto novou publikací přinášíme ucelené informace, které jsou pro dobrou spolupráci knihoven a obcí důležité.
Publikace vychází jak v elektronické, tak i tištěné verzi (v nákladu 6000 výtisků).
Foto autorka
1 Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/knihovna-v-obci_prirucka-pro-starosty.pdf.