STEINEROVÁ, Jela, ed. a Miriam ONDRIŠOVÁ, ed. Informačná veda: výkladový slovník. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave, 2020. 278 s. ISBN 978-80-223-4866-9

Výkladový slovník v tištěné podobě vytvořili kolegyně a kolegové Katedry knižničnej a informačnej vedy na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Je po více letech záslužnou aktivitou v oblasti rozvoje terminologie informační vědy a knihovnictví. To je velmi dobrá zpráva pro tento obor na Slovensku i v České republice. V současnosti jsou v této oblasti sice kvalitní zdroje, ale výkladový slovník k řadě současných nebo staronových témat informační vědy neustále „jakoby chybí“, tj. vždy je potřeba takového díla. Zvláště pokud je kvalitně a odpovědně a hlavně redakčně a encyklopedicky zpracované. To dílo slovenských autorů splňuje.

Když mírně odbočím od právě recenzovaného díla, tak osobně vysoce cením například aktivity Národní knihovny ČR (NK ČR) a její České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy, což je oborová výkladová databáze vysvětlující významy odborných termínů z oblasti knihovnictví, informační vědy a souvisejících vědních disciplín, a zároveň je překladovou databází uvádějící anglické ekvivalenty jednotlivých českých termínů. Dnes díky profesionálnímu přístupu ze strany lidí a spolupracovníků Knihovnického institutu NK ČR je propojována „relativně ověřitelně“ na „wiki“ systémy. Tato zmínka sice nesouvisí s recenzovaným dílem přímo, ale s průběžným zachycováním terminologie našeho oboru již ano, a proto ji uvádím do širšího kontextu. A navíc jsem subjektivně i objektivně nakloněn takovým záslužným projektům v těchto oblastech.

Slovník slovenských kolegů nezávisle navazuje na terminologický a výkladový slovník informační vědy, který vyšel před lety rovněž na Slovensku s „krycím“ názvem Informačná výchova (hlavními autory a editory byli Dušan Katuščák, Petra Matthaedisová, Marta Nováková) ve Slovenském pedagogickém nakladatelství, a to v roce 1998, a byl vydán v rámci slovníků určených pro pedagogické vědy, proto i jeho méně netradiční název. 

Informační věda a knihovnictví jsou historicky spojené nádoby, které se nejen aktuálními teoretickými a praktickými tématy, ale právě i terminologicky nejen doplňují, ale vzájemně i inspirují a mírně soutěživě popohánějí. A knihovnictví je pak zejména praktickou a aplikační sférou, jakýmsi „hřištěm“ či „pískovištěm“ pro řadu oblastí, které zkoumá informační věda, je součástí informační vědy. Ve světě se nejčastěji používá terminologické a zažité sousloví library and information science (LIS), někdy information and library science, a pokud zdůrazňujeme jenom samotné knihovnictví, tak library science. Z hlediska vazeb na trendy posledních několika desetiletí, rovněž tedy ve vazbě na počítačovou vědu a nejen obecně informatické obory, se používá stále aktuální a zároveň již tradiční „zkracovaný termín“ information science. Používá se také někdy (podle osobního názoru je to příjemně polemické a na úplně jinou diskuzi mimo tento příspěvek) termín information sciences, tedy množné číslo – informační vědy. Osobně, subjektivně, argumentačně se k tomu moc nekloním, i když diskuzně to přežiji. A naštěstí to není ani předmětem právě posuzovaného skvělého výkladového slovníku, resp. je velmi pěkně a výstižně zpracováno heslo informačná veda a neřeší se její lingvistické množné číslo, ale pěkně definovaný obsah pojmu s odkazem na relevantní literaturu a autory.

Daný výkladový slovník najde využití v informační vědě a knihovnictví na Slovensku a v České republice, a to lidmi v praxi a samozřejmě v akademických a vzdělávacích kruzích. Svým způsobem v něm lze spatřovat i podporu vzdělávání pokročilých uživatelů, kteří se o svět informací zajímají detailněji nebo s ním přicházejí do kontaktu často v rámci pokročilé práce s informačními prameny, např. obecně studenti, doktorandi, vědečtí pracovníci, tvůrci a správci informačních systémů vědeckých informací. Přestože jde o dílo, které může působit, že bude sloužit převážně lidem v knihovnicko-informační sféře, domnívám se coby recenzent, že je relevantní i pro vzdělávací proces v rámci pokročilejší informační gramotnosti. Zároveň lze na tomto slovníku ocenit, že je nejen odborný, aktuálně poučný, ale zároveň čtivý, a tím využitelný ve vzdělávacích záměrech například knihoven v oblasti neformálního vzdělávání.

Do slovníku zařazené termíny odrážejí podle mého soudu jakousi současnou pomyslnou mapu informační vědy a souvisejících oblastí. Lze toho využít mj. i pro způsob přemýšlení nad tímto oborem. Jde o slovník, který si neklade za cíl být úplný, je výběrový, ale celkem podchycuje současné základní dění v oboru.

Slovník obsahuje 100 hesel. Hesla a vysvětlení jsou zde zejména pro teorii informační vědy, organizaci poznání, informační průzkum, informační chování, informační architekturu, informační zdroje, informační gramotnost, informační služby nebo bibliometrii. Autorizovaná hesla jsou uspořádána abecedně a každé heslo drží strukturu: termín, jazykový ekvivalent slovenského termínu v anglickém jazyce, vlastní výklad, odkazy na zdroje a jméno autora výkladu termínu.

Autoři hesel doplněných základní literaturou a editoři-sestavovatelé slovníku odvedli dobrou práci a přispívají k rozvoji aktuální terminologie oboru informační věda v jeho mezioborových souvislostech.