(44. seminář knihovníků muzeí a galerií v Táboře)

MONIKA VLASÁKOVÁ vlasakova@husitskemuzeum.cz

ŠTĚPÁNKA BĚHALOVÁ behalova@mjh.cz

Z důvodu řady omezení v souvislosti s epidemií koronaviru připravila v roce 2020 Knihovnická komise AMG a Husitské muzeum v Táboře namísto tradičního třídenního semináře jednodenní online konferenci. Proběhla v úterý 22. 9. 2020 od 10 hodin a vysílala se z Tábora, kde bylo využito technického zázemí připraveného Husitským muzeem. 

Mezi více než stovkou přihlášených účastníků byli knihovníci muzeí a galerií, členové Knihovnické komise AMG ČR, zástupci Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR, Sdružení knihoven ČR, Ústřední knihovnické rady i naši kolegové ze zahraničí – ze Slovenska a Polska. V Moravskoslezském a Ústeckém kraji a v některých větších institucích sledovali účastníci videokonferenci společně v přednáškovém sále.

Dopolední program

Úvodní slovo pronesl ředitel Husitského muzea v Táboře (dále jen HM Tábor) Jakub Smrčka a předsedkyně Knihovnické komise AMG ČR Štěpánka Běhalová z Muzea Jindřichohradecka. V úvodní prezentaci představil generální ředitel Národní knihovny ČR Vít Richter možnosti online zpřístupnění děl nedostupných na trhu, díky němuž mohly veřejné knihovny rozšířit své služby o trvale přístupné badatelské prostředí, které umožňovalo bez větších omezení studium milionů stran digitalizovaných dokumentů.

Ředitel Knihovny Národního muzea Martin Sekera prezentoval profesionální virtuální prohlídku výstavami Labyrint informací a ráj tisku a Staré pověsti české aneb Jak to všechno bylo, které na svých internetových stránkách představuje Národní muzeum (dále jen NM), spolu s návodem a doporučeními pro přípravu online výstav. Videopozvánku, tutoriál či online přednášku lze s využitím základní techniky a vlastními silami vytvořit i v menších institucích. Inspiraci z HM Tábor prezentovala Monika Vlasáková.

Judita Matějová z Moravské galerie v Brně hovořila o komunikaci s veřejností prostřednictvím sociálních sítí, díky nimž představili na jaře veřejnosti zajímavým a aktuálním způsobem aktivity a činnosti jejich knihovny. Tento způsob oslovení uživatelů a badatelů je nejen velmi rychlý a využívá možnosti komunity, ale také umožňuje aktivní zpětnou vazbu. Richard Šípek spolu s kolegyní Monikou Veverkovou z Knihovny NM pak představili databázi vlastníků knih PROVENIO, která je vynikající pomůckou pro práci s historickými fondy. Disponuje formulářem, který mohou správci knižních fondů vyplňovat online přímo ze své instituce.

Odpolední program

Odpolední blok videokonference byl věnován automatizovaným knihovním systémům (dále jen AKS) a programům pro zpracování muzejních fondů. Řízenou diskusi na téma existence automatizovaných knihovních a muzejních systémů a možností jejich koordinace v případě zpracování sbírkových fondů knihoven vedla místopředsedkyně Knihovnické komise AMG Alena Petruželková z Památníku národního písemnictví, která pozvala jako hosta specialistu z oblasti informačních technologií Davida Cigánka. Aktuální téma v mnoha muzejních knihovnách je přechod na nový AKS; starším systémům končí podpora a vzrůstají požadavky na práci ve webovém prostředí. Iveta Mátlová proto v posledním příspěvku představila společné projekty v knihovnách muzeí a galerií ve Zlínském, Jihomoravském a Pardubickém kraji a v Kraji Vysočina.

Nové zkušenosti

Pro videokonferenci byly bez předchozích zkušeností zajištěny všechny potřebné podmínky, které umožnily kvalitní přenos vysokému počtu příjemců. Záznam z videokonference spolu s jednotlivými prezentacemi přednášek je vystaven na stránkách Knihovnické komise AMG (https://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise/prispevky-ze-seminaru/44-seminar-tabor-2020) a na webových stránkách HM Tábor. Tradiční třídenní seminář byl přesunut na rok 2021. Uskuteční se v HM Tábor, organizace se ujme Monika Vlasáková. Program bude sledovat aktuální dění a stěžejní témata, navržená do programu již pro rok 2020.

Ač jsou muzejní knihovny vnímány jako tradiční instituce, je zřejmé, že jejich pracovníci dokáží velmi pružně reagovat a přizpůsobit svou práci i nabídku služeb uživatelům a badatelům na základě aktuálních podmínek. V době, kdy bylo nutné uzavřít veřejné služby a co nejvíce omezit kontakt nejen s veřejností, ale i mezi kolegy na pracovišti, byla díky automatizovaným knihovním systémům bez problémů možná práce z domova, zatímco uživatelům byly k dispozici online katalogy knihoven, digitální knihovny a další online aktivity, např. výstavy apod.