Main content
OD REDAKČNÍHO STOLU
Milé čtenářky, milí čtenáři,
udržitelný rozvoj – téma únorového čísla... Ještě si pamatuju, jak jsem chodila v oblečení po svých sestřenicích, na zahradě jsme měli několik kůlen, ve kterých byla pečlivě srovnána různá prkýnka, odřezky, zbytky stavebního materiálu, starší nábytek, který už se nevešel domů, kovové součástky všeho druhu a množství jánevímčehoještě. Vedle kůlen včelíny, za domem úzká ulička mezi záhony, pokrývajícími většinu zahradní plochy. Docela mě to štvalo, připadalo mi to málo pěkné. Ale člověk tím načichne.
A vztah ke knihovnám a knihovnictví? Designér Ondřej Brom ve svém článku trefně poznamenává, že knihovny mají sdílenou ekonomiku zapsanou hluboko ve své DNA. A tak se na mezinárodní i tuzemské úrovni přihlašují k Cílům udržitelného rozvoje, sbírají informace o této otázce, přispívají do Knihovní mapy světa, přemýšlejí, jak dojít od obecných tezí k praxi všedního dne, sdružují se v neformální skupině pro udržitelnost, nechávají se inspirovat příklady dobré praxe... O tom všem se v novém Čtenáři dočtete.
Únorové číslo je bohaté na vize, pohledy „zvenčí“ a obecnější úvahy (snad i proto, že lid knihovnický není v zajetí horečných příprav na množství akcí a je čas se rozhlédnout).
Kromě již zmíněného pohledu designerského přináší i architektský, reprezentovaný příspěvkem Tomáše Hořavy o knihovně světlé, neformální, uvolněné, příjemné, prostorné, prostě – setkávací, komunitní.
Že se kromě více či méně tradičních dokumentů půjčují v knihovnách i další věci, s tím už docela počítáme. Ale nootebooky? A ještě samoobslužně? Neotřelou službu zavedli v Knihovně FF UK – taky počin pro udržitelný rozvoj, přečtěte si, tentokrát první část. Neopomeňte se blíže seznámit s příručkou Evy Cerniňákové Přístupné webové stránky, kterou představuje sama autorka. Jak přístupnost takových stránek otestovat, se dočtete v první části příspěvku Radka Pavlíčka.
Udržitelný rozvoj je komplexní, trvalá potřeba. Knihovny mají v tomto ohledu co nabídnout. I my tady v redakci věříme, že můžeme přispět svou trochou do mlýna – vzděláváním, informováním o trendech i dobré praxi, možností proniknout i do těch nejmenších poboček a knihoven. Děkujeme všem, kteří objednáním ocenili časopis jako přínosný. Někdy jsou s tím spojeny zajímavé příběhy, ale už není místo. Snad někdy příště...
Za redakci s přáním všeho dobrého
PAVLA VLKOVÁ