Main content
LITERÁRNÍ VÝROČÍ. Únor
Před 50 lety, 5. 2. 1971, se narodila německy píšící spisovatelka maďarského původu Terézia Mora, též překladatelka z maďarštiny do němčiny (např. díla Pétera Esterházyho), nositelka Německé knižní ceny za román Das Ungeheuer (2013); česky vyšel její úspěšný první román Den co den.

Před 140 lety, 9. 2. 1881, zemřel ruský spisovatel Fjodor Michajlovič Dostojevskij (* 1821), vrcholný představitel ruského realismu a psychologické prózy, jeden z největších světových spisovatelů. Spolu se členy skupiny utopického socialisty Petrašovského, která vystupovala proti carovi, byl roku 1849 odsouzen k trestu smrti; rozsudek byl těsně před popravou změněn na čtyři roky v káznici a poté na nucené práce na Sibiři, kde Dostojevskij strávil 10 let. Vedle mnoha povídek a novel a raných románů (Chudí lidé, Uražení a ponížení, Bílé noci, Dvojník, Strýčkův sen, Zápisky z podzemí, Nětočka Nězvanovová, Hráč, Věčný manžel, Bytná aj.) patří k jeho nejvýznamnějším dílům romány, které jsou součástí kánonu světové literatury: Zápisky z mrtvého domu, Zločin a trest, Idiot, Běsi, Výrostek a Bratři Karamazovovi.

Před 90 lety, 9. 2. 1931, se narodil rakouský spisovatel a dramatik Thomas Bernhard († 12. 2. 1989), kontroverzní autor známý svou kritikou rakouské společnosti i její nacistické minulosti; jeho dílo je celé dostupné v češtině, z románů a novel patří k nejdůležitějším Staří mistři, Mýcení, Vyhlazení, Korektura, Ztroskotanec, Beton, Wittgensteinův synovec, Mráz, Rozrušení či Vápenka a autobiografická pentalogie Obrys jednoho života, z dramat pak Před penzí, Ritter, Dene, Voss, Divadelník, Světanápravce, Minetti, U cíle, Náměstí Hrdinů či Alžběta II.
Před 60 lety, 10. 2. 1961, zemřel Jakub Deml (* 1878), český kněz, básník a spisovatel, autor básní a próz Hrad smrti, Moji přátelé, Tanec smrti, Miriam, Šlépěje, Zapomenuté světlo aj.
Před 330 lety, 13. 2. 1691, se narodil Antonín Koniáš († 1760), český kazatel, misionář, cenzor a náboženský spisovatel, člen jezuitského řádu, známý především zabavováním a pálením protestantských a jinak nekatolických „bludných“ knih; toho se týká i jeho nejznámější dílo, Klíč kacířské bludy k rozeznávání otvírající, k vykořenění zamykající, tedy seznam závadné literatury.
Před 190 lety, 16. 2. 1831, se narodil ruský spisovatel a dramatik Nikolaj Semjonovič Leskov († 1895), jehož nejslavnějším dílem je novela Lady Macbeth Mcenského újezdu, která se stala podkladem pro libreto stejnojmenné opery Dmitrije Šostakoviče.

Před 90 lety, 18. 2. 1931, se narodila afroamerická spisovatelka Toni Morrisonová († 2019), nositelka Nobelovy ceny za literaturu (1993); česky vyšly její romány Nejmodřejší oči, Šalomounova píseň, Milovaná (Pulitzerova cena 1988), Jazz, Ráj, Láska, Milosrdenství a Domov.
Před 70 lety, 19. 2. 1951, zemřel francouzský prozaik a dramatik André Gide (* 1869), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1947), autor románů Imoralista, Vatikánské kobky, Pastorální symfonie či Penězokazi.

Před 50 lety, 20. 2. 1971, zemřel český spisovatel, filmový scenárista a publicista Jan Procházka (* 4. 2. 1929), autor fejetonů (knižně v souboru Politika pro každého), novel a próz Zelené obzory, Ať žije republika, Kočár do Vídně, Svatá noc, Závěj, Přestřelka, Tři panny a Magdaléna aj.; nejznámější jsou však jeho scénáře k filmům režiséra Karla Kachyni: Trápení, Závrať, Ať žije republika, Kočár do Vídně, Noc nevěsty a Ucho.
Před 100 lety, 24. 2. 1921, se narodil Ludvík Aškenazy († 1986), český spisovatel, reportér a rozhlasový pracovník, který polovinu svého života prožil v emigraci. Z prozaického díla: Německé jaro, Z modrého zápisníku, Indiánské léto, Dětské etudy, Ukradený měsíc, Červená hvězda, Psí život, Vajíčko, Praštěné pohádky, Cestopis s jezevčíkem aj. Byl též autorem mnoha rozhlasových her a filmovým scenáristou. Jeho synem je filmař a spisovatel Jindřich Mann.
Před 150 lety, 25. 2. 1871, se narodila Lesja Ukrajinka († 1913; vl. jm. Larysa Petrivna Kosač-Kvitka), spisovatelka, básnířka, dramatička, literární kritička, překladatelka, nejznámější ukrajinská autorka, jeden ze symbolů ukrajinské kultury; v češtině vyšel výbor z jejího díla pod názvem Světla před úsvitem a drama Kamenný vládce.
Sestavil MILAN VALDEN
Portréty archiv autora