VLADANA PILLEROVÁ vladana.pillerova@nkp.cz

O klubech programování a kódování pro děti a mládež zvaných CoderDojo jsem již na stránkách Čtenáře několikrát informovala (např. 2019, č. 7/8, s. 270–271). Hnutí CoderDojo vzniklo v roce 2011 v Irsku a díky jednoduchému konceptu a atraktivnímu obsahu se k dnešnímu dni rozšířilo na všechny světové kontinenty – na konci roku 2018 existovalo již přes 2000 klubů v 110 zemích světa.

Malé opakování na začátku ale jistě nebude od věci. Kluby fungují na dobrovolné bázi. Vedou je tzv. šampioni, kteří zabezpečují organizaci, a mentoři, kteří mají technické schopnosti a učí děti programovat. Pro děti je vše zdarma. Kluby fungují většinou ve školách, knihovnách, ale i v soukromých společnostech, které klubům poskytují prostory bezplatně. Mohou využívat organizační či materiální podporu, kterou poskytuje třeba CoderDojo Česká republika prostřednictvím svého webu.¹

Kluby jsou určeny dětem a mládeži od 7 do 17 let. Kromě nových dovedností zároveň rozvíjejí logické myšlení, schopnost řešit problémy, komunikační a prezentační schopnosti a kreativitu. Speciální důraz se v klubech také klade na budování komunity, učení se navzájem, mentoring a samostatné učení s důrazem na otevřenost a pomáhání ostatním.

K organizačním a výukovým materiálům, které jsou k dispozici na českých stránkách CoderDojo, přibyl nedávno materiál určený přímo knihovnám, a to příručka CoderDojo v knihovně. Byla přeložena z anglického originálu, ale se snahou přizpůsobit ji českému prostředí.

Příručka je především praktická a snaží se postihnout všechny aspekty, na které knihovna narazí při snaze založit takový klub. Najdete zde informace o tom, co by měl umět šampion (organizátor), kde najít mentora (lektora) či jak zapojit dobrovolníky. Důležitým prvkem při založení klubu je IT vybavení, které je možné získat prostřednictvím grantů (např. VISK 3), přiblíženy jsou i jiné možnosti pro získání takového vybavení.

V příručce najdete také několik případových studií, tedy příkladů z praxe, ve kterých nadšenci z knihoven popisují, jakým způsobem se jim klub podařilo založit a jakým překážkám při jeho zakládání čelili.

I když se podaří klub v knihovně založit, dalším úskalím může být jeho udržitelnost, protože dobrovolníci často pracují v knihovnách jen krátce. Příručka proto obsahuje rady, jak si poradit s tímto problémem, a také tipy, jak takový klub propagovat, aby se zapsal do povědomí veřejnosti. Můžete si ji stáhnout ze stránek Knihovnického institutu Národní knihovny ČR na adrese https://ipk.nkp.cz/spolky-sdruzeni/coderdojo.

Pokud byste i po přečtení příručky měli nejasnosti a dotazy ohledně organizace klubu CoderDojo v knihovně, zkuste oslovit koordinátory z české organizace CoderDojo (viz zmíněný web). Případně můžete oslovit kolegy knihovníky, kteří již klub v knihovně založili. Zatím fungují v těchto knihovnách: v Severočeské vědecké knihovně v Ústí nad Labem, Vědecké knihovně v Olomouci, Masarykově veřejné knihovně Vsetín a Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě.

1 Informace na stránkách: https://coderdojocesko.cz/ a https://www.facebook.com/CoderDojoCZ/.