LINDA JANSOVÁ linda.jansova@nkp.cz

V roce 2020 se konference Knihovny současnosti konala na netradičním místě (online), v netradičním termínu (2.–4. 11. místo obvyklé poloviny září), naopak tradičně probíhala po dobu tří dnů.

Dopolední blok druhého konferenčního dne byl zasvěcen problematice vzdělávání uživatelů. Tato tematická oblast je na konferenci již stálicí – v předchozích letech mohli její účastníci navštívit např. sekce Knihovna pro všechny a Vzdělávání v knihovnách aneb Knihovník se učí a učí druhé – co to znamená (rok 2017), Vzdělávání veřejnosti (rok 2018) nebo Knihovny: klíč ke vzdělávání veřejnosti (rok 2019).

V roce 2020 byl příslušný blok (mimochodem předznamenaný zdravicí chirurga a účastníka misí Lékařů bez hranic Tomáše Šebka a krátkým vstupem prezidenta Asociace ředitelů základních škol Michala Černého) pojmenován stručně a jasně Knihovny a vzdělávání uživatelů.

Součástí bloku bylo celkem devět přednášek, které si připravili knihovníci i neknihovníci. Souhrnně se dá říci, že společným jmenovatelem většiny příspěvků bylo adjektivum digitální, resp. online. Pozornost byla věnována především tvůrčím prostorům či dílnám, které se zaměřují na práci s digitálními nástroji nebo na řemeslné a umělecké činnosti, změnám, jež do běžných životů i do vzdělávání přinesl digitální svět, a online vzdělávacím aktivitám knihoven pro seniory. Níže najdete výběr z podnětů, které v bloku zazněly.

Hana Šandová představila centrum technického vzdělávání v Městské knihovně Polička. To se podle svého umístění nazývá prostě a jednoduše Půda. Prostor patří zejména robotům, které slouží jako prostředky k rozvoji informatického myšlení a schopnosti řešení úloh.

Michal Jokeš z Městské knihovny v Praze pohovořil o sousedské dílně DOK16, nové pobočce knihovny na Smíchovské náplavce. Dílna se orientuje na nedigitální kutilské činnosti a na rozdíl od řady jiných dílen se nezaměřuje na pokročilé uživatele, ale na začátečníky. Jejím dalším charakteristickým rysem je opětovné využívání věcí nebo vytváření nových věcí z již použitých materiálů, tedy snaha o udržitelnost. Důraz je kladen i na to, aby byla dílna vnímána jako přátelské a bezpečné prostředí (mimochodem nechybí v ní ani komunitní kuchyňka). Knihovníky jistě zaujme, že je zaměřena nejenom na práci se dřevem, ale i s papírem a knihami. Duch místa jistě přispěl k tomu, že i samotná přednáška byla velmi nekonvenční – nešlo o běžnou prezentaci, kdy lektor sedí u počítače, ale o online prohlídku dílny, přičemž klíčové údaje o dílně byly napsány křídou na klasické černé tabuli.

Po pražské sousedské dílně byla na programu otevřená digitální dílna FabLab Brno, která funguje již od roku 2017. Účastníkům ji přiblížil Tomáš Mejzlík. Výchozím bodem (vizí) dílny je, že „všichni na jižní Moravě mají možnost si osvojit a rozvíjet digitální řemeslo“. Doplňme, že oním digitálním řemeslem je míněno standardní řemeslo s využitím moderních digitálních technologií. Otevřeným dílnám se v České republice daří, což dokládá i skutečnost, že za čtyři roky právě u nás proběhne největší konference otevřených dílen na světě FAB2024.

Ondřej Neumajer ve svém příspěvku zhodnotil, jak dobře se školám na jaře podařilo přesunout vzdělávací aktivity do online prostoru. Upozornil na to, že největším problémem se stává další prohlubování vzdělávacích nerovností nejenom mezi žáky, ale rovněž mezi školami a mezi kraji.

Bob Kartous stručně představil hlavní myšlenky ze své knihy No future: vezeme děti na parním stroji do virtuální reality? Zmínil, že je velmi těžké vychovávat děti v současném měnícím se světě, protože při výchově vycházíme ze zkušeností předchozích generací. Ty ale žily v diametrálně odlišném světě, než je svět dnešní.

Pavlína Mazáčová ve svém příspěvku propojila svět škol a knihoven. Zmínila, že je důležité, abychom si položili otázku, jaký je současný žák/student, a snažili se na ni pro sebe najít odpověď. Připomněla, že knihovníci by se měli seznámit nejenom se strategickými dokumenty z oblasti knihovnictví, ale také z oblasti školství. Aktuálně jde především o Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.

Aktivity lounské knihovny pro seniory přiblížila Dagmar Kučerová. Projekt Třetí věk, který tato knihovna realizuje již neuvěřitelných patnáct let, se stal odrazovým můstkem pro aktivizaci seniorů v době nouzového stavu. Knihovna pro ně na webových stránkách nabídla úkoly, zřídila rovněž horkou linku. Připravila také předtáčené přednášky nebo – pro seniory, kteří nemají k dispozici potřebné technické vybavení – naopak zajistila doručování úkolů papírovou poštou. Přednášející zdůraznila, že knihovna se nyní nachází na pomezí kultury, školství a sociální služby.

Dagmar Maroszová účastníky seznámila s tím, jak v třinecké knihovně úspěšně vyzkoušeli online trénování paměti pro seniory a následně i hybridní přístup založený na možnosti výběru mezi osobní přítomností a přítomností na dálku (prostřednictvím videokonference). To lze pokládat za velmi vstřícné gesto, neboť knihovna tak vyjde vstříc seniorům, kteří si na osobní kontakt troufají, i těm, kteří se jej v daný okamžik spíše obávají. V příspěvku byly krátce uvedeny i aktivity jiných knihoven, např. speciální rubrika na webu Trénink paměti, který spravuje Zdeňka Adlerová z Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově.

Hana Balzerová představila Virtuální Univerzitu třetího věku (VU3V), kterou organizuje Česká zemědělská univerzita v Praze. VU3V, do které je zapojena i řada knihoven, se osvědčila nejen v čistě vzdělávací rovině, ale i jako místo setkávání seniorů. Obvyklou hlavní složkou výuky, tedy společné sledování předtočených přednášek, bylo v době omezených kontaktů nutné vynechat, nicméně senioři mohli tyto přednášky sledovat sami doma online.

Závěrem nezbývá než konstatovat, že rok 2020 byl v řadě ohledů mimořádný – jednak došlo k mohutnému nárůstu využívání digitálních technologií (možná nejvýrazněji právě ve vzdělávání), jednak mnozí (včetně knihovníků) pracovali z domova a v souvislosti s tím získali větší prostor pro sebevzdělávání. Výrazně vzrostla i nabídka odborných akcí v online podobě. Velmi kladně lze hodnotit skutečnost, že se k těmto akcím na podzim přidala právě konference Knihovny současnosti. Pokud jste se jí nezúčastnili na začátku listopadu, stále máte šanci to napravit, neboť z akce, mj. i z bloku Knihovny a vzdělávání uživatelů, jsou na YouTube k dispozici videozáznamy.