TOMÁŠ KUBÍČEK tomas.kubicek@mzk.cz

Příběh daru knihovny Milana Kundery začal před čtyřmi roky v saském Lipsku. Česká republika se měla v roce 2019 stát hlavní zemí největšího čtenářského festivalu na světě a od počátku bylo jasné, že ani Milan Kundera by při té příležitosti neměl chybět. Jednu ze stěn národního stánku tak měla zaplnit výstava, která by ukázala alespoň zlomek rozsahu autorova díla v překladech.

Příprava výstavy

jsme se spisovatelovou manželkou Věrou Kunderovou rozsáhlou sbírku autorských výtisků a vybírali zajímavé grafické návrhy. A Milan Kundera neustále odváděl naši pozornost od práce a lákal nás k rozhovorům na všechna možná, ale důsledně jiná témata. Materiálu se nashromáždilo obrovské množství, a výběr byl proto složitý. Poměrně záhy bylo jasné, že kdyby věc skončila jednou stěnou národního stánku, byla by to škoda, a tak vznikl nápad na velkou výstavu. V tu chvíli se přede mnou otevřel archiv výstřižků, recenzí, rozhlasových pořadů…, jak postupně vznikal pod patronací Věry Kunderové, a následovaly hodiny a hodiny badatelské práce, jejichž výsledkem mělo být vytipování vzorku reakcí, jimiž světová média a jejich recenzenti a kritici komentovali vycházející Kunderovy romány.

Výsledek jsme představili v podobě výstavy Milan Kundera (neztracen) v překladech a reprezentativního katalogu. Výstava byla nejprve k dispozici v Moravské zemské knihovně (MZK) a otevřena v den devadesátých narozenin autora, aby následně putovala přes Památník národního písemnictví v Praze po českých knihovnách. Tak by měla být do konce roku 2020 k vidění v knihově v Mladé Boleslavi, odkud bude přemístěna na univerzitu do Českých Budějovic. Už rok a půl je tedy v pohybu a stále je o ni zájem.

Překlady Kunderových děl

Často se říkalo, že Kundera patří mezi nejpřekládanější autory na světě, bylo však těžké si za tím představit něco konkrétního. A i knihovna, kterou jsem měl k dispozici v pařížském bytě manželů Kunderových, vypovídá jen částečně o reálném významu tohoto tvrzení. Jak ale prokázat skutečný rozsah tohoto výroku? A tady byla práce pro bibliografa. Práce nelehká, vyžadující zkušenosti, pečlivost, ale i fantazii – vždyť bude třeba hledat po celém světě! Není divu, že jsem požádal o pomoc toho nejlepšího z nejlepších – tedy svého otce. Dvouletá detektivní a ověřovací práce vydala svůj počet v podobě publikace Dílo Milana Kundery v překladech.

Podařilo se doložit téměř tři tisíce vydání Kunderových románů, přičemž nejúspěšnější z nich byla Nesnesitelná lehkost bytí, která vyšla ve 44 světových jazycích a v 426 vydáních. Důkaz o oprávněnosti uvedeného tvrzení tím byl dán. Kniha navíc nabízí tři rozsáhlé články, které esejistickou formou odpovídají na otázku, proč je Kundera tak samozřejmě vnímán jako reprezentant francouzské literatury a vlastně proč se tak samozřejmě dostává i do jiných národních literatur jako součást kánonu světové literatury. Jejich autory jsou dva výrazní francouzští intelektuálové – Guy Scarpetta a Jean-Paul Enthoven, český úhel pohledu jsem se pokusil do hry vnést já.

Mezinárodní konference

Už v únoru 2019 jsme připravili spolu s kolegy z lipské univerzity velkou mezinárodní konferenci, která obrátila pozornost k dvěma výrazným českým autorům, kteří jsou bez diskuse součástí světové literatury. Na konferenci s názvem Milan Kundera – Bohumil Hrabal: Pozor velikáni! vystoupilo několik desítek světových badatelů, aby přijali výzvu znovu promyslet dílo obou autorů, a to nikoliv z perspektivy národní literatury. Vedlejším efektem všech těchto událostí byl neustálý nárůst „kunderovského materiálu“. Odtud začala vznikat myšlenka vytvoření badatelského centra pro ty, kdo by se chtěli dílem Milana Kundery zabývat. Jejím prvotním impulsem však byla nabídka Věry a Milana Kunderových. Ta zazněla, když jsem vršil na podlahu jejich bytu štosy knih, které střídavě hrozily zhroucením, a zakládal je výstřižky světových periodik – recenzí na Kunderovy romány. Nabídka byla jednoduchá, jasná a velkodušná: MZK by se měla celého souboru ujmout.

Knihovna Milana Kundery

Přemístění souboru jsme plánovali na podzim letošního roku, ale od tohoto jednoduchého plánu jsme museli odstoupit z důvodu omezení, která přinesla světová pandemie. Díky velkorysosti Kunderových a pomoci jejich agentury se však podařilo vetknout do smluv s nakladateli podmínku, že každá nově vydaná kniha Milana Kundery bude v jednom exempláři zaslána na adresu MZK a stane se součástí souboru Knihovny Milana Kundery.

První z nich začaly přicházet už záhy a od té chvíle se tento pramen přírůstků do fondu nezastavil. Sbírka bude mít v knihovně vyhrazenu samostatnou studovnu, která se v případě potřeby může jednoduše proměnit do podoby diskusního fóra. Návštěvníci MZK zde tak budou mít k dispozici nejenom knižní soubor a rozsáhlý archiv recenzí a kritik, ale bude zde možné debatovat s výraznými osobnostmi české i světové intelektuální scény o otázkách, jež inspiruje a podněcuje Kunderovo dílo a které překračují hranice české zkušenosti. Nyní nezbývá než doufat, že se všechny plány podaří navzdory překážkám v podobě uzavírání hranic i knihoven uskutečnit co nejdříve.

Knihovna Milana Kundery, která představuje rozsah Kunderova díla v překladu a jeho recepce ve světě, totiž tváří v tvář této nové zkušenosti ukazuje svůj další význam. Připomíná nám, že navzdory všemu jsme součástí jednoho světa a že bychom hranice fyzické neměli ztotožňovat s hranicemi myšlenkovými.

Foto: archiv MZK