EVA ŠEVČÍKOVÁ sevcikova@kcbilovec.cz

TOMÁŠ OCÁSEK ocasek@kcbilovec.cz

Městská knihovna Bílovec bojovala jak s kapacitními problémy, tak s prostory, což výrazně omezovalo její činnost. V roce 2011 město jako její zřizovatel rozhodlo o přestěhování do staronového sídla (zde sídlila po svém založení v roce 1919 i první česká knihovna!) a jeho rekonstrukci. V prosinci 2015 se tak mohly slavnostně otevřít moderní prostory knihovny jako součást příspěvkové organizace Kulturní centrum Bílovec. 

Stav před rekonstrukcí

Původní knihovna se nacházela v přístavbě Gymnázia Mikuláše Koperníka na frekventované Ostravské ulici v Bílovci. Prostory byly nedostačující jak z hlediska kapacity, tak z prostorových důvodů. Prostory pro volný výběr byly dvakrát menší, než doporučoval metodický standard. Knihovna byla vybavena nevhodnými regály, které svými rozměry a rozestupy v uličce ani nevyhovovaly dnešním standardům a potřebám. Do uličky mezi regály se současně nevešli ani dva uživatelé. Nedostávalo se místa pro nové regály; ty stávající se tedy musely nastavovat. Přístup pro knihy umístěné nejvýše byl možný pouze pomocí schůdků, což představovalo bezpečnostní riziko jak pro děti, dospělé, tak také pro handicapované osoby. Nepřehledné bylo i řazení knih na policích. Byly zcela zaplněné, a duplikáty se tak řadily i do druhé řady. Místo nezbývalo rovněž pro nové přírůstky.

Vzhledem k omezeným prostorám se nemohly uskutečnit kulturní a vzdělávací akce tak, aby uspokojovaly zájem a potřeby uživatelů a návštěvníků. Současně organizace kulturních a vzdělávacích aktivit byla namáhavá a přinášela nutnost neustálých zásahů do rozmístění regálů, které se musely posouvat, musely se chystat židle pro akci a následně vše vracet do původního stavu. Bariérovost objektu (knihovna se nacházela v patře a přístup do ní byl pouze po schodišti, bez výtahu) navíc znemožňovala využívat knihovnu specifickými cílovými skupinami – seniory, zdravotně handicapovanými a třeba i maminkami s dětmi. Taktéž pracovní podmínky zaměstnanců byly nevyhovující a opět v tom hrál roli nedostatek místa i zastaralé vybavení.

Výběr nového místa pro knihovnu

První myšlenka realizovat projekt nové knihovny vznikla v srpnu 2011, kdy došlo k přestěhování provozu základní školy z objektu na Slezském náměstí. Tento objekt zůstal prázdný, a tak došlo k zahájení jednání o tom, jak nadále využít budovu umístěnou v srdci městské památkové zóny a zabránit jejímu postupnému chátrání. Objekt se totiž nachází v samotném centru města vedle renesanční budovy radnice, která je prohlášenou kulturní památkou, dokresluje charakter městské památkové zóny a přímo ovlivňuje vzhled náměstí jako historického jádra města.

Využít tento objekt pro knihovnu jako symbol kulturního a společenského dění ve městě se přímo nabízelo. Od této chvíle se myšlenka rozvinula v projektový záměr. Byl sestaven projektový tým a jeho organizační struktura. V období srpna až září 2011 došlo ke zpracování architektonické studie a proběhlo výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace, včetně výkonu autorského dozoru. Zajímavostí bezesporu je, že právě v tomto objektu na Slezském náměstí našla své sídlo první česká knihovna v Bílovci v roce 1919. Městu Bílovci se na rekonstrukci nakonec podařilo získat dotaci z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko v rámci prioritní osy 3 Rozvoj měst, oblasti podpory 3.2 Subregionální centra.

Průběh rekonstrukce objektu a jeho přeměna na moderní knihovnu

Vedení města sehrálo při výběru umístění nové knihovny a rekonstrukci celého objektu klíčovou roli. Pověření pracovníci odboru investic a regionálního rozvoje Městského úřadu Bílovec, kteří měli celou záležitost rekonstrukce ve své gesci, velmi detailně zjišťovali veškeré potřeby knihovny, včetně provozních záležitostí. Projektová dokumentace, obsahující rovněž návrh vnitřního vybavení, se v roce 2011 postupně zpracovávala a začátkem následujícího roku byla dokončena na úrovni pro územní řízení a stavební povolení. Součástí dokumentace byla také dokumentace odstranění stávající přístavby objektu knihovny. Začátkem roku 2012 byl vydán souhlas s odstraněním stavby, který spočíval v demolici stávající přístavby objektu, a současně byl vydán územní souhlas s vybudováním nové přístavby. Ta v současné podobě knihovně slouží jako společenský sál s kapacitou 54 míst, technickým i společenským zázemím pro konání společenských setkání nejrůznějšího zaměření. Větší část této přístavby je prosklená, a poskytuje tak poutavý pohled na větší část města.

Stavební část projektu nové knihovny byla zahájena v dubnu 2014 a ukončena v červenci 2015. V historickém objektu, který sloužil potřebám základní školy, se změnil především interiér. Cílem bylo nové uspořádání prostoru tak, aby byl systém centrálních chodeb a na ně navazujících uzavřených tříd přetvořen do podoby co nejotevřenějšího prostoru, který měl přispět k přehlednosti provozu a lepší orientaci návštěvníka v knihovně. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o historický objekt, přinesla s sebou rekonstrukce i několik zádrhelů, které bylo nutno řešit. Především se musela odstranit vlhkost konstrukcí v přízemí a suterénu a nastala i potřeba většího přísunu denního osvětlení. Ačkoli nezasvěcený člověk může nabýt dojmu, že v interiéru nezůstalo vzhledem k rozsáhlosti bouracích a stavebních zásahů z toho původního nic zachováno, opak je pravdou. Některé historické prvky (např. cihlové klenby a schodiště) zůstaly zachovány jako určitý prvek historické kontinuity.

Dne 5. 12. 2015 byly Městská knihovna a centrum pro seniory slavnostně otevřeny. Tomu ovšem předcházelo vybavení interiéru potřebným nábytkem a především samotné stěhování knihovny a jejího knihovního fondu z původního objektu na Ostravské ulici do nových prostor na Slezském náměstí. Velké stěhování pracovníci knihovny využili pro celkovou revizi fondu. Samotné stěhování fondu probíhalo postupně v měsících září až listopadu 2015. Jednalo se o přemístění celkem 43 000 knihovních jednotek. Do objektu nové knihovny byly přestěhovány (do prostor prvního patra) rovněž dva seniorské spolky – neformální Klub seniorů a bílovecká pobočka Svazu tělesně postižených. Provoz nové knihovny a objektu jako takového byl svěřen příspěvkové organizaci Kulturní centrum Bílovec. Knihovna jako samostatná organizační složka města zanikla na konci září 2015.

 

Celkové zhodnocení

Hlavními cíli samotného projektu, který nesl název Městská knihovna a centrum pro seniory, bylo především vybudovat adekvátní prostory pro knihovnu, a zkvalitnit tak občanskou infrastrukturu ve městě, zejména kulturní, volnočasovou a vzdělávací. Rekonstrukcí a přístavbou objektu nové knihovny se podařilo zlepšit její prostorové podmínky a přiblížit se doporučeným standardům. Z původních 244 m2 se plocha knihovny pro uživatele zvětšila na 618 m2. Došlo rovněž k rozšíření studijních míst o 221 % (z původních 19 na 61), což zajišťuje lepší komfort pro práci studentů. Knihovna byla vybavena novými technologiemi pro veřejnost, zahrnujícími počítače s připojením na internet, veřejnou wi-fi síť či infokiosky s katalogem knihovny a nábytkem odpovídajícím dnešním standardům. Současně bylo vytvořeno kvalitní zázemí pro volnočasové aktivity seniorů v Bílovci. A nejen pro ně – vybudováno bylo i atraktivní zázemí pro práci s dětmi a venkovní relaxační místo, zahrnující odpočinkovou zónu a hřiště pro pétanque. Knihovna je po rekonstrukci plně bezbariérová, její služby tak může využít i specifické spektrum uživatelů (např. se zdravotním handicapem, maminky s dětmi v kočárku). Novinkou pro návštěvníky bylo i rozšíření otevírací doby na stávajících 28 hodin týdně a nový sortiment služeb: půjčování čteček knih a širšího spektra audioknih a deskových her. Městu Bílovci se podařilo touto zdařilou rekonstrukcí zvelebit centrum, zvýšit atraktivitu svého náměstí a zkvalitnit infrastrukturu pro své obyvatele i návštěvníky.

Celkové náklady na rekonstrukci činily 23,5 milionu korun, z toho 76,5 % je hrazeno z dotace ROP Moravskoslezský kraj. Náklady města představovaly 5,5 milionu korun.

Nová knihovna pohledem knihovníků

Jak výsledný počin hodnotí sami pracovníci knihovny? Po přestěhování do nových prostor si museli zvykat na zcela jiné prostředí a některé léty zažité pracovní postupy se změnily. Největší změnou bylo, že se celý knihovní fond nenachází na jednom podlaží, ale je rozdělen do dvou pater a přízemí. Veškerý fond je tak uživatelům knihovny k dispozici ve volném výběru. Beletrie pro dospělé je rozdělena na dvě části: začíná v přízemí, kde je od písmene A do písmene F, a následně pokračuje v prvním patře. Tam se také nachází dětské oddělení s modrým schodištěm, které se v rámci knihovnických lekcí využívá i jako hlediště pro děti. Ve druhém patře se nachází naučná literatura pro dospělé. Ta je rozdělena do dvou zrcadlově stejných místností.

V otevírací době knihovny musí být ve fondu dva pracovníci knihovny, což je dáno právě rozmístěním knihovního fondu v patrech. Jeden knihovník pracuje u hlavního výpůjčního pultu v přízemí, kde probíhá vracení a půjčování knih. Knihovník v patře zastává hlavně roli pomocnou – pomáhá čtenářům s vyhledáváním knih, jak beletrie, tak i naučné literatury. Je schopen zjistit, zda uživatel měl daný dokument už někdy půjčený. Díky projektu získali pracovníci knihovny nového kolegu jako posilu týmu.

Přínosem jsou i větší kancelářské prostory pro pracovníky knihovny. Zde probíhají veškeré činnosti od akvizice, katalogizace, vrtání, podlepování a obalování knih. Součástí zázemí je i kuchyňka a sociální zařízení, je doplněno i o sprchový kout. Velkou výhodou je samostatný společenský sál. Je vybaven veškerou promítací a zvukovou technikou. Je také maximálně využíván pro nejrůznější účely – besedy, přednášky, setkání seniorů i školení zaměstnanců městského úřadu. Malou vadu na kráse ale pracovníci knihovny také našli. Je jím hlavní výpůjční pult. Jeho umístění není úplně funkční a to z toho důvodu, že čtenář po příchodu nevidí obsluhu za pultem a ta zase nevidí čtenáře. Je to dáno tím, že obsluha sedí za sloupem.

Zpětná vazba uživatelů a návštěvníků knihovny

Reakce uživatelů knihovny byly a jsou převážně kladné. Prostory knihovny na ně působí vzdušně a prostorně, pro pohyb mezi patry mohou starší uživatelé či maminky s kočárky využít prosklený výtah, který je v centrální části objektu. Bez problémů projedou mezi regály i kočárky a uživatelé se pohodlně míjejí. Vše bylo vytvořeno na základě standardů pro moderní fungování knihovny.

Uživatelé si chválí volný výběr knih z regálů, na kterých je dostatek místa (pokud je to možné, knihy se neukládají do nejvyšších polic). Uvítali i regály, které jsou určené pouze pro nově zpracované knihy – jsou přehledné a ideální pro rychlý výběr z novinek. Oceňují rovněž dostatek počítačů s online katalogem, na kterých mohou dokumenty vyhledávat. Rádi využívají i uzamykatelné skříňky. Zde si mohou umístit batohy a tašky, ale také oblečení, a to zejména v zimních měsících. Novinkou knihovny je čítárna. Tu často využívají návštěvníci, kteří nejsou v knihovně registrováni. Mohou se zde připojit k wi-fi nebo si místnost pronajmout na soukromé schůzky a školení.

Nové moderní prostory knihovny v kombinaci s ideálním situováním objektu v centru města umožnily knihovně uchopit příležitost a transformovat se na knihovnu 21. století. Prostory knihovny se staly živým komunitním centrem, kde si každý z uživatelů i návštěvníků přijde na své díky bohatému kulturnímu a společenskému programu, který knihovna pravidelně nabízí. V rámci nejrůznějších vzdělávacích a komunitních aktivit se tak stala pevnou oporou kulturního a společenského dění a její role ve zdejší komunitě skutečně napomáhá posílení soudržnosti místního obyvatelstva.

V roce 2015 knihovna získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Moravskoslezského kraje 2015, o rok později získala hned dvě nominace v soutěži Knihovna roku 2016, vyhlašované Ministerstvem kultury. V roce 2019 vyhrála Městská knihovna Bílovec cenu Knihovnická K2, a stala se tak nejlepší knihovnou Moravskoslezského kraje. V tomtéž roce uspěla v celostátní soutěži Městská knihovna roku 2019, kde získala zvláštní ocenění za vynikající komunitní a vzdělávací aktivity.

Foto: archiv KC Bílovec

O autorech: Mgr. Eva Ševčíková je ředitelkou Kulturního centra Bílovec, p. o., Tomáš Ocásek vedoucím Městské knihovny Bílovec.