JAN HRADIL  jan.hradil@osu.cz

Bezprecedentní doba epidemie nemoci COVID-19 nám v Univerzitní knihovně Ostravské univerzity umožnila prověřit naše služby a vyzkoušet si dělat je jinak. Pomocí dotazníku jsme se rozhodli zmapovat, jak efektivně umíme propagovat své služby, jak rychle a flexibilně jsme reagovali na změněné potřeby svých uživatelů a jaké odezvy se nám od nich dostalo.

Prvotní omezení

Budova knihovny a všechny její fakultní studovny byly návštěvníkům uzavřeny od 12. 3. 2020. Služby jsme však poskytovali i nadále – všem studentům jsme zasílali e-maily s odkazy na elektronické verze objednaných dokumentů, které se už nedaly vyzvednout (s tím velice pomohl Bookport a nově zpřístupněný Kramerius). O měsíc později, 20. 4., začaly být poskytovány výpůjční služby na základně předchozího objednání s bezkontaktním předáním.

Univerzitní prostředí si žádá také odlišný přístup k šíření informací. Všichni studenti univerzity tak byli hromadně informováni o změnách v knihovně, které vládním nařízením nastaly. Bylo tedy jednoduché oslovit uživatele s aktuálními nabídkami elektronických zdrojů nebo je později informovat o uvolňování restrikcí.

Novinky ve službách i přístupech

Kromě bezkontaktního půjčování knih byly zavedeny i další novinky. Ať už třídenní karanténa knih vrácených přes bibliobox, nebo tzv. „tisk to go“, služba, která studentům chyběla, když byly zavřené i studovny s reprografickými službami. Samozřejmostí bylo také placení poplatků výhradně bezkontaktními způsoby.

Studentům jsme bezplatně poskytovali také osobní konzultace, které byly zaměřeny na efektivní vyhledávání informací nebo na správné citování. Vzhledem k nemožnosti osobního setkávání byly konzultace, běžně nazvané Objednej si knihovníka, improvizovaně převedeny do elektronické pošty nebo realizovány přes MS Teams. Takto „na dálku“ bylo provedeno celkem 22 online konzultací.

Dotazníkové šetření

Šetření mělo zajistit zpětnou vazbu o úspěšnosti propagace našich služeb, efektivitě public relations na sociálních sítích, míře využití nově zavedených služeb i celkové informační gramotnosti uživatelů. Bylo totiž nasnadě, že v dobách omezení nastal ideální čas na seznámení s elektronickými informačními zdroji nebo na prohloubení dovedností při práci s nimi.

Průzkumu se nakonec zúčastnilo 414 respondentů z řad studentů Ostravské univerzity, z nichž mnozí využili také možnosti textové odpovědi u otevřených otázek. Tyto podněty budou využity při úpravách a rozvoji služeb knihovny.

Průměrně 37 % respondentů využívalo e-knihy během studia z domova, necelých 30 % respondentů umí využívat univerzitní nástroj EDS (EBSCO Discovery Service)  k vyhledávání elektronických článků a oblíbený je také citační manažer CitacePro, který během vládních opatření využilo dokonce 58 % respondentů. Přístup k manažeru CitacePro – stejně jako k dalším online nástrojům – mají studenti zdarma.

Zjistili jsme, že komunikace s uživateli není problém, protože více než tři čtvrtiny respondentů se dozvěděly o změnách právě z e-mailové korespondence knihovny a téměř polovina reagovala také na novinky na webových stránkách.

Vysoká byla spokojenost se službami knihovny v době mimořádných opatření; pouze 3 % respondentů spokojena nebyla, přičemž důvodem byla zejména nedostupnost e-verze konkrétního dokumentu, který respondenti právě potřebovali ke studiu.

Zajímavé bylo pro nás rovněž zjištění, že přibližně polovina respondentů si během studia vůbec poprvé vyzkoušela práci s elektronickými zdroji (ať už to bylo používání e-knih, vyhledávání článků v databázích nebo procházení elektronických časopisů). Tato dovednost se cení, a proto bylo shledáno pozitivním, že si čím dál více uživatelů rozšiřuje své zkušenosti s elektronickými nástroji, i když někteří tak činili „z donucení“, protože jim zkrátka nic jiného nezbývalo.

Překvapivá i příjemná byla informace, že uzavření knihovny u 61 % respondentů neznamenalo negativní ovlivnění jejich studia – podle doprovodných textových odpovědí lze soudit, že z valné části tomu napomohly také zasílané odkazy na elektronické verze dokumentů. U těch respondentů, kteří vliv na své studium pocítili, převažoval jistý diskomfort kvůli absenci tištěných knih. Jednalo se především o nemožnost mít knihu v ruce, listovat v ní, snáze s ní pracovat a vyhledávat v ní.

Adaptabilita knihovny i uživatelů

Závěrem lze říci, že knihovna prošla nelehkým obdobím mimořádných opatření se ctí. Tak jako naši respondenti byli nuceni naučit se pracovat s novými nástroji, i my jsme byli donuceni k procvičování flexibility, obratnosti a schopnosti improvizovat, ale též k soudržnosti, opatrnosti a vstřícnosti.

Jednu z odpovědí na závěrečnou otevřenou otázku uveřejňuji: Velmi oceňuji aktivní, otevřený a tvůrčí přístup jak zaměstnanců knihovny, tak univerzity celkově. Bylo nepřehlédnutelné, jak se nám všemi možnými prostředky snažili studium od stolu usnadnit. Jménem naší knihovny a všech jejích pracovníků za všechny podněty a odpovědi respondentů děkujeme.