MARTA PILNIKOVÁ marta.pilnikova@mlp.cz

Jak si vedly knihovny v prvním kole v ringu s nevídaným soupeřem jménem covid-19? Sdružení knihoven ČR pozvalo odbornou veřejnost na konferenci CovidCON s podtitulem Knihovny v čase krize. V sále Ústřední knihovny Městské knihovny v Praze (MKP), která byla spolupořadatelem akce, se 8. 9. a s patřičnými rozestupy sešli přednášející i diváci. Následující text přináší stručná shrnutí jednotlivých příspěvků jak z první, obecnější části, která reflektovala řízení a metodické vedení knihoven během krize i zahraniční zkušenosti, tak z druhé části, která představila řadu příkladů dobré praxe proměny služeb v různých typech knihoven.

Blok první: První vlna z první řady

Příspěvky slibovaly příběhy z dob hektického rozhodování a nové nápady, jak se dostat ke čtenářům a jak znovu otevřít.

Tomáš Řehák, ředitel MKP, nám na začátku povídání o Krizovém řícení…ehm, tedy řízení připomněl světové i domácí dění od března a nejasnou, neustále se měnící situaci knihoven. V MKP začali členové krizového štábu okamžitě situaci řešit tak, aby se udržely v chodu nevyhnutelné procesy, snažili se pružně reagovat a připravovali se na dobu po znovuotevření knihoven. Součástí strategie v čase úplné uzavírky byla v mnoha případech změna pracovní náplně a poskytování covidových služeb. Šijí se roušky, zavedené doučování, školení i pracovní setkání probíhají online. MKP informuje, vytváří online obsah a podcasty, každý den se vydává nová e-kniha. Senioři vděčně vítají aktivitu telefonování z knihovny. A protože budoucnost je pořád nejistá, vznikají Scénáře vývoje do konce roku 2021. Výhrou asi bude nalezení správné rovnováhy mezi panikou a obezřetností; receptem na katastrofu spíš realizace extrémních řešení. Knihovna musí vyvažovat a počínat si tak, aby neohrozila svoji personální politiku, ekonomiku a pověst.

Vít Richter, generální ředitel NK ČR, zvolil nadšený název: Dezinfekci máme, roušky taky, těšíme se na čtenáře, v pondělí otvíráme! Jak ale aplikovat novou Koncepci rozvoje knihoven, když jsou knihovny zavřené? Knihovnický institut odpovídal na mnohé dotazy (nejčastěji pracovně právní, ale také týkající se dezinfekce a karantény knih), tvořila se infografika. Návštěva knihovny se přesunula do digitálního prostoru a knihovny předvedly svou kreativitu (výdejní okénka, knihy do domu). Inspirace pro co nejvhodnější podmínky znovuotevření se hledala v Jižní Koreji, Rakousku i Německu. Knihovnická sdružení a Ústřední knihovnická rada spolupracovaly s Ministerstvem kultury, vznikl nový harmonogram vlády s doporučením ÚKR. Nakonec po 45 dnech uzavírky bylo otevření náhlé a knihovny na předčasný termín nebyly z různých důvodů připraveny. Byly však vyhodnoceny jako místa se středně nízkým rizikem nákazy (místo na diskotéku běžte do knihovny). 

Klára Rösslerová, ředitelka knihovny Filozofické fakulty UK, nás vzala na rychlou exkurzi do Zahraničních knihoven v době koronavirové pandemie. Jednotlivé země definují stav podle semaforu výskytu viru a doporučení v jednotlivých zemích se samozřejmě liší. Všechny knihovny se však zaměřily na online prostor. Ve Švédsku a vlámské části Belgie zůstala většina knihoven otevřena celou dobu, v Jižní Americe jsou pořád knihovny zcela uzavřené. Knihovny po znovuotevření fungují trochu jinak: počet uživatelů v knihovně se omezuje rezervacemi návštěv či vstupenkami do knihovny s využitím tiketovacích systémů. Všude se klade důraz na zvýšený úklid, sociální distancování a školení zaměstnanců. Využívají se moderní technologie: systémy typu Click & collect/Grab & go; objednávky, selfchecky, automatické návratové boxy, online databáze se vzdálenými přístupy.

Blok druhý: Jeden za všechny…

Příspěvky se snažily osvětlit zákulisí projektů Moravské zemské knihovny (MZK), Národní knihovny ČR (NK ČR), Asociace knihoven VŠ ČR (AKVŠ) a představit také výsledky průzkumů aktivit knihoven.

O projektu Kup knihu mluvil Tomáš Kubíček z MZK. Tento projekt je důkazem toho, jak se v krizové době dokázalo aktivizovat společenství knihoven, spisovatelů, nakladatelů a knihkupců, aby se jeho členové vzájemně podpořili a ukázali svoji solidaritu. Kampaň se rozběhla neuvěřitelně rychle a odrazila se v celostátních i lokálních médiích; třicet dva českých spisovatelů se zapojilo do online podpory kampaně natočením videa se svým krátkým autorským čtením.

Ve spolupráci s MKP byl spuštěn web ctenidetem.knihovny.cz (seznamy doporučené literatury pro děti různého věku). Připravenou výstavu k Akci K (akcek.knihovny.cz) bylo nakonec nutné převést na jiné médium a vytvořit virtuální výstavu. A v online prostředí, které ruší hranice, se odehrál i knihovnický kurz pro slovenské knihovníky. T. Kubíček na závěr prozradil podmínky zvládnutí každé pandemie: motivovaní kolegové, týmová práce s kompetencí vidět systém, nejen jeho dílčí část; flexibilita a tvůrčí myšlení, schopnost převzít odpovědnost a navrhnout řešení, schopnost respektovat odpovědnost toho druhého; uvědomění si, že každý problém má mnoho řešení a hned několik může být úspěšných.

Plné zpřístupnění digitalizace pro studenty vysokých škol přiblížil Zdenko Vozár z NK ČR v příspěvku Knihovna a student v době virové. Celý proces komplikují autorská práva, ale kvůli nové situaci byl po dohodě mezi NK ČR a Dilií o bezúplatné licenci a ve spolupráci s MZK spuštěn nový druh služby Kramerius pro VŠ, která se využívala po zbytek karantény. Bylo to technicky velmi složité i kvůli obrovskému nárůstu uživatelů z oblastí mimo vzdělávání. Pro další rozvoj je nutné posilnění síťové architektury, mirroring, optimalizace aplikace, příprava další dokumentace, návodů a procesních postupů.

Hana Landová, ředitelka Knihovny ČZU a předsedkyně AKVŠ, si se svými kolegy kladla otázku, co dělat, když studenti nemohou do knihovny. A knihovníci také ne… Akademický rok běží dál navzdory všemu, dokončují se závěrečné práce a studenti potřebují poradenství knihovny. Jak to skloubit s individuálním nastavováním pravidel jednotlivých vysokých škol, odlišností opatření krizových štábů a fungováním specifických pracovišť? Je potřeba udržet v chodu univerzitní nakladatelství a e-shop, zajistit online konzultace a zpřístupnění online zdrojů. Knihovna umožňuje službu „tisk to go“ (pošli PDF a vytiskni v knihovně), nevyužívané kapacity počítačů se poskytují pro výzkumné účely. Výstava Tajemství mikrosvětů se překlápí do virtuálního prostoru. A když už potřebujete do akademického prostoru i fyzicky, potenciální univerzitní maskot tapír jihoamerický vám pomůže udržovat ty správné rozestupy.

S dotazníkovým šetřením, které se zaměřilo na komunikaci a fungování knihoven v čase pandemie, nás seznámily Eliška Bartošová (KISK FF MU) a Adéla Dilhofová (MZK) v příspěvku A co na to české veřejné knihovny: regionální kontext. A. Dilhofová analyzovala dopad vládních opatření v knihovnách Jihomoravského kraje. Do šetření se zapojila víc než polovina knihoven. Měla zodpovědět dotazy na obsah, formu a kanály komunikace knihovny s uživateli, jaké jsou poskytované vlastní i sdílené online služby. E. Bartošovou zajímalo, co dělá knihovna na pomoc sama sobě (krizová opatření, šití roušek, dezinfekce; dohánění restů, přechod do online prostředí), jakou pomoc veřejnosti nabízí (knihovna jako poskytovatel informací různého typu) a co knihovnám chybí. Výsledek vybízí k tomu, aby knihovny víc využívaly online prostředí a nové služby, nastal čas na restart a jiný pohled na knihovnictví.

Blok třetí (odpolední): Knihovny aneb Služby všeho druhu

Obsahoval příspěvky se zkušenostmi z různých míst Česka.

Jako první v odpoledním bloku neobyčejných covidových služeb vystoupila Jana Jindřichová z MKP s příspěvkem Zarouškované knihovny. MKP jako jedna z mnoha knihoven v čase uzavírky část svého snažení věnovala šití roušek. A stylem manufaktury využila Atelier se šicími stroji v nově otevřené pobočce Jezerka, ochotné kolegyně šily roušky také doma. Vznikl TRN (tým rychlého nasazení), který rozvážel nakoupený materiál a distribuoval hotové roušky.

Jak to bylo v Poličce, vyprávěla Hana Šandová z Centra technického vzdělávání Půda v Městské knihovně Polička. Akčně se vrhli na tisk zakladače šikmých proužků, iniciovali tisk ochranných štítů (Tiskne celé Svitavsko), propojili tiskaře a distributory.

Lenka Greplová z Městské knihovny Ladislava z Boskovic v Moravské Třebové se podělila o své zkušenosti se službou Knihy až do domu. Řešili otázky jako všechny knihovny, které se pokoušely zavést podobnou službu: Jít do rizika? Kdo to bude dělat? Jak všechny procesy nastavit efektivně? Pustili se do toho po domluvě s hygienickou stanicí; bezkontaktní donáškové služby se ujal Junák – český skaut a vše se zautomatizovalo (byl vytvořen webový formulář s možností objednání tří knih a deseti časopisů).

Jak Knihovna nezavírá, knihovna žije, ukázala Dagmar Kučerová z Městské knihovny Louny otevřením virtuálního prostoru pro návštěvníky všech věkových skupin. Prostřednictvím Facebooku mohly děti každý den sledovat vysílání pořadu Knihovna dětem, v kampani Řekni babičce, řekni dědovi propagovali mládežníci virtuální aktivity knihovny. Fungovala roznášková služba Knihy za dveře, senioři i tady ocenili možnost telefonického sociálního kontaktu díky Horké lince s Marcelkou. Na webu se pro ně také připravovaly různé projekty, úkoly a aktivity (Třetí věk za školou). Potvrdilo se správné směrování na distanční služby.

Panelová diskuze: Jak se do lesa volá, když se z lesa nic neozývá, nebo ozývá?

Týkala se hlavně komunikace v knihovnách směrem k uživatelům, zřizovatelům i zaměstnancům.

Příspěvek Koronavirové milníky a zásadní události Jana Delonga z Knihovny Třinec panelovou diskuzi otevřel.

Moderování se ujal Daniel Bechný ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Panelisté Lenka Hanzlíková z MKP, Martina Šmídtová z MZK, Lukáš Dlapa z Městské knihovny Blansko, Marek Uhlíř z Městské knihovny Břeclav a Jan Delong se shodli na tom, že knihovny jsou velmi kreativní v nacházení cest ke čtenáři a jsou ochotné jít i do určitého rizika, když vidí touhu čtenáře po tradičním médiu. Knihovny se do poslední chvíle před uzavřením snažily poskytovat služby, o čem svědčí i rekordní návštěvnosti. Využívaly všechny dostupné komunikační kanály včetně sociálních sítí (a někde i místní rozhlas), komunitní kontakty (třinecký Senior Point). Není možné nedělat nic, umožňuje se online registrace, streamování, rouškové fotosoutěže; vymýšlí se uskutečnění naplánovaných programů v online prostoru. Knihovny mají velkou podporu veřejnosti, ale abychom ustáli tlak na úspory v oblasti lidských zdrojů, potřebujeme ukázat zřizovateli svoji flexibilitu a široké možnosti své prospěšnosti (komunitní místo distribuce dezinfekce, spolupráce s různými organizacemi typu Skaut).

Konferenci CovidCON skvěle uzavřely dva výroky: Není nutno dělat úplně všechno a Nejhorší smrt je vyděšením.           

V průběhu polední pauzy bylo možné navštívit makerspace Suterén, v další přestávce pak prostory Ústřední knihovny MKP. Po konferenci se zorganizovala návštěva nově otevřené dílny MKP na smíchovské náplavce DOK16 a následující den prohlídka dalších poboček – Jezerka, Korunní a Malešice.

Pozn.: Audiozáznam přednášek si můžete pustit na https://sdruk.cz/covidcon-do-ucha/.