Mnohé je jinak 2

Milé čtenářky, milí čtenáři,

když jsem přede dvěma měsíci předával štafetový kolík editorialu, na jeho konci jsem si spolu s pozdravem zaprognózoval, že se s vámi možná loučím před druhou vlnou koronavirové epidemie. Nyní hořce konstatuji, že bohužel pravdivě, a proto jsem si dovolil rovněž recyklovat jeho titulek ze září. S nadějí jsem se loučil s praxí konání redakčních rad ve větší či menší míře formou videokonference. Jako svým způsobem konzervativní staromilec upřednostňuji osobní kontakt, čímž netvrdím, že tím kvalita těchto porad nějak utrpěla.

V hlavě jsem už ale nosil a prakticky předjednával téma posledních dvou čísel letošního ročníku, a to dopad koronavirové situace na knihovny: v jednotlivých regionech naší země, v zahraničí, jak to ovlivnilo jejich služby a činnost. Nechtěl jsem dát jen prostor k popisu tohoto tíživého stavu, který decimuje na jednom z předních míst kulturu, ale spíše přispět k prezentaci nápadů a postupů, jež mohou být inspirativní pro jiné. Domluvené příspěvky začaly přicházet zprvu váhavě, některým napomohl telefonát či mailová zpráva.

Nyní, kdy jsem z médií (zhruba v polovině října) doslova zavalován pochmurnými čísly o počtu nově nakažených, o narůstající bilance hospitalizovaných i počtu úmrtí, čímž se naše země rozhodně nemůže chlubit, a kdy ubylo triumfálních prohlášení premiéra, jak jsme minimálně evropskými premianty v řešení a eliminaci šíření covidu-19, jako by se také strhla lavina zpráv s nápady a řešeními, jak knihovny a jejich pracovníci inovativně přistoupili k situaci a jak aktivně zaplňují zužující se kulturní prostor, který zbývá dětem a mládeži, školákům a studentům, zdravým či handicapovaným, dospělým i seniorům. Myslím si, že v souladu se zde prezentovanými výsledky dotazníkového šetření mezi uživateli Univerzitní knihovny Ostravské univerzity si všichni zaslouží poděkování, obdiv a přání, aby vytrvali a nevzdávali to. Nečekaná situace, které zatím nedokáží vzdorovat ani nejvyspělejší státy světa, prolíná řadou příspěvků i tohoto čísla, nejen avizovaným hlavním tématem. Jak se zdá, přelije se i do příštího ročníku.

Dokladem toho, že mnohé je jinak a nic není definitivní, je například knižní veletrh Svět knihy Plzeň. Původně zrušená akce se měla nakonec konat v náhradním termínu na konci září. K tomu však také nedošlo. Naopak ve stejném městě krajskou knihovnou pořádaná Noc literatury se uskutečnila, byť v přesunutém termínu až na počátku října. A měla podle zpráv, které ke mně dolehly, úspěch. Mnohé je totiž jinak, může ale být ještě všechno i úplně jinak... 

JAROSLAV CÍSAŘ