Main content
TÉMA: Knihovny a uživatelé se specifickými potřebami: Handicap Friendly
HELENA HUBATKOVÁ SELUCKÁ hubatkovaselucka@gmail.com
Problematikou služeb knihoven osobám se specifickými potřebami se dlouhodobě zabývá odborná sekce SKIP. Ta přijala roku 2019 kratší název Bezbariérové knihovny. Byl to logický krok, neboť sekce měla v URL webu právě tento název. Sekce se podílí na koncepcích, plánech pro tuto oblast, stojí za metodickým materiálem Rovný přístup – Standard Handicap Friendly1. Členové sekce přednášejí o dané problematice studentům vysokých škol, knihovníkům i návštěvníkům knihoven. Podílejí se na budování povědomí o tom, co to znamená „přístupná knihovna“. Je možné použít také označení „bezbariérová knihovna“, i když to často evokuje zejména fyzickou přístupnost budovy a vnitřních prostor knihovny, přestože je tato problematika mnohem širší.
Součástí činnosti sekce je i praktické naplňování metodik Handicap Friendly. Aktuálně připravuje nové metodiky pro oblast interkulturního knihovnictví a pro rodiny s dětmi. Knihovny mají totiž možnost požádat o otestování a následnou certifikaci v oblasti přístupnosti pro osoby se specifickými potřebami. V současné době je možné podat si žádost o posouzení Handicap Friendly pro osoby se sluchovým, zrakovým, tělesným nebo mentálním postižením.
Standard Handicap Friendly
Zmíněný standard stanovuje osm oblastí, ve kterých knihovna musí uspět, aby se stala opravdu přístupnou. Jedná se o:
— obecné požadavky
— personál
— fond a služby
— technické a materiální podmínky
— webové stránky knihovny
— spolupráci a propagaci
— akce
— integrační aktivity.
Na vlastní standard v uvedené publikaci navazuje univerzální metodika, která platí pro všechny typy postižení a rozvíjí, co musí knihovna splnit, aby byla přístupná lidem se specifickými potřebami. Na tuto metodiku navazují pak konkrétní metodiky, které se zaměřují na uživatele ze čtyř oblastí specifických potřeb: uživatele se sluchovým, zrakovým, tělesným a mentálním postižením. Tato část pak pojednává o zcela konkrétních opatřeních, včetně příkladů, ve kterých knihovny mohou najít návod, jak dané body splnit nebo jak případné nedostatky, které není v jejich silách odstranit (např. samostatné rozhodování o budově knihovny), kompenzovat.
Publikace tak umožňuje knihovnám nejen seznámit se s tím, co se požaduje, ale také, jak příslušné požadavky naplnit. Základní pilíře (personál, budova, vybavení, web, fond a služby) poskytují také odrazový můstek pro tým sekce Bezbariérové knihovny, který přihlášenou knihovnu posuzuje. Potkává se v něm člen sekce (garant celého hodnocení) s odborníky na přístupnost webových stránek a fyzickou přístupnost budovy. Poslední dva zmínění specialisté nejsou členy sekce, ale profesně se dané problematice věnují a dlouhodobě se sekcí spolupracují. Hodnotitelé pak nezávisle na sobě navštíví knihovnu, aby se přesvědčili (např. dotazováním zaměstnanců ve službách, měřením prostorů či rozhovory se čtenáři se specifickými potřebami), zda knihovna naplňuje standard a metodiky Handicap Friendly. Další část hodnocení probíhá podrobným studiem webových stránek knihovny.
Získání certifikátu
Na informace, které se nepodaří získat z webu a osobních návštěv, je pak dotazováno vedení knihovny. To vše dá dohromady obrázek o tom, zda knihovna naplňuje stanovené požadavky. Výsledkem práce posuzujícího týmu je hodnotící zpráva s doporučeními, v jakých oblastech je možné knihovnu dále rozvíjet a kam směrovat další síly, a také s doporučením k udělení certifikátu Handicap Friendly. Pokud se stane, že knihovna nenaplní všechny body, může využít hodnotící zprávu pro nápravu stávajícího stavu a má šest měsíců na to, aby slabé body doplnila a vykompenzovala. Podaří-li se jí to, je možné udělit certifikát dodatečně. Certifikát Handicap Friendly má platnost pět let a poté si knihovna může znovu zažádat o hodnocení. V současné době je cena za posouzení stanovena na 5000 korun, z čehož část hradí SKIP (výše tohoto příspěvku je proměnlivá a schvaluje ji na konkrétní období vedení SKIP). Certifikovaná knihovna může certifikační logo využít ke své propagaci v reálném i virtuálním prostředí.
O certifikaci si dosud požádalo pouze sedm knihoven, z toho čtyři byly úspěšné, jedna se posuzuje, jedna je v onom „odkladném“ stadiu (dotahuje některé připomínky hodnotitelů) a jedna zatím neuspěla. Poslední certifikovanou knihovnou je Knihovna Kroměřížska. Pro příklad a inspiraci pro ostatní knihovny uvádíme níže některé body z jejího hodnocení.
Knihovna Kroměřížska
Její budova je v majetku města. Dříve ale celá nepatřila knihovně, součástí stavby byla i pošta. Ale i ta směřovala k bezbariérovosti pro své návštěvníky. Postupně se podařilo získat pro knihovnu celý objekt, využít nájezdu do budovy, dobudovat bezbariérové parkovací stání, přebudovat schodiště včetně schodišťové plošiny do počítačové učebny v suterénu.
Knihovna se nachází ve dvou nadzemních patrech a v suterénu, kde je školicí centrum s počítačovou učebnou. Druhé nadzemní patro je dostupné pomocí výtahu, v prvním se nachází bezbariérová toaleta; do suterénu je přístup pro lidi na vozíku pomocí sklopné plošiny. Současné podmínky knihovny neumožňují, aby mohli uživatelé knihovny využívat výtah i toaletu zcela samostatně, je součástí služebních prostor knihovny, ale velmi ochotný personál vždy prostory zpřístupní. Stejné je to i v případě zájmu o návštěvu oddělení pro děti a mládež, které se nachází ve druhém nadzemním patře.
V současné době jedná knihovna o stavebních úpravách, které mají umožnit návštěvníkům samostatný přístup k bezbariérové toaletě i výtahu. Celý prostor je výborně zmapován do jasného orientačního plánu, který je dostupný na všech křižovatkách v knihovně – při vstupu do budovy z hlavního vchodu i z bočního bezbariérového.
Ve svých prostorách nabízí knihovna využití chodítka, čtecí zařízení pro slabozraké, indukční smyčku, mikrofon, Friendly Vox, lekotéku. Je zde dostatek klidných relaxačních míst, kde je možné se posadit nebo využívat počítač a najet vozíkem pod stůl. Součástí nabídky je i roznášková služba.
Na webových stránkách je možné najít v sekci Služby záložku Uživatelé s tělesným postižením, kde získají zájemci informace o tom, jaké služby knihovna nabízí této cílové skupině, a fakt, že všichni zaměstnanci jsou proškoleni pro poskytování služeb uživatelům se specifickými potřebami. Kromě toho jsou v knihovně i zaměstnanci s hlubší znalostí problematiky osob s tělesným postižením, kteří mohou být označování jako knihovníci-asistenti (viz Metodika Handicap Friendly, část II – Personál, bod 2.2). Knihovna prošla auditem webových stránek, který neshledal žádné závažnější nedostatky, jež by vedly k neudělení certifikátu.
Knihovna zájemcům rozesílá informační bulletin, ale kromě toho je v kontaktu i s místními organizacemi zastřešujícími osoby se specifickými potřebami, kterým zasílá pravidelně informace o vzdělávacích programech a dalších novinkách. Spolupráce s partnery z řad těchto organizací vede k tomu, že návštěvníci knihovny zde mohou pravidelně vidět prezentaci činnosti těchto organizací, prodej výrobků klientů z domovů pro seniory, oblastní charity a dalších.
Závěr
Foto: autorka
Pozn.: Více o činnosti sekce i přihlášku k certifikaci najdete na stránkách SKIP: https://www.skipcr.cz/odborne-organy/bezbarierove_knihovny/zakladni-informace.
1 CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup – Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7