Main content

VYUŽITÍ NOVÝCH TECHNOLOGIÍ: Využití MOOC kurzů v prostředí knihoven

TEREZA VOTÝPKOVÁ votypkovater@gmail.com

Massive Open Online Courses (zkráceně MOOC) si během let své existence prošly velkým vývojem a stejně tak i jejich potenciál využití. Dnes už není překvapující se setkat s kurzy tohoto typu ve velkých organizacích jako je Google či IBM, které využívají těchto kurzů k výchově budoucích zaměstnanců, či v prostředí velkých světových univerzit, které tak zpřístupňují své materiály a zkušenosti široké veřejnosti. Jak ale v této oblasti mohou figurovat knihovny?

Role knihoven

Bylo identifikováno několik oblastí, kde knihovny mohou pomoci v rámci MOOC – jedná se o oblast autorských práv, tvorby kurzů, podpory studentů a uchovávání MOOC kurzů (Ghosh, 2015). Knihovny na sebe tedy mohou vzít roli obstaravatele potřebných autorských práv, a ulehčit tak práci univerzitám a dalším institucím, které se tvorbou kurzů zaobírají. Tvorba kurzů může být velmi časově i finančně náročná a právě licence a podobné nezbytnosti jsou velkou položkou v celkovém vyčíslení jejich nákladů. Knihovny mají skvělý přehled o zdrojích placeného i neplaceného obsahu, což jim dává výhodu, kterou lze využít. Tato nová služba knihoven bude s vývojem situace ve světě a postoje k online výuce potřeba.

Tvorba vlastních kurzů

Knihovny jako takové mají také skvělou startovní pozici pro vytváření vlastních kurzů. Kombinace již zmíněného přehledu o zdrojích a zázemí s potřebnými nástroji (např. kamera) vytváří další důležitou výhodu. Jediné, co může knihovnám chybět, je pokrytí velkého množství témat, na které je potřeba velké množství různých expertů z oboru. Nic jim ale nebrání vytvářet kurzy pro trénink budoucích i současných knihovníků. Se stále novými technologiemi a potřebou znát nové trendy v knihovnictví by takové kurzy mohly urychlit předávání informací mezi knihovnami a přípravu jejich budoucích pracovníků na práci s novými materiály a zdroji. Například kurzy strategie vyhledávání ve zdrojích či citování by byly určitě atraktivní i pro širokou veřejnost, a to především studenty univerzit, kteří se s tímto tématem setkávají přinejmenším v rámci psaní závěrečné práce.

Pod podporou studentů je možné si představit například zpřístupňování kurzů pro studenty a celkově pro všechny zájemce. Mnoho poskytovatelů kurzů má na svých stránkách uvedenou možnost spolupráce s jinými institucemi, což by mohla být velmi pozitivní příležitost pro knihovny. Dále je možné si pod podporou představit určitou asistenci v rámci výběru/použití kurzů. Přehlcení informacemi již není nic nového a postupně se přibližujeme také k přehlcení kurzy, kdy velké univerzity a instituce tvoří spoustu kurzů, ale uživatel se v tom množství již začíná ztrácet. Knihovna v tomto případě může hrát roli průvodce a zájemcům nabídnout konkrétní kategorizaci kurzů a pomoci s výběrem. Tento bod navazuje na zajišťování autorských práv, kdy se knihovna také chová jako podpůrná instituce. Asistence knihoven tedy může být směřována přímo na koncového uživatele či na samotného tvůrce kurzů. Tímto způsobem se knihovny mohou stát určitým prostředníkem mezi tvůrci a koncovými uživateli.

Archivace

Uchovávání MOOC kurzů je další zajímavé místo, kde mohou knihovny využít svých znalostí a schopností. Knihovny jako takové uchovávají a chrání dokumenty všeho druhu, ale kdo se snaží uchovávat a chránit MOOC kurzy? Platformy, které zpřístupňují kurzy, jich totiž nabízejí stále víc a víc, postupem času dochází k jejich aktualizaci a o starší verze se již nikdo nezajímá. Jsou to však stále zdroje informací, a proto bychom se měli snažit o to, aby existoval nějaký archiv přímo určený pro MOOC kurzy. Knihovny zde mají velkou příležitost vytvořit jejich velký univerzální archiv, který mj. umožní získat přehled o jejich tvorbě a poskytne dostatek dat pro vytváření zajímavých statistik. Při psaní své bakalářské práce na téma MOOC kurzů jsem sama hledala statistiky, které by byly z důvěryhodného zdroje. Určitě bych ocenila statistiku ze zdrojů větší instituce, jako je knihovna.

Tyto oblasti by se daly ještě rozšířit o další možnosti využití MOOC kurzů v knihovnách. Například velmi častým problémem a překážkou je vysoká časová a finanční náročnost tvorby kurzů. Je důležité propojit velké množství oblastí od odborné přípravy materiálů po stříhání jednotlivých videí. Existuje zde spousta místa pro inovace. Zaměřit se na zjednodušení tvorby kurzů by bylo v budoucnu s přihlédnutím na současnou situaci velmi žádané. Koronavirové období ukázalo, že školy a univerzity nejsou na takové negativní okolnosti připraveny – pro efektivnější vzdělávání bylo potřeba reagovat rychle. Ve většině škol se vyučování muselo řešit nahodile. Digitalizace všech kurzů by ale byla pro školy příliš finančně a časově náročná. Přesně zde je místo pro efektivní působení knihoven. Mohou například školám, které mají zájem o tvorbu kurzů, nabízet seznamy informačních zdrojů s přátelskými cenami za jejich obsah, či mohou také přijít na nové zajímavé formáty MOOC kurzů, které zjednoduší uživatelům studium. Nespornou výhodou knihoven je jejich zázemí, ve kterém mají přístup k obrovskému množství různých zdrojů, ze kterých mohou čerpat.

Online výuka a digitalizace informací

Ať už mluvíme o jakékoliv oblasti, ve které mohou knihovny buď pomoci při tvorbě MOOC kurzů, nebo samy z jejich existence těžit, je důležité si uvědomit, že tyto kurzy nejsou přímým nepřítelem knihoven. Naopak se mohou stát velmi strategickým nástrojem. Stěžejní ovšem je neignorovat tento rostoucí trend a pokusit se ho řádně pochopit. Věřím, že s větším zájmem o toto výukové prostředí bude stoupat i zájem o tvorbu dokumentů v českém jazyce, které se tímto tématem budou zabývat. Při rešerši pro účely své bakalářské práce jsem nenarazila na žádný pro mě relevantní zdroj v českém jazyce. Není to problém pro lidi, kteří dobře ovládají angličtinu, ale to nelze předpokládat všeobecně. Objevuje se tak další mezera, kterou mohou knihovny zaplnit například publikováním článků na toto téma a informováním široké veřejnosti.

Období online výuky a karantény takřka končí a vracíme se do normálního života. Neznamená to ale, že se něco podobného už nikdy nestane. Potřeba tvorby MOOC kurzů nebo kurzů jim podobných bude stoupat. Stejně tak může stoupat důležitost role knihoven, pokud včas zareagují na tento trend. Neznamená to také, že knihovny musí hned začít vytvářet jeden kurz za druhým a zaměřit všechnu svou aktivitu na tato výuková prostředí. Měly by ale tento trend aktivně sledovat a hledat pro něj relevantní a možná využití, která by se dala implementovat do služeb knihovny či do způsobů vzdělávání jak široké veřejnosti, tak i vlastních zaměstnanců. Potenciál těchto kurzů je velký a dalo by se říci, že se jedná o nový specifický zdroj informací ve velice přirozeném formátu, který si určitě zaslouží pozornost vzdělávacích institucí všeho druhu, tedy i knihoven samotných.

Závěrem je důležité zopakovat fakt, že MOOC kurzy by neměly být vzdělávacími institucemi brány jako nějaký nepřítel, ale spíše jako nástroj, který může zefektivnit proces předávání informací a znamenat velký posun vpřed v digitalizaci informací.

Zdroj:

GHOSH, Maitrayee. The rise of MOOCs and roles for libraries [online]. 2015 [cit. 10. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/283319826_The_rise_of_MOOCs_and_roles_for_libraries.

 

Tereza Votýpková – studentka posledního ročníku oboru Informační média a služby na Vysoké škole ekonomické v Praze