KLÁRA SMOLÍKOVÁ klara.smolikova@tiscali.cz

ve spolupráci s Richardem F. Vlasákem

Sotva byly tříleté Národní oslavy výročí Jana Amose Komenského zahájeny, epidemie koronaviru většinu naplánovaných akcí zhatila či v lepším případě odsunula. I řada knihovníků oplakala dlouho připravované programy. Jako autorka výstavy Komenský v komiksu, připravené pro Národní pedagogické muzeum a knihovnu Jana Amose Komenského, od března nepřístupné, jsem místo organizace doprovodných aktivit v čase karantény přemýšlela, co tato unikátní situace může říct o Komenském a zda nám toto srovnávání umožní i jiný pohled na nás samotné.

V této minisérii bych ráda upozornila na některé motivy, myšlenky či postřehy, které jsme na výstavě zaměřené především na dětského návštěvníka vypíchli a které by mohly sloužit jako inspirace pro knihovny. Doufám, že po přečtení nebudete bohatší jen o myšlenky, ale i nápady využitelné na půdě knihoven.

Tříleté oslavy – od smrti k narození

Hned první informace je ryze praktická. Tentokrát máme na Komenského dost času. Rok 2020 sice upomíná na 350 let, které uplynuly od smrti tohoto velikána, ale na rok 2022 připadá 430. výročí jeho narození. Knihovny se přirozeně k oslavám přihlásily. U příležitosti kampaně Březen – měsíc čtenářů 2020 byl představen plakát s vyobrazením Komenského od Renáty Fučíkové doplněný citátem „S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školy“.

Jenže pak události nabraly úplně jiný směr. Knihovnice se v první vlně často pustily do šití roušek a pomoci komunitě. A i když se provoz knihoven opět obnovil, opatření dopadají na celou paletu aktivit, které knihovníci veřejnosti zajišťují, včetně vzdělávací činnosti. Přitom právě z přístupu knihoven k dětským čtenářům by měl Komenský radost, jak je patrno z citátu výše.

Berme děti vážně

Najdeme však hlubší paralely. Mnohé holčičky a kluci se tento školní rok už do lavic nevrátí a zdaleka ne všechny děti mají v domácnostech vhodné podmínky pro výuku. Knihovny jsou místy, kam malí čtenáři docházejí pro radu, povzbuzení a informace. Někteří zde nacházejí také klid a podklady pro vypracování úkolů a studium, jiní možnost využít počítač či připojení na internet.

Ti, kterým při domácí výuce ve druhém pololetí ujel vlak, budou potřebovat podpořit dvojnásobně. Proč zrovna zde? Protože dítě je v knihovnách bráno vážně a čtením se stává svobodnějším člověkem. A to je v souladu s Komenského pedagogikou, která vzbuzuje ducha svobodného přemýšlení a rozvíjí osobní odpovědnost.

Časy moru, časy koronaviru

Bylo by troufalé srovnávat morové epidemie 17. století s dnešní situací. Přestože úroveň hygienických opatření, zdravotní péče, prevence a informovanosti je zásadně jiná, zkušenost s onemocněním COVID-19 nás silně zasáhla. Když jsme připravovali výstavu a první místnost nazvali Nebezpečná zóna, zdálo se, že přeháníme. Jenže my jsme návštěvníka nejprve chtěli uvést do poměrů, které Komenského utvářely. Jeden z trojice úvodních panelů je věnován moru, který vzal Komenskému ve dvanácti oba rodiče a později i první ženu a dvě děti.

My, bohudík, takovým tragédiím čelit nemusíme a naprostá většina nemocných se zotavuje. Jenže poselstvím zmiňovaného komiksového panelu nebylo ukázat pouze tyto dva formující okamžiky života, ale především jejich důsledky. Jak Komenský s touto zkušeností naložil? Nikdy neztrácel ze zřetele, že je třeba chovat se k nemocným lidsky. Stigmatizace nakažených jsme v posledních měsících byli svědky také, naštěstí je nikdo nezavíral v domech se zatlučenými dveřmi a okny nebo je nevyháněl.

Stoupenci jednoty bratrské se po propuknutí morové nákazy v Lešně snažili poskytovat nemocným podporu, pomáhat jim, a to především v udržování čistoty. Nikdo neměl umírat bez pomoci. Komenský sám propagoval preventivní hygienická opatření a vyzýval autority k systémovým řešením, jakým bylo třeba odvádění špíny z města.

Pomozme dětem zážitky zpracovat

V českém školství a mnohdy i rodinách bývá zvykem od nepříjemných situací utéct, zamlčet je. Tak nějak se nepředpokládá, že by si děti ve zprávách všimly teroristických útoků či válečných konfliktů. Přitom stačí poslouchat, na co si o přestávkách hrají či jak se nelichotivě titulují, a z omylu nás to rychle vyvede. Tentokrát se události dětí přímo týkaly. Školy se zavřely jako první. Žáci a studenti byli svědky všech opatření, v izolaci zažívali celou paletu emocí a nyní přichází čas tento zážitek zpracovat a reflektovat.

Opět bychom zde mohli spatřit styčné body s bratrskou pedagogikou, která vede děti k samostatnosti a odpovědnosti. Dnes jsme se s problémy nějak vypořádali, za pár let bude toto břímě ležet na další generaci a my bychom ji na to měli připravit. Pokud se tedy v knihovnických lekcích zaměříme na osudy Komenského, najdeme mnoho styčných bodů a děti mohou odpovídat na otázku, jak si lidé v době epidemie mohou pomáhat a navzájem se podpořit. Někdo byl k ruce mamince při šití roušek, jiný nakupoval staré paní ze sousedství, nejmenší nakreslili prarodičům obrázek. Nejvíce však pomohli vlastní disciplinovaností.

U Komenského samozřejmě vždy hrálo důležitou roli jeho náboženské vyznání. Nakonec jsme se však sami přesvědčili, že více než víra formovala naše rozhodnutí a chování v době krize přináležitost k občanské společnosti. Jednota bratrská, tedy Sestry a bratři zákona Kristova, by z naší solidarity a rozhodnutí vše společně zvládnout měli jistě radost.

Zchudnou chudí?

Druhý komiksový panel naší výstavy Komenský v komiksu je věnován chudobě a i my si v těchto dnech uvědomujeme, jak obrovské dopady na ekonomiku budou preventivní opatření i přímý boj s nákazou mít. Komenský byl pozorovatel, poutník, který si uměl všímat. A tak už během studií reaguje na úpadek země, ve které je snadné si půjčit, ale obtížné dluh splatit, kde je mnohým dětem odepřeno vzdělání a kde Praha ztrácí lesk po odchodu císařského dvora do Vídně.

Tehdejším úspěšným receptem byl jistě přístup jednoty bratrské, která dětem svých členů poskytovala bezplatné vzdělání v bratrských školách, obětavě se starala o své chudé a nemocné. Společenská solidarita, kterou rozdmýchaly první měsíce ohrožení koronavirem, nesmí vyprchat. Za ní už podupává v řadě zášť a závist. Knihovny jako důležitý hybatel společenství zde mají velké pole působnosti. Podporu nebudou potřebovat jen děti z chudých rodin.

Opět se dostane ke slovu důležitý pilíř českého knihovnictví, a to skutečnost, že služby knihoven jsou dostupné pro každého. V bezpečném prostoru mezi regály s knihami je možné najít útočiště, zábavu, vzdělání i stimulaci, zde člověk může začít znova. Ostatně tento stav zažil Komenský několikrát. Utíkal z Čech, potom z hořícího Lešna. Musel se opakovaně rozloučit se svým majetkem a znovu najít pevnou půdu pod nohama. Na knihy, které ho stály tolik úsilí a bolesti, nikdy nezanevřel. Znovu a znovu v nich nacházel útěchu a sám byl autorem spisů, které čtenáře povzbudí a pomohou jim najít nový směr.

Válečná Evropa

Komenský zažil třicetiletou válku a kvůli ní se stal uprchlíkem, který několikrát nedobrovolně měnil své působiště. Proto třetí z úvodních komiksů nese název Vítejte ve válečné Evropě. I knihovny mohou svým dílkem úsilí přispět k tomu, aby situace ve společnosti neeskalovala, aby paralyzované státy nehledaly zástupné protivníky a nechtěly si cestu k obnovení prosperity zkrátit.

Osud Komenského zavál až k nejvýše postaveným politikům a panovníkům, byl přítomen korunovaci Fridricha Falckého na českého krále, dopřál mu sluchu švédský dvůr, považoval si ho francouzský kardinál Richelieu. Přesto byl příliš malým pánem na to, aby zvrátil chod dějin. Nezahořkl. Zkoušel to a zemřel v míru sám se sebou, se svým svědomím.

Všichni jsme nyní zakusili, jak křehký může být lidský život, a byli nuceni oddělit zbytné od podstatného. Doufejme, že knihy a knihovny nebudou odsunuty na vedlejší kolej jako nepotřebný luxus. Události posledních měsíců nás donutily se zastavit a zamyslet. Nyní přichází čas nápravy věcí. Ať už se ke Komenskému obrátíte ve výstavách, přednáškách či vzdělávacích programech, vždy z jeho odkazu můžete čerpat povzbuzení. Nejdůležitější je i v těch nejtěžších časech zůstat lidmi.

Foto: archiv K. Smolíkové