JAROSLAV CÍSAŘ ctenar@svkkl.cz 

Text sumarizuje základní oficiální fakta o knižní produkci České republiky v roce 2019, kterými se země prezentuje v UNESCO. Několik ukazatelů je rekordních. Uvidíme, jak devastující dopad bude mít pandemie koronaviru a s tím související vládní opatření na českou knižní produkci roku 2020 a zvláště její prodeje... První část obsahuje souhrnné údaje o produkci tištěných knih a registrovaných privátních vydavatelích.

Podle dostupných údajů lze nazvat stav českého knižního trhu, tj. objem produkce a jeho strukturu, počet vydaných překladů apod., stavem setrvalým. Některé ukazatele objemu knižní produkce však loni vykázaly nárůst, např. počet vydaných titulů dětských knih, překladů (opět s dominancí vydaných překladových titulů z angličtiny). Výrazně také narostl počet vydaných titulů vydavatelskými subjekty z ČR ve slovenštině, která se tak v tomto segmentu dostala na druhé místo hned za angličtinu. Po poklesu vydaných titulů učebnic a skript z předchozích let se loni oproti roku 2018 jejich počet více než zdvojnásobil.

Největší nakladatelské domy svou pozici nejen stabilizovaly, ale i posílily (viz Tabulka III). Koncentrace nakladatelského sektoru pokračovala. Oproti jiným knižně vyspělým zemím se stále vyznačuje určitou specifičností v tom, že největší vydavatelé disponují rovněž vlastní knižní distribucí a sítí knihkupeckých prodejen. Navzdory narůstajícímu počtu titulů v podobě e-knih a audioknih ale tento segment knižního trhu netvoří významný podíl na celkovém objemu knižního trhu v ČR (řádově se jedná pouze o jednotky procent).

Produkce tištěných knih

Podle odevzdaných povinných výtisků Národní knihovně ČR, kde sledují českou národní knižní produkci, vyšlo v roce 2019 v Česku celkem 17 330 titulů knih, což je oproti předchozímu roku nárůst o téměř 4 % (viz Tabulka I). Tím naše země potvrzuje dlouhodobější skutečnost, že i ve světovém měřítku si objemem své knižní produkce v porovnání k počtu obyvatel stále udržuje postavení mezi špičkou zemí s velmi vysokou výrobou knih.

Objektivně je však třeba uvést jednu nepříznivou skutečnost, že shodný rok vydání a zpracování loni vykazovalo 11 641 titulů, tj. 67,16 %, což se zhruba shoduje s předešlým rokem 2018. Tento trend bohužel přetrvává několik posledních let. Je to zapříčiněno několika důvody. Jednak se daný titul z nejrůznějších příčin nedostal většinou koncem příslušného roku na předvánoční knižní trh (např. rozhodnutí nakladatele na základě preference předpokládané úspěšnosti titulu na předvánočním trhu, nedokončená výroba knihy, dodatečné textové změny a doplňky apod.), jednak nakladatelé preferují před Vánocemi zavážení především prodejních míst a povinné výtisky pak odevzdávají en bloc ve velkých dávkách. Národní knihovna ČR potom z kapacitních důvodů nestíhá zpracování tak velkého objemu knižní produkce.

Vydávání knih je v Česku v porovnání s některými jinými státy EU stále výrazně rozloženo mezi relativně velký počet vydavatelských subjektů. Tentokrát narostl počet titulů knižní produkce, kde byl uveden údaj o ceně. Jednalo se o celkem 3920 titulů, tj. 22,61 % z celkového počtu vydaných knih; v roce 2018 tento podíl činil 20,66 % (celkem 3445 titulů). Celkový obrat knižního trhu v ČR činil podle odhadu Svazu českých knihkupců a nakladatelů cca 8,3 miliardy korun.

Na knihkupecké pulty se reálně dostane zhruba polovina vydané produkce, protože zbytek tvoří tituly tzv. šedé literatury, tj. skripta, různé účelové tiskoviny a jiná mimotržní literatura. Na celkové knižní produkci České republiky se alespoň jedním vydaným titulem neperiodické publikace podílelo loni 2087 vydavatelských subjektů, což je v podstatě srovnatelné s předchozími dvěma roky (viz Tabulka II).

Reálný počet aktivních vydavatelů knih bude však opět o několik set vyšší, protože v roce 2019 vyšlo 1430 knižních titulů (tj. zhruba 8 % z celkového objemu knižní produkce), které nebyly označeny mezinárodním identifikátorem ISBN. V tomto směru došlo ve srovnání s předchozími lety k určitému zlepšení; za rok 2018 měl tento ukazatel hodnotu 9 %. V Národní knihovně ČR takovým knižním titulům přidělují identifikátory náhradní. Uvádění čísla ISBN na knize sice není povinné, ale tento identifikátor usnadňuje její cestu za čtenáři (odvozují se z něho čárové kódy EAN, zjednodušuje to skladovou evidenci a přehled o pohybu zboží a  usnadňuje ukládání údajů o knize do různých databází a evidencí a jejich vyhledávání na internetu).

Registrovaní vydavatelé

Loni bylo v ČR nově registrováno 189 vydavatelských subjektů. Podle pravidel systému ISBN bylo v České republice k 31. 12. 2019 uděleno celkem 7414 oprávnění k vydavatelské činnosti (viz Tabulka II). Kvantitativní nárůst tohoto ukazatele je po sametové revoluci v roce 1989 doslova ohromující. V roce 1990 totiž vykazovala česká Národní agentura ISBN 650 vydavatelských subjektů, ale již za deset let se jejich počet zvýšil na 2898, což je téměř pětinásobek! Podle odhadu Národní agentury ISBN dnes v Česku aktivně vydává zhruba třetina evidovaných vydavatelských subjektů, třetina aktivní vydavatelskou činnost v současnosti nevyvíjí nebo ji z různých důvodů dočasně pozastavila; zbývající třetina svou činnost již ukončila. Podle mezinárodní metodiky ISBN se žádný z evidovaných vydavatelských subjektů nevyřazuje. Tyto kvantitativní ukazatele tedy umožňují, abychom získali ucelený přehled o dynamice vývoje a pohybu v této profesní oblasti v naší zemi po změně společensko-ekonomických poměrů po listopadu 1989.

Počet privátních vydavatelských subjektů, které v roce 2019 připravily na trh minimálně 100 knižních titulů, byl loni přesně dvacet (viz Tabulka III; pro srovnání včetně kvantifikace jejich produkce za předchozí rok). V tomto směru se za poslední roky situace v zásadě nezměnila. Špička vydavatelů vysokých škol, univerzit a ústředních státních institucí se podle stejného kritéria stále zužuje. Letos takového objemu produkce dosáhly pouze tři vydavatelské subjekty (viz Tabulka IV, 2. část, č. 9/2020); od roku 2014, kdy tohoto kritéria dosáhlo 15 subjektů, se tedy jejich počet zredukoval na pětinu. Vzhledem ke specifiku činnosti vysokoškolských vydavatelů a vydavatelských útvarů státních institucí z toho však nelze dovozovat více, než že k saturování reálné potřeby jejich mateřských institucí to postačovalo.

Dalších 172 vydavatelů (privátních i vysokých škol a státních institucí) lze považovat také za velké a střední vydavatele, věnující se soustavně nakladatelské činnosti: 53 z nich vykázalo produkci v rozmezí 50 až 98 vydaných titulů a téměř sto dvacet vydavatelských subjektů (119) připravilo 20 až 49 titulů. I v tomto směru lze stav loňského roku označit za setrvalý, protože tyto ukazatele v podstatě kopírují ukazatele z předchozích let.

Z Tabulek III a IV (v č. 9/2020) vyplývá, že z hlediska objemu vydaných titulů neperiodických publikací tentokrát vydavatelská špička ČR, tj. pouze 23 vydavatelských subjektů, připravilo více než třetinu celkové knižní produkce České republiky (36,3 %). Celkem se jedná o 6288 titulů; z toho 5722 titulů vydali privátní vydavatelé a 566 vydavatelé vysokých škol a univerzit.

Privátní vydavatelé

Dominantním vydavatelským centrem Česka je stále Praha následovaná Brnem; v případě vydavatelů vysokých škol je škála vydavatelských center pestřejší a více rozložena po teritoriu ČR, kde existují místa vysokoškolského vzdělávání. Mezi ta největší patří také ta z Moravy a ze Slezska.

V Tabulce III jsou uvedeni největší privátní vydavatelé v ČR podle počtu vydaných titulů neperiodických publikací v uplynulém roce. Toto poněkud mechanicky stanovené kritérium umožňuje učinit si alespoň orientační představu o velikosti a obratu daných firem, ale samozřejmě nic nevypovídá o kvalitě a redakční náročnosti připravované knižní produkce, jejich ziscích a zejména reálném postavení a podílu na českém knižním trhu.

Vůdčí vydavatelské skupiny Albatros Media, a. s., se svými přidruženými značkami (celkem 17) a Euromedia Group, a. s., (celkem 12 přidružených značek) své vedoucí postavení posílily. Postupující koncentraci v segmentu knižního trhu potvrdily dané subjekty v předchozích letech akvizicí dalších vydavatelských značek nebo převzetím významných specializovaných internetových prodejců e-knih.

Pozn.: Do tabulky jsou zařazeny privátní vydavatelské subjekty, které v roce 2019 vykázaly knižní produkci ve výši 100 a více titulů neperiodických publikací (bez reedic a nových vydání již dříve vydaných titulů).

Pokračování příště: údaje o produkci státních vydavatelů i vydavatelů vysokých škol a univerzit, struktuře knižní produkce a vydávání překladů.