JAN KAMENICKÝ Jan.Kamenicky@ff.cuni.cz

Shrneme-li si zobrazení knihovníků ve filmu, dojdeme obvykle ke dvěma protipólným stereotypům. Je to buď nenápadná, staromódní, někdy až podivínská bytost ponořená v knihách a katalozích (třeba jako ve známé písničce Jarka Nohavici Knihovník), nebo naopak neohrožený sexy superhrdina. První se projevuje převážně jen děláním pššt na hlasité návštěvníky knihovny, zato druhý zažívá dobrodružství v exotických krajích a v knihovně ho většinou vidíme jen na začátku, případně na konci filmu. Tato klišé bohužel jen podporují stereotypní vnímání této profese ve společnosti.

Nedávno konečně důstojně zobrazil knihovníky film The Public (viz Čtenář č. 12/2019, s. 434 až 435) a ukázal tak, že mohou být jak lidmi, tak hrdiny, a to i bez obvyklých rekvizit. Pevně zakořeněné knihovnické stereotypy jen tak snadno nevyvrátíme, takže se společně podívejme na některé slavné filmové knihovníky, ať už jsou, jací jsou.

Nejvýraznější filmoví knihovníci

A začněme těmi hrdinskými. Půvabná Evelyn Carnahan (Rachel Weiszová) je ve filmu Mumie (1999) knihovnicí v archeologickém muzeu, odkud ji její práce zavede až do Egypta do boje proti starobylé Imhotepově kletbě. Památná je scéna, v níž se jí riskantním lezením po žebříku ke knihám v horních patrech regálů podaří dominovým efektem pokácet kompletně všechny regály v knihovně. Jejím příbuzným by mohl být Flynn Carsen (Noah Wyle), další knihovník-dobrodruh ze série několika nepříliš původních filmů ve stylu Indiana Jonese. Pro nás je profesně relevantní zejména scéna z jeho přijímacího pohovoru. První knihovnickou superhrdinkou se stala vedoucí Gothamské veřejné knihovny Dr. Barbara Gordon, Ph.D. s doktorátem z knihovnictví, známá také jako Batgirl, tedy pobočnice Batmana. Její postava spatřila světlo světa v televizním seriálu Batman v 60. letech a následně se stala pevnou součástí batmanovského komiksového světa. A brzy také maskotem několika kampaní americké knihovnické asociace ALA na propagaci čtenářství a gramotnosti a námětem několika odborných studií o kulturním obrazu knihovnické profese.

Jen těžko zařaditelným příkladem knihovníka je Andy Dufresne (Tim Robbins) z filmu Vykoupení z věznice Shawshank (1994). Andy, neprávem odsouzený na doživotí za dvojnásobnou vraždu, se ve věznici stane knihovníkem a postupem času z knihovny učiní centrum všeho dění, „nejlepší vězeňskou knihovnu v celé Nové Anglii“. Se skutečnými knihovníky ho spojuje neustálá starost o finance a vytrvalé domáhání se finanční podpory na zlepšení podmínek provozu knihovny. Poněkud zvláštní je naopak fakt, že ve vězení se knihovníci obvykle těší podstatně vyšší společenské prestiži než na svobodě. Dodejme, že funkci knihovníka vykonával při svém pobytu v brněnské věznici i odsouzený lobbista Roman Janoušek…

Typickou ukázkou stereotypní knihovnice je Marian (Shirley Jonesová) v muzikálu Obchodník s hudbou (1962), v němž se v knihovně odehrává i muzikálové číslo Marian the Librarian, i když zpěvákovi ztěžuje práci fakt, že správně by měl dodržovat především ticho. Ve veřejné knihovně v San Francisku pracuje také nenápadná Gloria (Goldie Hawnová) z filmu Nečistá hra (1978), která se zaplete do mysteriózního komplotu, je přepadena přímo mezi regály, ale naštěstí unikne, když na agresora shodí ze schodů knižní vozík plný knih. Velmi stereotypně je zobrazena i Newyorská veřejná knihovna v Krotitelích duchů (1984) a to včetně nebohé knihovnice Alice, která je v šoku ze setkání s duchem. Jinak je ale úvod filmu, který se celý odehrává v knihovně, povedený, i když scéna ničení lístkového katalogu je jen pro otrlé! Stejnou knihovnu, jen v roce 2030, navštíví i cestovatel v čase (Guy Pearce) ve filmu Stroj času (2002). V poměrně blízké budoucnosti jsou knihovníci nahrazeni systémem Vox, který spočívá v digitální projekci knihovníka, který má prostřednictvím počítače a databází přístup k veškerému lidskému vědění, a zná tak na všechno odpověď. Co se týče práce s daty a informacemi, v tom se tvůrci filmu až vizionářsky strefili, že by ale v budoucnu nahradily živé knihovníky jakési hologramy, v tom jsou tedy úplně vedle!

Knihovnici si zahrála i jedna z nejoceňovanějších hereček všech dob Katharine Hepburnová, a to ve filmu Žena, která všechno ví (1957). Bunny Watsonová, vedoucí referenčního centra velké firmy, jehož pracovnice po telefonu a často zpaměti poskytují informace doslova všeho druhu (proč si Eskymáci třou nos o nos, kolik váží planeta Země, jak se jmenují Santovi sobi), řeší problém, že by celé oddělení mělo být nahrazeno výkonným počítačem EMERAC, který bude rychlejší, spolehlivější a úspornější. Než se vyjasní, že šlo o nedorozumění a počítač neměl referenční specialistky nahradit, ale pomáhat jim, musí Bunny se svými kolegyněmi porazit EMERAC vlastními silami. Film je aktuální dodnes, protože tento problém jsme od roku 1957 stále nedokázali uspokojivě vyřešit…

Party Girl

V roce 1995 vznikl film Party Girl, který byl mimo jiné vůbec prvním celovečerním filmem, který měl premiéru na internetu, a tehdy ho prý vidělo několik set diváků, což byl na rok 1995 slušný počet! Film je poměrně špatně natočený, hlavní děj naivní a herecké výkony vyloženě amatérské, ovšem knihovnické scény naprosto fantastické! Ty musel psát někdo, kdo velmi dobře věděl, co dělá. Jsou tam snad všechna knihovnická klišé a stereotypy, ovšem tak, jak je vnímají sami knihovníci, ne uživatelé knihoven. Ve filmu se objeví hned několik klasických situací, které každý knihovník zná, ale které běžný návštěvník nevnímá. Například jeden uživatel považuje za naprosto skandální fakt, že knihy Hannah Arendtovové nejsou na regále řazeny abecedně. Znáte-li oficiální Lego postavičku knihovnice, pak jste možná přemýšleli nad tím, proč v ruce drží knihu s názvem Oranges and Peaches, tedy Pomeranče a broskve. Důvod se dozvíte právě v Party Girl, když se totiž jedna návštěvnice knihovny zeptá, kde by našla Darwinovu knihu O původu druhů (anglicky The Origin of Species), pošle ji Mary do sekce s časopisy o jídle, kde by něco o pomerančích a broskvích snad mohla najít.

Hlavní hrdinkou je extravagantní dívka Mary (Parker Poseyová), která má ráda večírky a rozmařilý život natolik, až je za rušení nočního klidu a nezákonný prodej alkoholu vsazena za mříže. Kauci za ni složí její kmotra Judy, která je knihovnicí v místní pobočce Newyorské veřejné knihovny. Mary nutně potřebuje peníze, a tak nastoupí do práce u výpůjčního pultu i přesto, že Judy je značně skeptická k její odborné kvalifikaci. Mary ji ale přemluví slovy: Ty si myslíš, že nejsem dost chytrá na to, abych mohla pracovat v tvý podělaný knihovně? A tak je zasvěcena do tajů razítkování, nutnosti být absolutně důsledná při řazení lístkového katalogu a Deweyho desetinného třídění, které jí nedá spát, takže se večer vkrade do knihovny a celou noc stráví zařazováním knížek.

Dočkáme se i milostné scény mezi regály (v sekci románských jazyků). Rozrušená Mary pak ale zapomene zavřít okno, takže přes noc naprší do několika vynikajících amerických básníků (Langstona Hughese či Emily Dickinsonové), a Judy za to svou nezodpovědnou kmotřenku z knihovny vyhodí. Mary se ale už s prací knihovnice sžila natolik, že si chce dokonce doplnit knihovnické vzdělání. Když se ukáže, že vlastními silami pomohla svému libanonskému příteli, který prodává na ulici falafel, najít všechny potřebné informace o tom, jak se cizinec může v Americe stát certifikovaným učitelem, jak na studentské půjčky a stipendia, přesvědčí svou kmotru o tom, že to se svým knihovnickým posláním myslí vážně, a do knihovny se může vrátit.

Knížka z knihovny aneb Jak se stát milionářem

Na závěr se podívejme ještě na krátký film The Library Book (2015). Sympatický Desmond Edward (Adrien Brody) přichází vrátit do knihovny v Green County knížku a omlouvá se za zpoždění, které činí podle jeho odhadu asi tak osm let. Milá knihovnice mu ale pokutu promine, protože na konci měsíce se knihovna stejně ruší kvůli nedostatku financí na její další provoz. A s příchozím si povídá o tom, že do knihovny stejně už skoro nikdo nechodil, všichni se raději věnují svým chytrým telefonům, a oba se shodnou na tom, že lidi dnes probudí snad jedině zázrak anebo nějaká katastrofa. Desmond si váží toho, že knihovnice zůstává na svém místě až do posledního otevíracího dne, že to nezabalila hned, jak se dozvěděla, že knihovnu zruší. Před odchodem proto do pozdě vrácené knihy Jak se stát milionářem vloží šek na 750 000 dolarů… Při seškrtávání rozpočtů knihoven a tvoření mzdových tabulek bychom možná měli mít častěji na mysli, že tenhle filmový hrdina není zdaleka jediným, komu knihovna změnila život!

POUŽITÁ LITERATURA:

Pozn.: Výše uvedený výčet filmových knihovníků samozřejmě není úplný, částečně vychází z níže uvedené literatury, kde najdete i další zajímavé tipy. Česky se problematice věnuje také článek Vrahem je knihovník, podrobněji pak bakalářská práce Daniely Štádlerové.

• IKAROS, redakce. Vrahem je knihovník [online]. Ikaros, 2003, roč. 7, č. 13 [cit. 2019-10-29]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11470

• NASTASI, Alison. Our Favorite Pop Culture Librarians [online]. Flavorwire, 9. 11. 2013 [cit. 2019-10-29]. Dostupné z: https://www.flavorwire.com/424214/our-favorite-pop-culture-librarians.

• SMART, Emma a Sarah CURRANT. The 10 best librarians on screen [online]. British Film Institute, 2. 9. 2016 [cit. 2019-10-29]. Dostupné z: https://www.bfi.org.uk/news-opinion/news-bfi/lists/10-best-librarians-screen.

• ŠTÁDLEROVÁ, Daniela. Osobnost knihovníka: jeho obraz v literatuře a filmu. Bakalářská práce, Západočeská univerzita v Plzni, 2013 [cit. 2019-10-29]. Dostupné z: https://dspace5.zcu.cz/handle/11025/8743.