VLADIMÍRA BUCHTOVÁ public.relations@svkhk.cz

EVA SVOBODOVÁ reditel@svkhk.cz

Obecně se lze shodnout na tom, že nejen každý knihovník, ale i většina občanů naší země ví, co je knihovna. Definovat ji tedy není třeba. Složitější je to s pojmem „veřejný prostor“.

Pokud se ponoříme do příslušných zdrojů, zjistíme, že z filozofického hlediska je prostor to, co se „prostírá“. Podle Kanta je prostor spolu s časem základní podmínkou každé vnější skutečnosti. Pro Newtona je prostor nekonečný, homogenní a absolutní (3) a z lingvistického hlediska se slovem prostor označuje prostředí žádnými rozměry blíže neomezené, neohraničené, nevymezené (4). Místo je pak určitá konkrétní část prostoru, kde se něco může konat nebo někdo/něco může být/nacházet se, kam něco patří (1).                                     

Termín „veřejný prostor“

Jedná se o volně přeložený anglický pojem „public space“, tedy prostor, který není součástí sféry soukromého života. A tento veřejný prostor potom slouží k setkávání a komunikaci občanů (2). Snad pro knihovnické uši i oči definici nejpřesnější najdeme ve slovníku pojmů na webových stránkách Katedry urbanismu a územního plánování Fakulty stavební ČVUT v Praze: Veřejný prostor je prostorem života společnosti, prostorem společenské komunikace. Je místem, kde se společnost „děje“, kde dochází ke kontaktům a komunikaci mezi lidmi, ke sdílení, inspiraci a vzniku všeho, co přesahuje jedince. Tento prostor je přístupný všem členům dané společnosti, ale je též místem, kde se tato společnost otevírá věcem a lidem cizím. Je otevřený širokému spektru aktivit a využití; je prázdnem, kde se může odehrát něco nečekaného, a je tedy i prostorem, kde se společnost otevírá směrem do budoucna.

V současné době rozlišujeme dva základní typy veřejného prostoru: fyzický a virtuální. Fyzickým veřejným prostorem jsou klasická veřejná prostranství: náměstí, agory, ulice, parky, veřejné budovy. Jsou to části zemského povrchu či uměle vytvořeného prostoru budov, které jsou přístupné prakticky komukoli a bez omezení. Virtuální veřejný prostor se začal pomalu, nenápadně rodit po vynálezu knihtisku, jeho růst byl spojen s vynálezem novin a později rádia a televize. Opravdová exploze tohoto typu veřejného prostoru však přišla teprve s vynálezem elektronické komunikace a internetu, který, oproti všem starším typům komunikace na dálku, umožnil její výraznou decentralizaci (5).

Jak už bylo uvedeno výše, do takto definovaného veřejného prostoru se začleňují i veřejné budovy, lépe řečeno veřejně přístupné instituce, které v nich sídlí. Knihovny k nim bezesporu patří. S nadsázkou je sem možné zahrnout i muzea a galerie, ale proti knihovnám mají jednu nevýhodu: přístup do nich je v České republice zpoplatněn, což tvoří určitou bariéru veřejné, ničím neomezené dostupnosti.

Hradec Králové – město knihoven

Město Hradec Králové o svůj veřejný prostor pečuje, jsou opravována náměstí, parky, hradby i veřejná schodiště. Jeho městskou správu však nelze podezírat z toho, že by do svých dlouhodobých plánů rozvoje města cíleně zahrnovala stavby budov knihoven. Nicméně vždy aktivně zareagovala, naskytla-li se k tomu vhodná příležitost. Hradec Králové bývá nazýván salonem republiky, ale v 21. století má též přízvisko město knihoven. Jako první získala už v roce 1997 nové prostory Univerzitní knihovna v budově společné výuky Univerzity Hradec Králové. Blízko ní, na pozemcích s náletovou zelení, kde kdysi stály koňské stáje, vyrostla v letech 2004–2008 nová budova Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové (SVK HK). Přehlížené a zanedbané místo se změnilo za jedenáct let po jejím otevření v prostor ne o třech, ale o čtyřech dimenzích. Knihovna mu vdechla novou atmosféru, život. Totéž potkalo i továrnu Vertex. Knihovna města Hradce Králové přeměnila chátrající objekt v knihovní komunitní centrum. Zrekonstruované prostory získaly i knihovny Muzea východních Čech, Galerie moderního umění, Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Biskupská knihovna. Město je tak prodchnuto knihovnami, které spolupracují a čile spolu komunikují jak v reálném, tak virtuálním prostoru. Protože sdílejí i své uživatele, jsou něčím víc než jednotlivými knihovnami, jsou systémem, sítí. Tím, že jsou veřejně přístupné komukoliv bez omezení (a ve virtuálním světě většina z nich 24 hodin denně), dotvářejí městský veřejný prostor přesně tak, jak je definován výše. A aby občané netápali, kudy do knihoven, město se postaralo i o příslušné směrovky.    

 SVK HK

Samotná budova SVK HK tím, že je v parteru průchozí, nestaví ve městě bariéru, ale umožňuje volné úhlopříčné propojení Hradecké ulice s centrem a univerzitním kampusem. Strohá hranice, kde končí knihovna a začíná okolní svět, se v tomto případě stírá. Knihovna vynáší do exteriéru kulturní akce, jako jsou například koktejly a pétanque v rámci Francouzských dnů či zářijové letní slavnosti se soutěžemi, hudbou a divadelními představeními. K posunutí knihovny ven napomáhá kavárna CrossCafe a Galerie U Přívozu, kde se konají nejen pravidelné výstavy pro milovníky umění, ale také prodejní vánoční výstavy či již tradiční listopadové knihovnické jarmarky. SVK HK ve spolupráci se Střední průmyslovou školou kamenickou a sochařskou v Hořicích od roku 2015 oživuje své okolí skulpturami absolventů této školy. Nepřehlédnutelné sochy organicky zapadly do venkovního prostoru knihovny a neodmyslitelně k ní už patří. V parteru knihovny se konají exteriérové výstavy, podcasty nebo módní přehlídky. Tyto venkovní akce s přesahem do nitra knihovny jsou cíleny na širokou veřejnost a zdá se, že je to jeden z mála možných způsobů, jak nenásilně oslovit ty, kteří knihovnu nenavštěvují.

Fenoménem, který taví ostré hranice vnitřního a vnějšího světa knihovny, jsou dobrovolníci. Studentský dobrovolnický projekt Kreativní knihovna z roku 2011 vrhl knihovnu nejen na Facebook, ale také do specifického pseudoveřejného prostoru nákupního centra Futurum a do autobusů městské hromadné dopravy, kde se svými akcemi Frozen Motion a Kniha, černá pasažérka způsobil malou senzaci. Jednalo se o dvě z mnoha akcí, které přinesly běžnému občanu Hradce Králové knihu takříkajíc „pod nos“. Následovaly akce Den vody, Den hluku nebo Burza učebnic, která se konala přímo na ulici před knihovnou.

Knihovna v budově i mimo ni

Pro propagaci mimo vlastní budovu zakoupila knihovna stánek, který využívá při účasti na knižních veletrzích, festivalech sociálních služeb a pedagogických dnech. Kromě propagačních materiálů se jeho nabídka doplňuje i o výběr knih, periodik a rešerší k příslušným tématům, u stánku se pořádají soutěže pro děti i dospělé. Knihovna se pravidelně zúčastňuje veletrhu cestovního ruchu Infotour, kde ve stánku Královéhradeckého kraje propaguje své služby formou plakátů a pozvánkami na akce. Ke zviditelnění knihovny na veřejnosti napomáhají krajské kampaně; v roce 2020 na téma regionální osobnosti s mottem „Z našeho kraje na světové nebe“.     

Mimo klasické prostory budovy knihovny se v dnešní době často uskutečňují i základní knihovní služby. Vracení knih v režimu 24/7 umožňují biblioboxy umístěné nedaleko vchodu do knihovny. Prostřednictvím donáškové služby knih pro imobilní občany, ale také možností vyhledávání a objednávání knih online z domova či online zadávání rešerší vstupuje se svými službami knihovna nejen do veřejného, ale i do soukromého prostoru svých čtenářů.

Naopak budova SVK HK je z velké části koncipovaná jako veřejný prostor. Vstup do ní není ničím podmíněn. Přijít může kdokoliv. K dispozici jsou mu všechny prezenční služby, infomační služby, služby spojené s pobytem v knihovně a na vyžádání exkurze po prostorách knihovny. Druhé podlaží se stalo místem setkávání učitelů a žáků při doučování nebo výuce jazyků. Stejně tak jsou ve zkouškovém období oblíbené studijní boxy v pátém podlaží. Služba Tiché linky se poskytuje ve spolupráci s pobočkou Tichého světa pro Královéhradecký kraj. Je určena návštěvníkům se sluchovým postižením, kteří si ji mohou vyžádat u pultu v prvním podlaží. Neslyšícím návštěvníkům nabízí online přepis i online tlumočení. Služba je bezplatná. Díky tabletu si může neslyšící projít celou knihovnu a vybrat si z pestré nabídky.

Návštěvy výstav (Galerie U Přívozu, Automat a Dokola) a školení práce s informačními zdroji jsou zdarma; pouze vzdělávací a některé kulturní akce jsou podmíněné zakoupením vstupenky. Knihovna ožívá netradičními akcemi jako je Noc literatury, Den architektury a Cena Ď. Konají se zde velké knižní čtvrtky. Na Den pěstounství se druhé nadzemí podlaží proměňuje už poněkolikáté v poradenské středisko k této problematice. SVK HK zažila i svatební obřad při plném provozu knihovny. Po zavírací době se zde konají společenské akce. Co vždy přiláká pozornost veřejnosti, je natáčení filmového nebo reklamního spotu. Pětina provozní doby knihovny je v současnosti věnována vzdělávacím akcím, a započítáme-li trvání výstav, daleko větší procento akcím kulturním.

Zřízením webových stránek se SVK HK na konci minulého století začlenila do virtuálního prostoru. Je aktivní na Facebooku, Instagramu a YouTube. Nabízí Digitální knihovnu a e-zdroje, elektronické zasílání obsahů časopisů, službu Ptejte se knihovny, databázové služby a bezplatný přístup k internetu. Je součástí portálu Knihovny.cz. Knihovna má své upoutávky v místních a regionálních novinách a v rozhlase.   

I když je SVK HK krajskou knihovnou, dotváří především městský veřejný prostor. Tomu také odpovídá skutečnost, že třetinu uživatelů tvoří obyvatelé s trvalým pobytem v Hradci Králové. Podle ohlasů v Knize přání a stížností nebo v dopisech, které nám zasílají, je vidět jejich velký zájem o dění v knihovně. Lze se domnívat, že většina z nich ji povýšila na svůj obývací pokoj, nebo ji alespoň akceptuje jako dobré místo pro trávení volného času. Mnozí z nich ji svými nápady a radami spoluvytvářejí. Marcus Aurelius Cicero řekl: Pokud máte zahradu a knihovnu, máte vše, co potřebujete.¹ Knihovny Hradečtí mají. A zahrady? I ty se v salonu republiky najdou.

Foto: archiv SVK HK – Markéta Špásová

1 Citováno z: https://citaty.net/temata/knihovna/

POUŽITÁ LITERATURA:

1. Místo. In: Slovník spisovného jazyka českého [on-line].  [cit. 17. 2. 2020]. Dostupné z https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=m%C3%ADsto&sti=37845&where=hesla&hsubstr=no.

2. O veřejném prostoru. In: Kvalitní veřejné prostory: metodika tvorby a obnovy veřejných prostranství. 1. vyd. Brno: Nadace Partnerství, 2011, s. 9. Dostupné též z: http://urbanspace.rec.org/uploads/wp5-outputs-map/pp3-methodology-on-quatity-public-spaces-brno-czr.pdf.

3. Prostor. In: Slovník filosofických pojmů [on-line]. [cit. 17. 2. 2020]. Dostupné z: http://www.jozefmiko.sk/03_integralna_akademia/08_integralna_akademia/02_filozofia/01_okcidentalna_filozofia/slovnik_filosofickych_pojmu/slovnik_filosofickych_pojmu.pdf.

4. ROUDNÝ, Miroslav. Prostor / prostora. Naše řeč. 1975, roč. 58, č. 3, s. 167–168. Dostupné též z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5849.

5. Veřejný prostor. In: Slovník pojmů [on-line]. [cit. 17. 2. 2020]. Dostupné z: http://www.uzemi.eu/pojmy/verejny-prostor.