Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

v době, kdy píši tento editorial (20. května), se vše postupně vrací k normálu. Ovšem netuším, zda v době vydání tohoto čísla (15. června) bude už zdravotně-hygienická situace natolik stabilní, že na koronavirovou epidemii budeme vzpomínat hlavně jako na varování a nevyzpytatelnost přírodních vlivů. Nezbytná opatření vedoucí až k umrtvení života společnosti však měla tentokrát obzvlášť devastující dopad na kulturu, včetně té knižní. Činnost knihoven byla výrazně omezena, a tak knihovní instituce musely hledat nové cesty za svými čtenáři a uživateli. Při jejich postupném otevírání jsem například v případě té kladenské, vydavateli časopisu Čtenář, která patřila k těm vůbec prvním otevřeným v Česku, zálibně hleděl – beze vší ironie! – mj. na spořádané fronty při vracení či výpůjčkách knih a dalšího sortimentu z jejího fondu. Nechtěl bych být špatným prorokem, ale v dlouhodobém horizontu nelze vyloučit zpomalení a zastavení řady slibných projektů rekonstrukce, přestavby a výstavby nových knihoven, které už na to dlouho čekaly a konečně na ně přišla řada... 

Knižní trh pocítí vlivem určité setrvačnosti citelné následky nejspíš až koncem roku v podobě krachu hlavně malých firem a sníženého počtu vydaných titulů knih, i když někteří akvizitéři tvrdí, že pokles knižní produkce zatím není strmý. Už dnes však dominoefekt postupně dopadá na jednotlivé články knižního trhu – od prodejců, distributorů a vydavatelů až po tiskárny, překladatele nebo grafické úpravce.

Redakční rady Čtenáře musely probíhat formou telekonferencí. Přesto jsme i v podmínkách home office usilovali o to, aby jeho stránky co nejaktuálněji zrcadlily dění. Děkuji tedy autorům příspěvků, kteří mezi šitím roušek, revizemi a dezinfikováním fondů, prací pro charitu, podílením se na informačním servisu ve svých obcích, zabezpečováním čtiva pro seniory a mnohým dalším byli vstřícní k našim nápadům. Plánovaná témata a publikování článků se tak operativně musely posouvat (autorům se tímto omlouvám podobně jako Editě Vaníčkové Makosové, jejíž jméno v dubnovém čísle automatický opravník zkomolil záměnou jednoho písmena), koronavirus pronikl i do obsahu textů tohoto čísla, byť s ním prvoplánově nikterak nesouvisely: do tématu měsíce Knihovny a senioři, do zprávy o vítězném projektu v soutěži organizace Public Libraries 2030 nebo do prezentace nově rekonstruované pobočky Městské knihovny v Praze na Jezerce.

V čase prodlužujících se dnů, přibývání sluníčka, otevírání hranic a nadechování kulturních institucí včetně knihoven k novým aktivitám, i když už mnohé nejspíš nikdy nebude jako dřív, vás zdraví

JAROSLAV CÍSAŘ