RICHARD PAPÍK  papikr@cuni.cz 

DOMBROVSKÁ, Michaela. Informační gramotnost jako veřejný zájem, politika a norma: návod na tvorbu koncepčních dokumentů v oblasti informačního vzdělávání. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018. 149 s. ISBN 978-80-246-3969-7

Na informační gramotnost jsme většinou zvyklí nahlížet z pohledu praktických záležitostí, a to jak v knihovnách, tak i ve školách nebo i v dalších společenských prostředích a uskupeních, kde cílem i prostředkem je vzdělávat uživatele informa­cí. Trochu se také vztah lidí k informační gramotnosti mísí se zaměňováním s počítačovou gra­motností a v současnosti někdy i s gramotností digitální a mediální. Přitom jde sice o propojená, ale přesto v mnohém rozdílná pojetí. Z hlediska historického i zahraničního je asi termín informační gramotnost nakonec nejpřesnějším pro aktivity, které (nejen) knihovny dělají směrem k využívání dokumentové komunikace a zejména svých fondů v klasické tištěné a dnes i digitální formě. Vše v návaznosti na čtenářskou gramotnost, kterou knihovny významně podporují a doplňují (nebo i někdy mění) školní výukové pojetí. Informační gramotnost pochopitelně v době distribuovaných informačních sítí, zejména pak internetu, změnila pohledy na práci s informacemi a přinesla celou řadu nových témat, kterými se knihovny a informační instituce, stejně tak další segmenty společnosti, dříve nezabývaly.

Michaela Dombrovská v nakladatelství Karolinum vydala na sklonku roku 2018 publikaci, odrážející její mnohaletý studijní, projektový a obecně pojatý teoretický zájem, který završila dokončením dizertační práce, mapující tuto poměrně širokou a rozvrstvenou oblast. Její dizertační práce se pak většinově promítá do vydané publikace. Autorka začínala s tématem ve studijní oblasti veřejné politiky, aby se pak doktorským studiem programu Informační studia a knihovnictví na Univerzitě Karlově touto problematikou zabývala víceoborově a v širších společenských souvislostech. V současnosti působí jako odborná asistent­ka na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě a témata různých typů gramotností nadále rozvíjí.

Určitě je dobré chápat informační gramotnost v kontextu praktických činností a z pedagogického pohledu, ale i pohled, který má vztah k veřejným politikám společnosti a státu, je klíčový. Umožňuje totiž podle mého názoru tuto důležitou problematiku vidět v kontextu řízení celé společnosti a promítnout téma do koncepcí a strategií, které se pak snáze mohou na celonárodní úrovni prosazovat. Publikace Michaely Dombrovské tedy přichází velmi vhodně – časově i tematicky – na knižní trh.

Autorka v publikaci vysvětluje tvorbu a implementaci koncepčních dokumentů, informační gramotnost jako agendu, ale i jako určitou arénu. Významný je rozbor dokumentů v informačním vzdělávání a stejně tak návody na tvorbu koncepčních dokumentů. Přestože autorka analy­zovala dokumenty celosvětově, je její práce srozumitelně zasazena do tuzemského prostředí, umož­ňuje problematiku vnímat mezinárodně, dá se říci i „globálně“, a zároveň „lokálně“. 

Knihovníci a informační pracovníci mohou ocenit na publikaci nejen aktuálnost a významnost tématu, ale i to, že se autorka pohybuje svými aktivitami blízko knihoven, a tudíž i jazyk, kterým vysvětluje řadu teoretických aspektů daného tématu, je knihovnicko-informačnímu světu blízký, navíc čerpá od autorů, kteří jsou v knihovnicko-informačním prostředí zkušení a neustále experimentující a pracující nadšeně i profesionálně ve prospěch témat informační gramotnosti.