Main content
KRONIKA: Vzpomínka na PhDr. Lidmilu Vášovou (1939–2020)
JARMILA OKROUHLÍKOVÁ okrouhlikova@upm.cz
Dr. Vášová se narodila roku 1939 v Praze. Po maturitě na gymnáziu Jana Nerudy v roce 1957 začala studovat knihovnictví a češtinu na Filologické fakultě UK v Praze. Studium knihovnictví jako oboru se během let své existence přesouvalo z jedné instituce do druhé, ale stále setrvávalo na půdě Karlovy univerzity. Katedra knihovnictví byla na Filozofické fakultě, na Institutu osvěty a novinářství, přejmenovaného později na Fakultu osvěty a novinářství, naposledy na Ústavu informačních studií a knihovnictví. Po absolutoriu a po dvouletém působení jako metodička v pražských knihovnách nastoupila dr. Vášová na zmíněnou katedru v roce 1964. Doplnila si pedagogické vzdělání a rigorózní zkoušky složila v roce 1967.
Věnovala se pak pedagogicko-psychologickým disciplínám, oblasti čtení a čtenářství, čtenářů a biblioterapii. Jako nový vysokoškolský předmět zavedla novou vědní disciplinu bibliopedagogika, koncipovanou společně s katedrou knihovědy a vědeckých informací na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Věnovala se též metodice práce s dětmi a v nové koncepci studia knihovnictví přednášela nově zavedený předmět rétorika.
Během svého působení na katedře knihovnictví napsala řadu odborných statí, několik vysokoškolských skript a s různými spoluautory i učebnice pro střední knihovnické školy. Je i autorkou řady studijních a metodických materiálů, například pro práci s dětmi nebo s handicapovanými občany.
Nezanedbatelné bylo její vedení odborných praxí studentů, na které mnozí rádi vzpomínají.
V 80. letech minulého století působila jako členka Ústřední komise Ministerstva kultury pro soutěž Budujeme vzornou lidovou knihovnu (BVLK). Přednášela i na úvodních soustředěních pro studenty prvních ročníků, které se konaly v univerzitním zařízení na Albeři. Získala rovněž nominaci na ocenění Medailí Z. V. Tobolky.
Paní dr. Vášová byla vzdělaná, příjemná žena se zájmem o kulturu a sport. V mládí se věnovala šermu a judu, později kanoistice a lyžování. Další její sportovní láskou bylo plavání.
Ráda cestovala po republice i do zahraničí. Na Filozofické fakultě organizovala krátké výlety, které byly velice oblíbené a plně obsazené.
Za muže měla též knihovníka – Pavla Vášu, který ale brzy zemřel, a ona se musela sama starat o dvě děti. Věnovala jim veškerou svou lásku, kterou jí i jako dospělí do konce života opláceli.
V posledních letech života se již jako důchodkyně starala o svou nejmladší vnučku. Brala život z lepší stránky, nestěžovala si, nechtěla nikoho obtěžovat a své problémy si vždy řešila sama. Během života si získala svým vřelým přístupem k lidem řadu přátel, které velmi zarmoutila svým odchodem. Budeme na ni vděčně a s láskou vzpomínat.