TEREZA GARAMSZEGI  terezagaramszegi@gmail.com

Letošní šestý ročník konference Do černého se nesl v duchu hesla „Knihovny spojují“. Proběhl v prostorách Městské knihovny v Praze (MKP) 27. 1. 2020. Program byl napěchovaný zajímavý­mi příspěvky a přinesl řadu inspirativních nápa­dů, které je možné uvést v život v široké knihovnické síti, jež nabízí obrovský potenciál.

Konferenci jako tradičně zahájil ředitel MKP Tomáš Řehák svým zamyšlením nad schopností člověka pochopit svět, kterému se zcela porozumět nedá, zvláště když jsou základními životními hodnotami člověka vzdělávání a demokratické principy. Knihovníci jsou předurčeni podílet se na vytváření zásadní platformy pro celoživotní vzdělávání.

Knihovna může být nejen místem podpory vzdě­lávání, ale i místem pracovní příležitosti a znovuzapojení spoluobčanů, kteří se ocitli bez střechy nad hlavou. O tom vyprávěla Ester Pacltová, jedna ze zakladatelů iniciativy Místní místním. Její síť nabízí pro lidi ze sociálně vyloučených skupin v zapojených pražských podnicích určité služby zdarma (např. použití WC v případě nouze nebo zapůjčení novin či přátelský rozhovor s obsluhou). Poskytuje také prostor pro začlenění lidí bez domova do pracovních aktivit. Příkladem za všechny je vegetariánsko-veganská restaurace Jídelna kuchařek bez domova, kde vynikající polední menu připravují právě ženy bez domova.

Pocit naděje, který v posluchačích zanechal její příspěvek poměrně záhy zkalilo reálně orámované vystoupení Barbary Halířové z Institutu prevence a řešení předlužení. Nastínila problematiku dluhové pasti, ve které se může ocitnout prakticky každý. Jako klíčovou se jeví prevence, do které se mohou knihovny aktivně zapojit pořádáním programů zaměřených na finanční gramotnost jak pro veřejnost, tak i pro školy.

Za Kateřinu Šedou, českou výtvarnici oceněnou mj. Cenou Jindřicha Chalupeckého za rok 2005, mluví její samotné dílo, přesahující rámec výtvarného oboru. Svými projekty ukazuje ne příliš obvyklou cestu, jak pomocí uměleckých akcí dosáhnout participace místní populace na komunitním životě daného místa.

Dezinformace, fake news, řetězové emaily, sou­časná žurnalistika – těmto tématům se vě­no­vali Josef Šlerka, odborník na analýzu dat na sociálních sítích, a Jan Moláček, redaktor deníku N. Pohledy obou jen podtrhovaly důležitost knihov­ny jako neutrálního místa, poskytujícího prostor pro pluralitu názorů, a podporovatelku všech druhů gramotnosti včetně mediální.

Měnící se paradigma vzdělávání reprezentoval na konferenci Jan Kršňák, propagátor intuitivní pedagogiky a inovativního vzdělávání. Ve svých programech zaměřených na děti, dospívající i dospělé se snaží odpovědět na otázky typu: jak vypadá dospívání v kyberprostoru, jaké komplikace a nebezpečí hrozí dnešním dospívajícím a jak zodpovědně zacházet s informacemi na internetu.