Main content

OSOBNOSTI KNIŽNÍ KULTURY: Vzpomínka na doktora Evžena Lukeše (1925–2017)

JARMILA OKROUHLÍKOVÁ okrouhlikova@upm.cz

E. Lukeš s pracovnicemi knihovny Uměleckoprůmyslového musea – nedatované foto z druhé poloviny 80. let (Foto: archiv Knihovny UPM)S doktorem Lukešem jsem se poprvé setkala v roce 1960, kdy jsem byla jako posluchačka knihovnictví na Filozofické fakultě UK na exkurzi ve Státní pedagogické knihovně. Tehdy jsem ještě netušila, že se za dvanáct let stane mým šéfem. Přijal nás tehdy – všechny posluchače – velice přátelsky a zajímavě vyprávěl o literatuře. Už tehdy mne zaujalo, že jeho pracovna byla plná knih nejen v regálech, ale stály v kupičkách na všech volných plochách. To bylo pro něho velice typické, a jak jsem později zjistila, jako velký milovník knih je hojně nakupoval a shromažďoval. Kamkoli přijel, neopomněl navštívit místní antikvariát.

PhDr. Evžen Lukeš se narodil 11. září 1925 v Praze. Po maturitě v roce 1945 studoval na FF UK. V letech 1945–1947 též vystudoval Státní knihovnickou školu. V Národní knihovně pracoval od roku 1953 v oddělení doplňování knihovního fondu, v oddělení věcné katalogizace a také v redakci Bibliografického katalogu. V roce 1957 převzal budování retrospektivní bibliografie. Na tomto poli pěstoval především kontakty s Maticí slovenskou. Měl vřelý zájem o slovenskou literaturu.

Od roku 1959 pracoval ve Státní knihovně J. A. Komenského v oddělení akvizice a katalogizace. Spolupracoval při budování sítě školních knihoven, přednášel v odborných kurzech pro knihovníky. V roce 1970 se mne ptal na poměry v Uměleckoprůmyslovém museu, kde jsem už řadu let pracovala, protože se hodlal ucházet o uvolněné místo ředitele knihovny. Ráda jsem mu sdělila, že v muzeu jsou velmi slušné poměry ve srovnání s některými jinými pracovišti, poplatnými tehdejší normalizační době. Do muzea nastoupil roku 1971 a do roku 1990, kdy odešel do důchodu, vedl jeho knihovnu. Vstoupil tak do světa muzejních knihovníků a setkal se s typickými problémy muzejních knihoven. V tomto období se začala formovat komise muzejních knihovníků, jejíž založení inicioval tehdejší ředitel Knihovny Národního muzea dr. Jaroslav Vrchotka. Komise byla ustavena v roce 1971 při Muzeologickém kabinetu Národního muzea a doktor Lukeš byl jedním z jejích zakládajících členů. Komise každoročně pořádala seminář k problémům muzejního knihovnictví a přes různé změny ve svém organizačním ukotvení pracuje dodnes. Doktor Lukeš se seminářů vždy účastnil. Když to šlo, brával s sebou i své spolupracovnice. Bohužel, poslední dva roky chyběl. Postrádali jsme jeho vyprávění různých zajímavých historek z knihovnického prostředí, založených na jeho dobré paměti. Škoda, že svoje vzpomínky nikdy nesepsal. Během svého působení v knihovně Uměleckoprůmyslového musea vybudoval její depozitář v Chvatěrubech.

Ještě jako důchodce vypomáhal v knihovně Nejvyššího kontrolního úřadu a v knihovně Památníku národního písemnictví. Byl velmi společenský, měl spoustu známých a byl všude, kde se něco důležitého dělo. Vždy měl velký zájem o veškeré dění v knihovnictví, což se projevilo rovněž i ve velkém úsilí při obnovování SKIP po roce 1989, při kterém osvědčoval své organizační schopnosti. Za celoživotní práci v knihovnictví byl v roce 2000 oceněn Medailí Z. V. Tobolky.

Jako šéf byl velkorysý, dovedl rozlišit podstatné věci od méně důležitých. Řada knihovníků na něj bude ráda vzpomínat. Mnoho z nich se s ním setkalo už za svých studií; vedl řadu diplomových prací, zasedal v maturitních komisích, též seznamoval studenty s  praxí v knihovnách, ve kterých působil. Zajímal se o jejich problémy a řadě z nich pomohl najít pracovní uplatnění. Nepřestal se s nimi stýkat ani později.

Doktor Evžen Lukeš zemřel 18. září 2017 v požehnaném věku 92 let. V jeho osobě odešla jedna z významných osobností českého knihovnictví. Budeme ho postrádat.