ROMAN DUB  dub@knih-pi.cz

Městská knihovna Písek, umístěná na Alšově náměstí čp. 85, se dlouhodobě potýkala s chronickým nedostatkem prostoru, umožňujícím další rozvoj knihovny. Ve srovnání s knihovnami obdobného typu (benchmarking knihoven – velikost sídla 20 001–40 000 obyvatel) v parametru plocha knihovny pro uživatele v m² na 1000 obyvatel dosahovala v roce 2010 pouze poloviny průměrné hodnoty (17,27 m²). Tento ukazatel vzhledem k současnému doporučenému standardu (Standard pro dobrou knihovnu – 60 m² na 1000 obyvatel) činil pouhých 28,7 %. Městská knihovna Písek (dále jen MěK Písek) se v této době řadila z hlediska velikosti plochy ve své kategorii ke třem nejmenším knihovnám v České republice.

Omezující faktory činnosti

Dalším výrazným negativem souvisejícím s nevyhovujícím prostorem byla neexistence bezbariérového přístupu a nemožnost jeho zřízení s ohledem na skutečnost, že knihovna sídlila sice v historicky zajímavém, ale památkově chráněném objektu. To zásadním způsobem omezovalo naplnění základní povinnosti knihovny stanovené zákonem, jakou je zajištění rovného přístupu všem k veřejným knihovnickým a informačním službám. Nedostatek prostoru bránil knihovně v rozvoji a zvyšování úrovně poskytovaných služeb i dalších aktivit. Oddělení naučné literatury bylo prakticky celé umístěno v sousední budově vlastněné soukromým majitelem. S tím byla spojena i nutnost hrazení komerčního nájemného s permanentní hrozbou výpovědi z těchto prostor. Nezanedbatelným negativním faktorem byla i poměrně vysoká personální a ekonomická náročnost při zajišťování chodu jednotlivých oddělení.

Navzdory tomuto stavu však v MěK Písek trval od roku 2009 trend postupného zvyšování počtu registrovaných čtenářů. O to více se jako velmi naléhavé jevilo z pozice knihovny, ale i tehdejšího vedení města nalezení nových vhodných prostor.

Podpora a spolupráce s městem

Klíčovým faktorem při rozhodování o zahájení procesu přípravy projektové dokumentace a dalších krocích vedoucích k realizaci projektu byla kontinuální podpora ze strany města Písek, trvající téměř čtyři volební období. Stabilní politické prostředí a kvalitní management města Písek tak pozitivně a dlouhodobě ovlivňují činnost a výsledky knihovny. Podpora samotné knihovny a zvláště poměrně finančně nákladného projektu rekonstrukce a výstavby nové budovy ze strany zřizovatele nebyla samozřejmá a neděla se sama od sebe. Vyžadovala trvalou a bezproblémovou komunikaci knihovny se všemi politickými subjekty, orgány městské správy a také s jednotlivými příslušnými odbory městského úřadu. Spočívala zejména v propagaci významu knihovny, jejích aktivit, šíření pozitivního obrazu a současně v obhajobě nutnosti přijetí rozvojové koncepce knihovny a oprávněnosti investic do stavby nové budovy, a to prostřednictvím mnoha prezentací, tiskových zpráv, novinových článků nebo i osobních setkání.

Samozřejmá byla rovněž ochota a vstřícnost knihovny vůči požadavkům zřizovatele týkajících se provozu nové knihovny. Jednalo se především o umístění části spisovny Městského úřadu Písek v přístavbě budovy skladů a o vyčlenění prostor pro komerční nájemce včetně kavárny s tím, že příjmy z pronájmů pomohou uhradit alespoň část nákladů na provoz celé budovy knihovny. Zcela zásadní byla v tomto ohledu i komunikace směrem k veřejnosti. Požadavky veřejnosti na stavbu knihovny přitom mohou být jedním z významných faktorů pro rozhodování o stavbě. Také proto se například uskutečnilo veřejné projednání projektu rekonstrukce a výstavby nové knihovny, několik výstav zaměřených na prezentaci podoby projektu a s tím související i diskuse s uživateli knihovny. Výrazem podpory a dobrých vztahů mezi městem Písek a knihovnou byla vzájemná důvěra obou partnerů. Částečně i tato důvěra znamenala pro městskou knihovnu velmi široký prostor při přípravě odborné části zadání architektonické soutěže a stejně tak při práci na vlastní projektové dokumentaci knihovny. Jednoznačná podpora zřizovatele se ukázala při schvalování realizace projektu Městská knihovna Písek a centrum vzdělávání, když tento projekt v září 2016 schválilo zastupitelstvo prakticky jednomyslně.

Výběr lokace

Celý proces přípravy projektu a následné výstavby a rekonstrukce bývalé základní školy na novou knihovnu nebyl, stejně jako u většiny dalších knihoven, krátkodobou a snadnou záležitostí. Zejména výběr jejího umístění patřil k těm časově i psychicky nejnáročnějším etapám. První projekt dopracovaný do fáze stavebního povolení začal vznikat už v roce 2007 v návaznosti na zajištění jeho financování z evropských strukturálních fondů. Poté, co projekt nebyl v roce 2009 podpořen, došlo k odložení jeho realizace. Za necelý rok později již rada města rozhodovala o novém umístění knihovny, přičemž vybírala z variant navržených knihovnou. Jejich vyhodnocení proběhlo podle zvolených kritérií: velikosti prostoru, nákladů na stavbu, nákladů na provoz, naplnění cílů knihovny a v neposlední řadě také přijetí jednotlivých variant veřejností. V souladu s doporučením knihovny byly vybrány dvě možné varianty: Sladovna Písek, respektive její nevyužitá část, a opět bývalá budova základní školy J. A. Komenského. Po prověření obou výše uvedených variant na počátku roku 2013 zastupitelstvo města definitivně rozhodlo o přestěhování do objektu bývalé školy. Její poloha v centru města, snadná dostupnost i velikost vnitřních prostor se jevila jako optimální a v souladu s doporučovanými knihovnickými standardy. Nevelká vzdálenost (cca 40 metrů od staré budovy) navíc nepředstavovala ani pro uživatele prakticky žádnou změnu.

Architektonická soutěž

Přestože projekt přestěhování knihovny z roku 2009 byl v řadě parametrů dobrý, s ohledem na jeho stáří a změnu vnějších podmínek bylo nezbytné jej aktualizovat. Stalo se tak formou architektonické soutěže o návrh interiérů. Je nesporné, že tato soutěž, konaná v roce 2014, významným způsobem přispěla ke zvýšení kvality projektu. Ing. Jan Svoboda ze studia ABS spol. s r. o. ve vítězném návrhu zvolil řešení, která zadavatel ani knihovna vůbec nepředpokládali. Jedním z nich bylo zejména navržení dvorní betonové přístavby skladu knih spojeného s původní budovou proskleným požárním schodištěm, a tím vytvoření uzavřeného venkovního prostoru dvorní části. Porotci soutěže vyzdvihli rovněž možnost variability provozu i dispozičně nejpropracovanější řešení vnitřních prostor. Velmi kvalitní architektonický návrh knihovny předznamenal i budoucí vynikající spolupráci a otevřenou komunikaci mezi architektem a zástupci knihovny při vlastní přípravě projektové dokumentace stavby a interiérů knihovny. Jednání mezi knihovnou a architektem probíhala formou pravidelných pracovních schůzek a trvala s menšími přestávkami více než dva roky. Do přípravy projektové dokumentace byli postupně zainteresováni také všichni zaměstnanci knihovny. Architektova schopnost naslouchat a reagovat na požadavky knihovny se plně projevila zejména v souvislosti s požadavkem na zřízení čtyř učeben, který vyvstal společně s nově připravovaným projektem Městská knihovna Písek a centrum vzdělávání. Tento projekt byl nakonec podpořen z integrovaného regionálního operačního programu částkou 13 milionů korun.

Vedle spolupráce s architektem po celou dobu a ve všech fázích přípravy a realizace projektu paralelně probíhaly konzultace s odborníky nebo s knihovníky, kteří si již prošli celým procesem výstavby nebo rekonstrukce nové knihovny. Návštěvy Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně nebo například Městské knihovny Děčín byly nejen zdrojem cenných informací a příkladů dobré praxe pro knihovnu, ale zejména ukázaly a stále ukazují cestu a dávají odvahu i těm, kteří o stavbách knihoven rozhodují. Z dlouhodobého hlediska, a to nejen při přípravě projektu, se stala nepostradatelnou naprosto skvělá a příjemná spolupráce s kolegyněmi a kolegy z městských knihoven jižních Čech a také Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.

Náklady

Investiční náklady stavebních prací na rekonstrukci a stavbě budovy byly podle projektové dokumentace stanoveny na 153 milionů korun (všechny uváděné ceny jsou bez DPH). Venkovní a vnitřní interiérové vybavení knihovny včetně IT techniky a informačního systému budovy mělo stát téměř 17 milionů korun. Do těchto částek ovšem nebyly započítány další odhadované náklady na restaurátorské práce a sochařskou výzdobu v hodnotě půl milionu korun. Oproti těmto předpokladům se prostřednictvím výběrových řízení podařilo cenu za stavbu snížit o cca 19 milionů korun, u interiérového vybavení včetně IT zůstala prakticky totožná, tj. 17 milionů korun. Uvedené snížení ceny za realizaci stavby však kromě pozitivního faktu úspor sebou neslo i zcela pochopitelný a trvalý tlak dodavatele na snížení nákladů na stavbu a vedlo rovněž k dlouhodobému napětí mezi všemi zainteresovanými stranami. Následně realizovaná úsporná opatření však byla spíše menšího rozsahu a neměla přímou návaznost na budoucí provoz knihovny ani poskytované služby. Dalším problematickým rysem stavby byla velmi rozdílná kvalita práce z důvodu jejího zajišťování různými subdodavatelskými subjekty. Konečné náklady za stavební práce včetně schválených víceprací dosáhly částky 139 milionů korun.

Z hlediska dodávky jinak kvalitního interiérového vybavení se velkým problémem pro knihovnu stalo nedodání části vybavení do stanoveného termínu otevření knihovny 26. 4. 2019. Jeho nejnákladnější a také na výrobu časově nejnáročnější částí byly knihovní a skladovací regály (více než 100 ks včetně doplňků). Druhou velkou část dodávky interiérového vybavení tvořil sedací nábytek (více než 500 ks) a stolový nábytek (více než 180 ks). Důležitou součástí interiérů knihovny, avšak zahrnutou do stavebních prací, byly kompaktní regály, atypické výpůjční pulty v jednotlivých odděleních a také nákladní knihovní výtah, spojující oddělení centrálního pultu s oddělením beletrie ve 2. NP a oddělením naučné literatury a studovny ve 3. NP. V rámci IT technologií byly kromě standardního vybavení (PC stanice, notebooky, tablety, tiskárny, server, IP telefony) pořízeny čtyři TV zobrazovače, speciální PC pro osoby s handicapem, sluchátka k indukční smyčce umístěné v multifunkčním sále anebo například 3D tiskárna. Část dodávky interiérového vybavení tvořily výukové pomůcky pro polytechnickou učebnu, zaměřené na výuku biologie (mikroskopy aj.) a fyziky (například hvězdářský dalekohled). 

Prostory a vliv na služby

Prostorová kapacita vnitřních prostor městské knihovny ve smyslu velikosti celkové plochy budov je oproti původní budově více než trojnásobná, tj. 3729 m². Z toho plocha knihovny pro uživatele dosahuje velikosti 2794 m². Venkovní plochy o celkové výměře 1487 m² tvoří vnitřní pobytový dvůr (746 m²), parkoviště s hospodářským vstupem a na střeše budovy výuková terasa s geologickým parkem. Knihovna nabízí uživatelům bezbariérový přístup prakticky do celé budovy, přičemž v 1., 2. a 3. NP je odpovídající sociální zařízení. V přízemí je umístěn multifunkční vzdělávací sál s kapacitou 110 míst k sezení s foyer a vlastním zázemím. V atriu se nachází venkovní scéna a venkovní relaxační zóna. Součástí knihovny určené pro uživatele se rovněž staly učebny pro skupinovou i individuální výuku o celkové výměře 313 m² (polytechnická, jazyková a digitální učebna, řemeslná dílna s výukovou kuchyňkou). Ve věži původní budovy došlo k propojení polytechnické učebny s horními podkrovními prostory věže s vestavěnými plošinami pod otevíratelným střešním oknem ve vrcholu střechy. To je možné využít ve spojení s dalekohledem jako observatoře v návaznosti na původní účel této části. Pro čtenáře nejdůležitější výpůjční prostory knihovny jsou s výjimkou centrální haly služeb umístěné v 1. NP řešeny jednoduše a přehledně regály navazujícími kolmo na středovou zeď. V každém z oddělení jsou čtenářská a studijní místa (celkem 212) vázána na řadu přilehlých oken. Zázemí knihovny, provozně oddělené od výpůjčních prostor, tvoří především sklady knih, knihařská dílna, technické prostory a kanceláře. Interiérové řešení knihovny spočívá v ozvláštnění prostoru mnohými designovými prvky (kruhové regály, akvária, rozmanitá dlažba aj.), v použití originálních svítidel a také ve vybavení všech oddělení kvalitním typovým sedacím nábytkem v různých barvách podle jednotlivých oddělení. Celkově je prostor knihovny chápan jako pobytový s důrazem na aktivní využití volného času včetně odpočinkových klidových míst i na chodbách budovy. Přímo v knihovně je v provozu kavárna s vnitřním a venkovním posezením.

Knihovnicko–informační služby poskytované v nových podmínkách doznaly poměrně výrazných změn především v jejich formě. V prvé řadě jde o soustředění všech výpůjčních a administrativních činností do oddělení centrálního pultu v hale služeb v 1. NP. Zde probíhá půjčování i vracení knih včetně rezervací, objednávek a meziknihovní výpůjční služby, dále registrace čtenářů, placení poplatků, ale i například přihlašování do realizovaných kurzů a seminářů. Součástí tohoto oddělení je i samoobslužné výpůjční zařízení, denní čítárna a galerie určená pro zájemce o veřejný internet. V jednotlivých výpůjčních odděleních (beletrie, literatura pro děti a mládež, naučná literatura, studovna) je knihovnická činnost zaměřena především na pomoc při výběru knih a na mnohem intenzivnější komunikaci se čtenáři. Do těchto výpůjčních oddělení byl integrován fond zrušeného hudebního oddělení.

V rámci organizační struktury působí jako nedílná organizační složka knihovny oddělení centra vzdělávání, které prakticky kompletně zajišťuje programovou nabídku knihovny. Zaměřuje se především na oblast osobnostního a sociálního rozvoje včetně posilování vazeb ke komunitě, jazykovou vybavenost s důrazem na čtenářskou gramotnost a podporu čtenářství, polytechnické obory včetně digitální gramotnosti a environmentálního vzdělávání. Činnost centra vzdělávání zahrnuje i přípravu a realizaci informačně vzdělávacích lekcí pro písecké školy všech stupňů. Při zajišťování programové nabídky se využívají v nejrůznějších formách i všechny prostory knihovny, v některých případech včetně prostor běžně nepřístupných. Nová knihovna s sebou přinesla také podstatné rozšíření provozní doby. Otevřeno má každý pracovní den od 9 do 18 hodin s výjimkou čtvrtečního dopoledne, kdy zůstává otevřena pouze centrální hala služeb. V sobotu je celá knihovna v provozu od 9 do 16 hodin.

  

Zkušenosti s provozem

Po téměř roce fungování knihovny v nových podmínkách se ukazuje, že projekt MěK Písek a centra vzdělávání byl ve většině parametrů včetně organizace provozu a rozšíření programové nabídky nastaven správně. Ve srovnání s rokem 2018 se počet registrovaných uživatelů zvýšil (z 5350 na 6039 v roce 2019). Potěšujícím ukazatelem je i nezanedbatelný nárůst výpůjček knih, a to zejména u dětské literatury a beletrie. Pozitivním faktem také je, že naprostá většina zaměstnanců, která se přestěhování do nových prostor zcela přirozeně obávala, se po velmi krátkém čase s provedenými změnami a novou podobou knihovny velmi dobře identifikovala. Navíc počet pracovníků knihovny ve srovnání s jejich počtem v bývalé knihovně zůstal prakticky zachován. Provozní zkušenosti však také ukázaly, že i v roce 2020 se knihovna bude potýkat s řešením některých přetrvávajících technicko-stavebních nedostatků, týkajících se například audiovizuálních přenosů. Přes tyto menší problémy je zcela patrné kladné přijetí projektu nové knihovny jejími uživateli i píseckou veřejností. Knihovna se stala v rámci města využívaným otevřeným veřejným prostorem.

Foto: archiv MěK Písek