ALEŠ BROŽEK  brozek@svkul.cz

Od roku 2012 pravidelně ve dvouletých intervalech¹ informujeme o novinkách v systému Kramerius, který slouží k fulltextovému vyhledávání ve zdigitalizovaných dokumentech. Následující řádky tedy shrnují změny, ke kterým došlo od začátku roku 2018 do konce roku 2019.

Je potěšitelné, že systém Kramerius využívá stále větší počet digitálních knihoven (DK), takže se jejich uživatelé nemusejí učit ovládat jiné, odlišné systémy. Dokládají to následující čísla: na konci roku 2011 byl do Krameria přístup z webů 20 českých a jedné slovenské knihovny, na konci roku 2017 bylo takových institucí už 35. V únoru 2018 pak přibyla DK Muzea Jindřichohradecka, v březnu 2019 DK Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, v dubnu 2019 DK Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, v září 2019 DK Karlovy univerzity a v říjnu 2019 DK Krajské knihovny v Pardubicích. Nefunkční se však v průběhu sledovaného období stala DK Slezské univerzity v Opavě, a tak v současnosti využívá systém Kramerius 39 institucí. 

Stará kontra nová verze systému Kramerius

Národní knihovna ČR (NK ČR), Vědecká knihovna v Olomouci a Národní technická knihovna v Praze (NTK) vystavují zdigitalizované dokumenty ve dvou DK. Na rozdíl od Městské knihovny v Praze (MKP), která na konci roku 2017 také ještě měla dvě DK, se jim zatím nepodařilo převést všechny zdigitalizované dokumenty z DK pracující s Krameriem verze 3 do nyní užívané verze. Nadále musí uživatelé hledat v obou DK.² Knihovna Akademie věd ČR provozuje kromě vlastní DK i Českou digitální knihovnu (ČDK); celkový počet DK, v nichž se vyhledává pomocí systému Kramerius, je tedy 43.

V zastaralé verzi Krameria (verze 3) si uživatelé musejí stáhnout plugin pro prohlížení souboru ve formátu DjVu, což mnohé odradí. Bohužel, jak ukazuje graf na s. 144, zdigitalizované dokumenty v této verzi mají stále čtyři DK. Kromě již uvedených je to i DK Divadelního ústavu v Praze. V již nepodporované verzi 4 stále zůstává DK Muzea východních Čech v Hradci Králové. Současnou verzi 5 má nasazenou 38 DK. Tato verze se dále vyvíjela, ve sledovaném období přibyly verze 5.4.0, 5.4.1 a 5.4.2. Do nich však nepřešlo 17 DK, a užívaly tak verze z roku 2017. To však IT pracovníkům, kteří systém Kramerius spravují, nedělá dobrou vizitku. Novější verze totiž odstraňují nedostatky předchozích a přinášejí další vylepšení pro uživatele.

Česká digitální knihovna

V tabulce jsou DK se systémem Kramerius seřazeny podle počtu zdigitalizovaných stran. I na konci roku 2019 byla ČDK stále na třetí, a nikoliv na první příčce. Přitom se vytváří proto, aby uživatelé nemuseli vstupovat do všech DK. To dosud musejí dělat, pokud chtějí mít jistotu, že prohledali všechny zdigitalizované dokumenty. ČDK by totiž měla v současnosti obsahovat minimálně 85 miliónů stran a pracovat s daty aspoň z dvaceti DK. Za poslední dva roky však byla rozšířena jen o DK Vědecké knihovny v Olomouci, Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích a NTK. Počet DK zařazených do ČDK je tak jen deset a z Národní digitální knihovny (NDK), kterou buduje NK ČR spolu s Moravskou zemskou knihovnou v Brně (MZK), se v ČDK nenajde zatím ani polovina jejího obsahu!

Dohoda NK ČR s DILIA a OOA

Platný autorský zákon neumožňuje, aby se vzdáleně zpřístupňovaly zdigitalizované knihy, noviny a časopisy, od jejichž vydání neuplynulo 50 let. Omezení platí i pro dříve vydané publikace, pokud od smrti původce neuplynulo 70 let. Z pohodlí domova si tak můžeme přečíst jen 9,4 milionu namísto 58,8 milionu stran, pokud vstoupíme na web Národní knihovny ČR s Krameriem verze 5. Uživatele systému Kramerius proto potěšilo, když po dlouhém a náročném vyjednávání odsouhlasily Divadelní, literární, audiovizuální agentura (DILIA), Ochranná organizace autorská – sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl a NK ČR v květnu 2018 sazebník, na jehož základě měly mít knihovny možnost zpřístupňovat svým registrovaným čtenářům zdigitalizovaná díla vydaná do roku 1989 (neexistuje-li na trhu dostupné vydání těchto děl). Mimopražský uživatel se tak ve své knihovně měl dostat v průběhu roku 2019 k obsahu 20 milionů stran knih a periodik vydaných v letech 1908–1989 pomocí dálkového přístupu do NDK.

Podepsání licenční smlouvy, uvolnění potřebné finanční částky i příprava technického zabezpečení přístupu z knihoven do NDK se však natolik zpozdilo, že ani na konci roku 2019 takový přístup nefungoval. Doufejme, že se přístup do NDK v tomto speciálním režimu podaří zrealizovat v roce 2020 alespoň z krajských a ústředních knihoven. V následujícím roce by měla smlouva navíc umožnit studium dalších cca 35 milionů stran zdigitalizovaných dokumentů vydaných v letech 1990–2007.

Vyhledávací programy

Na míře spokojenosti uživatele využívajícího systém Kramerius nemá vliv jen celkový počet zdigitalizovaných stran (k nim se však dostane, jen když navštíví všech 35 institucí) či počet zdigitalizovaných stran přístupných bez nutnosti návštěvy knihovny, ale také kvalita vyhledávacího programu, tzv. klienta neboli rozhraní. Dosud užívané rozhraní bylo dost uživatelsky nepřívětivé, a proto brněnský programátor vyvinul v roce 2016 přívětivější rozhraní a provozoval je na vlastním serveru. Postupně je začala využívat většina knihoven. Pro obavu z komercializace bylo později převedeno na server MZK a vylepšeno. Jeho nová verze³ byla spuštěna 2. 4. 2019. Umožňuje snadno vybrat konkrétní den vydání periodika pomocí kalendáře, sledovat text v dvoustránkovém zobrazení, kopírovat si text z OCR, citovat podle normy ISO 690 a další.

Pro úplnost uveďme, že v roce 2019 byla vyvinuta další verze Registru digitalizace (RD)⁴, který slouží nejen pro kontrolu knihovnám, aby duplicitně nedigitalizovaly, ale i pro uživatele. Ti díky registru mohou zjistit, ve které DK je zdigitalizovaný dokument, a fulltextově v ní hledat. Bohužel má řada knihoven v RD odkazy do starého rozhraní, v němž vyhledává již jen zlomek uživatelů. Přitom změnit odkazy do nového rozhraní je pro zkušeného IT pracovníka otázka práce jen několika desítek minut. Nově přináší RD informace o zdigitalizovaných bohemikách⁵ v Bavorské státní knihovně a Rakouské národní knihovně, kde lze využít i proximitní vyhledávání fungující také v Krameriovi verze 3. Věřme, že se letos podaří tento postup vedoucí k rychlejšímu nalezení hledaného aplikovat i pro Kramerius verze 5.

1 Poslední článek na toto téma byl BROŽEK, Aleš. Systém Kramerius v českých knihovnách na konci roku 2017. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2018, 70(5), s. 181–183. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://www.svkkl.cz/ctenar/clanek/1391.

2 V případě NTK snad již byla migrace provedena, takže by bylo vhodné jejich starou DK uživatelům znepřístupnit, aby do ní zbytečně nevstupovali.

3 http://www.digitalniknihovna.cz/mzk

4 http://registrdigitalizace.cz/rdcz/home

5 http://registrdigitalizace.cz/rdcz/info/digbohemika/digANNO